logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Říp - Roudnice nad Labem - Terezín - Litoměřice - Ústí nad Labem - Děčín


Čtvrtý den naší cyklodovolené nás probouzí úchvatný východ slunce na hoře Říp. Ještě dlouho poleháváme ve spacácích a pozorujeme tuto krásu. Pak už nezbývá, než zase vstát, převléct se do dresů a zabalit věci na kolo. Naštěstí to jde dneska rychle, protože jsme stany neměli postavené. Dáme si drobnou snídani, což v mém případě představuje paštiku s rohlíkem a pomalu táhneme kola zpátky k turistické chatě.

Nasedáme na naše věrné parťáky a s velikou opatrností sjíždíme strmý úsek z Řípu. Pustit brzdy si dovolíme až na asfaltové cestě, která nás přivádí do obce Rovné. V nedalekých Krabčicích najíždíme na hlavní cestu a téměř celé tři kilometry mírně sjíždíme až do Roudnice nad Labem. Tady máme na náměstí delší zastávku, jelikož hojně využíváme veřejných záchodů. Mezitím si vyfotíme zdejší zámek.

Když jsme připraveni vyrazit na další cestu, sjíždíme k Labi. Teď se na chvíli od Labské cyklostezky odpojíme a pojedeme po levém břehu. Máme totiž v plánu navštívit Terezín. Prvních zhruba 10 kilometrů je skvělých a vede po asfaltové stezce kolem vody. Až v obci Hrobce se od řeky odpojujeme a jedeme vedlejší cestou až do Terezína. Tady se zastavíme na okraji města v místním cyklobaru a dáváme si pivečko.

Shodujeme se, že na prohlídku Terezína nepůjdeme, protože si nechceme kazit dobrou náladu a jedeme se jen podívat k bráně bývalého koncentračního tábora. Po pravé ruce se nachází rozlehlý židovský hřbitov. Pak zase kousek popojedeme a v centru města si dáváme obědové menu. Další naše kroky vedou už ven z města. Chvíli jedeme po frekventované hlavní cestě, ale pak odbočujeme a sjíždíme na okraj Litoměřic. Bohužel se nemůže napojit na cyklostezku a tak nám trvá další kilometr, než sjedeme na levý břeh Labe.

Teď už se nám zase jede pohodově. Projíždíme Velkými Žernoseky a za nimi se nachází Porta Bohemica, čili Česká brána a Labe zde vytvořilo velmi nevšední krajinu s hlubokým zářezem říčního údolí do Českého středohoří. Samozřejmě se snažím vše zdokumentovat na foťák. Pak vjíždíme do obce Libochovany a tady si děláme v místní hospůdce další zastávku. Opět je pořádné teplo a my se na pivko těšíme.

Pauza je za námi a my se vydáváme dále. V Církvicích uhýbáme od řeky a musíme zase trošku nastoupat. Když sjíždíme, čeká nás prudká levotočivá zatáčka a podjezd pod železniční tratí. Samozřejmě zrovna, když projíždíme, vyjíždí z podjezdu auto. No máme co dělat a brzdíme i očima, ale naštěstí se vše obchází bez incidentu. Dostáváme se do Sebuzína a jelikož se někteří od nás odpojili, domlouváme se s Michalem, že si dáme krátkou pauzu a dáme si pivko. Společnost nám dělá druhý Michal a Vojta.

Jenže David má zřejmě třetí smysl a vrací se zpátky za námi. Po krátké pauze se vydáváme dále a jedeme krásnou stezkou až do Ústí nad Labem. Tady nás vitá monumentální hrad Střekov a Masarykova zdymadla. My s Michalem pokračujeme dále, ostatní se jdou podívat na zdymadla a mají v plánu zastávku v Cyklopointu. Nevadí, Michal šlape na koloběžce, takže nás kluci v pohodě dojedou.

Projíždíme Ústím, od poslední zastávky už taky uběhla nějaká doba a jelikož je náš dnešní cíl Děčín, domlouváme se s Michalem, že se zase někde zastavíme na pivko. Parkujeme v nejbližší hospůdce, dáváme si utopence a pivko a zároveň s údivem pozorujeme tabuli na zdi hospody, který je zhruba ve výšce tří metrů a ukazuje, kam sahala největší povodeň. No je to teda síla a to jsme už poměrně od řeky výše.

Po půlhodince za námi přijíždí Michal s Vojtou, taky rychle doplní tekutiny a opět pokračujeme v cestě. Michal na koloběžce už toho začíná mít celkem plné kecky a já se mu ani nedivím, dneska už máme přes 70 kilometrů v nohách. Polykáme další kilometry, snažíme se i přes únavu obdivovat krásy zdejší krajiny a postupně projíždíme obcemi Valtířov, Malé a Velké Březno. Nutno dodat, že opět jedeme po perfektní cyklostezce. Někde u obce Těchlovice narážíme na bufet a samozřejmě se tam zastavujeme a dáváme si opět pivko. Sedáme si do trávy a pozorujeme Labe.

Do cíle už máme toho moc nechybí, tak posbíráme síly a znova šlapeme do pedálů. Zbylá čtyřka nás stále nedojela, takže se nejspíše potkáme až v kempu v Děčíne. Kilometry už ubíhají nějak pomalu, ale stejně zanedlouho vidíme Děčín. Ještě se proplést místními částmi a už parkujeme svoje dopravní prostředky v kempu pod mostem.

Jdeme zaplatit za ubytování, pomalu rozkládáme stany a chystáme se do sprchy. Až teď nás dojíždí zbytek party. Je skoro deset večer a my jdeme ještě na jedno pivko a hranolky do nedaleké restaurace. Unavení, ale spokojení. Kupodivu navečer ještě ožíváme a jdeme se posadit na chvíli do jurty v kempu, kde nám recepční natočí pivko. No z chvilky se nakonec vyklubalo půl druhé ráno a to už je opravdu nejvyšší čas zalehnout.

07.06.2016

divider
divider

Délka trasy: 82 km

Nastoupané metry: 519 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek