Louky - Jablunkov - Bahenec - Groníček - Filipka - Nýdek - Louky

Je krásný podzimní den a my se chystáme vyjet na Bahenec (770 mnm) a projet tuto část Slezských Beskyd až na Filipku. Vyrážíme a jedeme po hlavní cestě do Českého Těšína. Tady před městem odbočujeme a projíždíme centrem kolem řeky Olše. Za městem pokračujeme stále kolem Olše a čekají nás přibližně dva kilometry po hrázi po vyšlapané cestičce. Je velká škoda, že se takhle nedá pokračovat třeba až do Třince. V Ropici už zase musíme vyjet zpátky na hlavní cestu, takže šlápneme pořádně do pedálů a musíme teď na 20 kilometrů zatnout zuby a vydržet ten provoz. Cesta nám docela rychle utíká a zanedlouho nás už vítá Jablunkov, kde se konečně zase dostaneme mimo hlavní cestu. Projedeme autobusovým nádražím a zase kolem Olše jedeme kolem řeky a projíždíme zdejším amfiteátrem, kde se koná pravidelný festival Gorol. Tady se na chvíli zastavujeme a doplňujeme tekutiny a dáváme si müsli tyčinky. Po krátké pauze vyrážíme dál a najíždíme zpátky na hlavní cestu, vedoucí z Jablunkova do Písku. Pár kilometrů a už konečně odbočujeme na vedlejší cestu.

Asfaltová cesta nás vyvede nahoru až na Bahenec. Trasa začíná konečně stoupat a my máme za chvíli krásný pohled na Jablunkov. Dojíždíme na rozcestí Po Ostrou (540 mnm) a odtud to máme zhruba 4 kilometry nahoru. Vjíždíme do beskydských lesů a cesta nám velmi příjemně stoupá, a tak se dá jet v pohodě na těžší převody. Po půlhodince přijíždíme k oboře Bahenec a chvíli pozorujeme zdejší zvířectvo. Nahoru už nám zbývá opravdu kousek a zanedlouho se vyhupujeme u chaty Bahenec. Zdejší chata, nebo spíše hotel, prošel rozsáhlou rekonstrukcí a nalézají se zde věhlasné pivní lázně. Jelikož je to tady trošku komplikované s obsluhou a my nechceme nechávat kola jen tak venku, pokračujeme dále a domlouváme se, že si nějaké jídlo a pití dáme na Filipce. Od chaty na vrchol Bahence nás čeká asi 300 metrů brutálního kopce a tak řadíme na nejlehčí převody. Vyjíždíme nad zdejší domy a začíná velice nepříjemně foukat. Je podzim a vítr je docela ledový. Ovšem ten výhled, který se nám naskytuje, je úchvatný. Vidíme krásně celé Beskydy a za nimi v dáli se tyčí majestátně Vysoké Tatry. Uděláme pár fotek a pokračujeme dále.

Dojíždíme na vrchol a konečně najíždíme do pořádného terénu. Krátký sjezd na rozcestí Plenisko (900 mnm) je ve znamení bahna. Snažíme se nespadnout, protože když by to bylo měkké přistání, nebylo by to zrovna to pravé. Okamžitě jsou naše kola i my pokryty kapkama bahna. Ale co, konečně si užíváme pravý MTB biking. Čeká nás další sjezd až na rozcestí Groníček (824 mnm) a dále až na rozcestí Pod Groníčkem (750 mnm). Jedeme takovou lesní, místy štěrkovou cestu a ikdyž je podloží mokré a jsme zastříkaní, je to paráda. Pod Groníčkem se dáváme vpravo a cesta nám začíná zase mírně stoupat. Vzpomínám, jak jsme tady s kolegy z práce před rokem šli v říjnu po stehna ve sněhu a jaký to byl neskutečné nároční výšlap až na Filipku. Cesta nám ubíhá, musíme se občas vyhýbat kalužím bahna, ale za chvíli jsme na další rozcestí. Musíme rovně a úsek asi 50 metrů neskutečně prudce stoupá a já ho vyjíždím jen s posledním vypětím sil. Jak stoupá, tak i klesá a my sjíždíme asi 100 metrů níže k rozcestí Nad Zimným (740 mnm). Odtud znova stoupáme lesem, poté klesneme a pohupujeme se směrem k Filipce, což bude náš dnešní poslední výšlap.

Ke zmiňovanému rozcestí musíme ještě vyšlápnout jeden kopeček a za chvíli se už fotíme při hraničním kamenu, který zde odděluje Nýdek, Návsí a Hrádek. Jsme na vrcholu Filipky (762 mnm) a k chatě nás čeká asi 200 metrů sjezdíku. Už se těšíme na občerstvení, ale když přijedeme na chatu, zjišťujeme, že zde je snad 50 lidí a fronta až ven. Ch jo, co se dá dělat. Rozhodujeme se, že sjedeme někam do Nýdku a že si zajdeme někam až dole. Čeká nás sjezd štěrkovou cestou a já zase povoluji brzdy a pouštím to dolů. Vítr mi fičí kolem přilby a já si užívám té opojné rychlosti. Tak se za chvíli dostáváme na asfaltovou cestu, která nás sveze až do centra Nýdku. Cesta mírně klesá a tak naše rychlost neklesá pod 40 km/h a za chvíli už najíždíme na hlavní cestu vedoucí z Nýdku do Bystřice. I tady se záhy dostáváme a narážíme na hospůdku, tak jdeme konečně na polívku a doplnit tekutiny. Po necelé hodince vyrážíme dále a už nás čeká ta samá cesta, kterou jsme sem přijeli. Domu to fičí jedna radost, a tak za hodinku a půl už mířím do sprchy

14.11.2010