Rajhrad - Dolní Kounice - Ivančice - Oslavany - Rosice - Radostice - Rajhrad

Je konec prázdnin, panuje krásné počasí a my s Irmískem uvažujeme, kam vyrazíme. Dneska padá volba na oblast pod Brnem a konkrétně chceme navštívit zříceninu kostela v Dolní Kounici. Jelikož tento nápad nebyl plánovaný, nijak jsme ráno nespěchali. Balíme se, dáváme kola na auto a vyjíždíme z Kroměříže až po desáté hodině.

Po jedenácté dojíždíme do Rajhradu a tady zaparkujeme. Sundáváme kola, obouváme tretry a náš výlet může začít. Projíždíme Rajhradem a ikdyž jedeme po cyklostezce, není tady momentálně nic zajímavého. Míjíme průmyslovou zónu a chvíli máme výhled na dálnici. To se změní až za obcí Syrovice. Z ní musíme něco nastoupat a už máme výhledy do okolní krajiny včetně výhledu na Pálavu. Postupně projedeme vesnicemi Bratčice a Mělčany a za nimi nás čeká sjezd do Dolní Kounice.

Vjíždíme do města, chvíli kopírujeme řeku Jihlavu, přejíždíme na druhou stranu a stoupáme k nedalekému zámku. Ten je bohužel uzavřený a my se vracíme kousek níže. Ocitáme se u velmi zajímavého a magického místa. Tím je Rosa Coeli – zřícenina kostela Panny Marie. Zamykáme kola, platíme vstupenky a jdeme se podívat dovnitř. Určitě všem vřele doporučujeme návštěvu tohoto místa. Zdržíme se tady dobrou hodinku a já dělám spousty fotek.

Ještě, než vyjedeme z Dolní Kounice, zastavujeme se v místní hospůdce na polévku. Na další cestu se vydáváme až po jedné hodině a budeme se držet levého břehu řeky Jihlavy. Zpočátku jedeme po asfaltové silnici, ta ale po pár kilometrech přechází v cestu štěrkovou. Teď se ocitáme v moc krásné části. Z jedné strany máme les, z druhé strany řeku a míjíme spoustu rekreačních chatek. Tento úsek má necelé tři kilometry a přivádí nás k železničním mostům. Ten první, zvaný Železňák je nedokončený projekt. Ten druhý – Nový Ivančický viadukt – se klene nad řekou ve výšce 44 metrů a je dlouhý 387 metrů.

Tady přejedeme na druhou stranu a napojujeme se na hlavní silnici. Do nedalekých Ivančic to máme jen tři kilometry, ale vůbec se nám tady nejede dobře. Provoz je poměrně silný a je zde úzká a nepřehledná cesta. Jsme rádi, když máme tuto část cesty za sebou. Projedeme si Ivančické náměstí a hledáme správnou cestu z města. Tu nacházíme a napojujeme se na cyklostezku vedoucí okolo říčky Oslavy. Tady se nám zase jede parádně a nachází se zde i dvě zajímavosti. Jednou z nich je dřevěná socha ledňáčka a tou druhou pomník neznámému padlému cyklistovi. Uděláme si pár fotek a pokračujeme dále.

Po kilometru vjíždíme do města Oslavany. Míříme k zámku a cestou se zastavujeme v jedné hospůdce. Chceme si dát oběd, ale moc důvěryhodně to tady nevypadá, tak si dáme jen pivko a pokračujeme k zámku. Nejprve projdeme okolo kostela Matky Boží a vcházíme na nádvoří renesančního zámku. Uděláme si další fotky a usazujeme se v zámecké restauraci. Sice je tady jídlo dražší, ale my si moc pochutnáváme a samozřejmě ochutnáme místní výborné pivo. Je před třetí hodinou a je nejvyšší čas vyjet dále.

Z Oslavan se po silnici směřujeme na Padochov a Zbýšov a to představuje stálou cestu do kopce. Ne, že by ne, ale tady si celkem slušně mákneme. Ze Zbýšova nás čeká sjezd a my se ocitáme v obci Zastávka a odtud to máme už jen kousek do Rosic. Vyjedeme si k Rosickému zámku a co čert nechce, začíná pršet. Schováváme se pod podloubím na nádvoří zámku a čekáme půl hodinky, až přestane pršet. Naštěstí přestalo, ale zadky stejně budeme mít mokré.

Sjíždíme z Rosic na cyklostezku vedoucí okolo železniční tratě do Tetčic. Z Tetčic jedeme po silnici dalších 6 kilometrů. Cesta už pomalu osychá, provoz tady skoro žádný není a my se můžeme kochat okolní přírodou. Jedeme totiž okolo přírodního parku Bobrava. Před Střelicemi podjedeme zajímavý železniční viadukt a vjíždíme do obce Radostice. Tady odbočíme vlevo na cyklostezku a dostáváme se k říčce Bobravě.

Před námi je 12 kilometrů dlouhá stezka po modré značce a musím říct, že jsem už dlouho nejel tak skvělou trasu. Projíždíme listnatým lesem, stezka se nám občas zhoupne, říčka Bobrava vytváří místy krásná zákoutí a občas pozorujeme bobří hráze. Dokonce se v jenom místě nachází malý kamenný most z cihel a kamene, který pochází zřejmě z konce 18. století. Ikdyž už máme dneska něco našlapáno a jsme unavení, tak tahle cesta je doslova vzpružující. Jen škoda, že končí u lomu v Želešicích.

Projíždíme výše uvedenou obcí, křižujeme hlavní silnici a já koukám do mapy, jestli bychom ještě chvíli nemohli je t po terénu. A taky, že ano. Takže ještě 2 kilometry po neznačené stezce kolem řeky Bobravy. Celkem se divím, proč to zde není oficiálně značené, protože je to úsek, který se dá bez problémů sjet na kole. Les nás vyvádí v Popovicích u Rajhradu, nadjedeme dálnici a zbývající dva kilometry do Rajhradu jedeme po staré asfaltové cestě okolo železniční tratě. Poměrně rychle jsme u auta, naložíme kola a vracíme se zpátky domů do Kroměříže.

31.08.2018