logo
divider

Louky - Visalaje - Bílý Kříž - Malý Polom - Slavíč - Ropice - Louky


Vyjíždím z domu a jedu lesní cestou kolem trati do Albrechtic. Dneska máme v plánu vyšlapat na Bílý Kříž a po hřebenu projet na Slavíč a dále na Ropičku. S Albrechtic vyrážíme bočními cestami a po chvilce stoupáme kolem kostela. Nad kostelem se napojujeme na hlavní cestu a jedeme přes Životice a přes Bludovický kopec směrem na hráz Žermanické přehrady. K ní sjíždíme a od přehrady se napojujeme na krátkou cyklostezku, vedoucí rovně a ústící na hlavní cestě na Nošovice. Odbočujeme tedy na tuto cestu a jedeme přes obec Pazdernou a Nošovice po hlavní cestě až do Vyšních Lhot, kde těsně před řekou odbočíme vpravo a jedeme lesní cestou podél řeky až k prvním splavům, kde přejíždíme řeku a pokračujeme podél ní až do obce Pražmo, kde se provlékneme boční cestou, abychom se zase napojili na hlavní cestu do obce Krásná. Zde jedeme mírným táhlým stoupáním asi 10 km k rozcestí Papežov. Těsně před Papežovem málem přejíždím malou zmiji. Okamžitě zastavujeme a tohoto nádherného malého plaza si fotíme.

Od Papežova začínáme už pořádně stoupat. Nejdříve na Zlatník a potom na 3,5 km vzdálené Visalaje. Pořád ještě jedeme po asfaltu, ale to se od Visalají změní. Od parkoviště už začíná lesní kamenitá cesta a od rozcestí Ježánky (750 mnm) nás čeká pořádný stoupák. Na rozcestí Bílého Kříže to sice je jenom 1,5 km, ale ten krátký úsek je hodně náročný. Funíme, potíme se, ale pořád šlapeme. Vyjíždíme na rozcestí Bílý Kříž (905 mnm), kde se nachází meteorologická stanice a skleníky. Odtud se dáváme vlevo a cesta kousek klesá a poté zase kousek stoupá a vyhazuje nás na Bílém Kříži (943 mnm). Je tady několik ubytovacích zařízení, převážně slovenských. Zastavujeme a v jednom z nich si dáváme polévku a pivko. Počasí nám přeje, tak chvíli odpočíváme, vystavujeme se slunečním paprskům a kocháme se výhledem. Ale máme teprve polovinu cesty za sebou a ta náročnější část nás teprve čeká, tak se vydáváme dále.

Jedeme dále po červené trase, a když vjedeme do kopce do lesa, ocitáme se u kapličky. Využíváme toho k focení a pokračujeme dále. Cesta vede lesem a je zpočátku široká. Sjíždíme zase kousek níž a zase z lesa vyjíždíme. Je před námi pořádný kamenitý stoupák, ale my jsme momentálně uchvácení pohledem, který se nám naskytl na Lysou horu a údolí. Opět zastavujeme a tu krásu fotíme. Pokračujeme dále a po vyjetí stoupáku se nám cesta mění v pěšinu. Do cesty se nám staví pár popadaných stromů a nezbývá, než se vycvaknout a kola přes ně přenést. Jedeme dále a máme pořád luxusní rozhled na obě dvě strany. Troufám si tvrdit, že tato hřebenovka (až na Ropici) je spolu s hřebenovkou z Čantoryje nejkrásnější v celých Beskydech. Sjíždíme zase kousek dolů a chvilku hledám správnou cestu. Nacházím ji, ale po chvilce máme na pěšině zase spoustu popadaných stromů. Bokem vlevo jde i nějaká lesní cesta. Tady někde dělám chybu, přehlížím značku, která vede právě na tuto lesní cestu. Vyjíždíme na malý kopec, a tady stezka končí. Ach jo, dochází mi, že ta lesní cesta pod námi je ta naše pravá. Po krátké domluvě se rozhodujeme, že na ní přímo slezeme lesem. To, co vypadlo relativně jednoduše, se mění v krkolomný sestup mezi ostružiním a větvemi. Naštěstí to bereme sportovně a za chvíli se ocitáme na té správné trase.

Pokračujeme dále směrem na Malý Polom (1060 mnm) a ten objíždíme po vrstevnici. Nic lehkého, opět úzká stezka, zpočátku s prudkým sjezdíkem a výjezdíkem, poté plná kamenů. Dostáváme se do lesa a za chvíli sjíždíme k další široké lesní cestě. Tady dělám svou druhou chybu v dnešní navigaci. Přehlížím směrovník a místo, abych se vydal zase po široké lesní cestě vpravo, namíříme si to rovně do prudkého kopce. Díky kamenům se to nedá ani najednou vyjet, a když se octnu na vrcholku lesního kopce, tak se začnu smát, protože dál cesta vede dolů strmými skalinami. No nic, obracíme se a míříme zpátky na lesní cestu. Zajížďka to byla asi 600 metrů, ale spotřebovali jsme na ni dost sil. Teď už směrovník vidím a tak jedeme dále. Za chvíli červená značka z lesní cesty odbočuje vpravo a my opět vjíždíme na pěšinu a do lesa. Tady se proplétáme a za chvíli se už konečně ocitáme pod turistickou chatou Slavíč (915) mnm). Čeká nás ještě pořádný výjezd k chatě, ale je to kousíček, tak to zvládáme bez sebemenších potíží.

Na Slavíči zastavujeme, dáváme si kofolu, tyčinky a kyselé želé hady. Po odpočinku pokračujeme dále po červené a míříme směrem na rozcestí Kalužný (960 mnm). Cestou míjíme odbočku na chatu Kamenitý a od ní opět pořádně stoupáme kamenitou cestou. Když sjedeme na rozcestí Kalužný, stále se držíme červené značky a sjíždíme kousek dolů. Odtud nás čeká až na Ropici (1082 mnm) cesta povětšinou singlama. Parádní terén, cesta se houpe chvíli nahoru, chvíli dolů a my si to užíváme. Na Ropici sice šlapeme ještě docela do kopce, ale odtud nás čeká docela prudký a náročnější sjezd na rozcestí Pod Velkým Lipovým. Tady se dáváme rovně a vjíždíme do lesa. Po krátkém stoupáku nás čeká prudší sjezdík a za malou chvilku se ocitáme u další turistické chaty Ropička (900 mnm).

Odtud se vydáváme prudkých a dlouhým asfaltovým sjezdem (pozor na nerovnosti a odvodňovací kanály!) až na rozcestí Ropičník , odkud už budeme sjíždět vlevo po štěrkové cestě až do Komorní Lhotky. Když sjedeme dolů, jedeme s mírného kopce z Komorní Lhotky až do Hradiště. Jedeme cyklostezkou, představující asfaltové boční cesty. Cesty příjemně ubíhá a za chvíli nás čeká poslední namáhavý kopec z Hradiště do Koňákova. Po těch 90 kilometrech to je zase nelehký boj ho vyjet. Ale za chvíli jsme už nahoře u požární zbrojnice a odtud nás čeká ,až na malé výjimky, sjezd přes obec Chotěbuz až ke mně domů. Dnešní trasa byla náročná, dlouhá, ale jedna z nejkrásnějších.

26.05.2008

divider
divider

Délka trasy: 102 km

Nastoupané metry: 1 948 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek