logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Kroměříž - Chropyně - Tovačov - Dub nad Moravou - Tovačov - Kojetín - Kroměříž


Dneska je další z krásných podzimních dní a my máme v plánu nějakou cyklovyjížďku. Já jsem po včerejšku docela rozmlsaný, jelikož jsem bikoval v Hostýnských vrších a našlapal jsem přes 110 kilometrů. Snídáme, chystáme si věci, domlouváme se kam pojedeme a volba padá na Dub nad Moravou, kde se nachází velký poutní kostel. Předpověď počasí nám hraje do karet, cesta nepovede přes žádné kopečky, tak si dneska užijeme pohodovou jízdu.

Vyjíždíme z domu v Kroměříži (185 mnm) a směrujeme se do Horních Zahrad. Tudy projedeme po vedlejší cestě a vyhupujeme se na cestě hlavní. Tou ale jedeme jen asi dva kilometry a za obcí Plešovec na rozcestí Malá Bečva (193 mnm) uhýbáme na nezpevněnou cestu a míříme do lesa. Teď pojedeme okolo říčky Malá Bečva a zezadu okolo zámku přijíždíme do Chropyně. Tímto městečkem projedeme a po asfaltové cestě míříme do obce Zářičí.

V Zářičí se zastavujeme v místní restauraci a dáváme si na oběd meníčko. Po půl hodince pauzy sedáme opět na kola a najíždíme na cyklostezku. Je to výborná cesta, která je asfaltová a vede krásným lesem. Podzimní počasí se už trošičku projevuje a stromy se nám začínají krásně zbarvovat. Tímto lesem jedeme zhruba tři kilometry a opět překřížíme Malou Bečvu a zanedlouho i řeku Moravu. Vyjíždíme z lesa a dostáváme se do obce Cvrčov.

Tady to taky vezmeme zkratkou a po polní štěrkové cestě nejprve projíždíme okolo zdejšího starého mlýnu a poté dorážíme okolo Skašovského rybníka do obce Annín. Pokračujeme stále kolem rybníku a po pár stovkách metrů se ocitáme v Tovačově (197 mnm). Ten je vyhlášený jednak zdejšími rybníky a jednak zámkem. I když už to tady důvěrně známe, jedeme se k zámku podívat, jelikož před prázdninami tady začala rekonstrukce hlavní zámecké věže. Ta už je skoro hotová a dostala krásný kabát.

Od zámku si to nasměrujeme zpátky k rybníkům a najíždíme do úchvatné aleje. Tady opět něco fotím a hrozně se nám líbí projíždět mezi krásnými vzrostlými stromy. Alej po pár set metrech končí a my přijíždíme k Hradeckému rybníku (200 mnm). Tady jsme překvapení, kolik ryb se tady hemží u vtékajícího potůčku. Bohužel je v blízkých lodičkách i několik ryb zdechlých a šíleně zapáchají. Pokračujeme dále a projíždíme okolo celého Hradeckého rybníku. Cesta je to perfektní, pozoruje různé druhy ptactva, skákající ryby a za námi vidíme Tovačovský zámek v celé jeho kráse.

Jediné, co mi začíná pomalu, ale jistě jít na nervy, je babí léto, kterého jsou tady neskutečná kvanta. Pavučiny mi zůstávají ve vousech, na batozích, na kole a hrozně lechtají. Dorážíme na konec Hradeckého rybníku a pokračujeme dále singlíkem a do obce Věrovany (205 mnm) to už nemáme daleko. Obcí projíždíme a průběžně se dostáváme do Rakodavů a Nenakonic. Odtud to máme už jenom asi kilometr a ocitáme se v cíli naší dnešní cesty.

V Dubu nad Moravou stojí krásný poutní kostel, my si ho objíždíme a já dělám pár fotografií. Bohužel tady mě přepadnou střevní problémy, tak jdeme ještě do nejbližší hospody a při té příležitosti si také dáme pivko. Jsou tři hodiny odpoledne a pomalu máme nejvyšší čas se vracet, ať dneska nezatmíme. Dokonce se nám zatahuje nebe, ale na déšť to prozatím nevypadá. Až do Tovačova jedeme úplně stejnou cestou, jakou jsme zde přijeli. Čili z Věrovan opět terénem, pak nájezd okolo Hradeckého rybníka a do centra Tovačova tou skvělou alejí.

Z Tovačova, ať máme změnu, míříme po hlavní silnici na Lobodice, které jsou vzdáleny asi čtyři kilometry. V Lobodicích se napojujeme na cyklostezku vedoucí do Kojetína a pojedeme po pravém břehu Moravy po štěrkové cestě. Tady se zase šlape krásně, nikde ani živáčka a my po třech kilometrech přijíždíme na rozcestí Valová (200 mnm) a jsme v půli cesty. Za tímto rozcestím vjíždíme do zeleného tunelu stromů. Opět ideální na focení.

Dostáváme se na okraj Kojetína, před loděnicí přejíždíme na levý břeh Moravy a jedeme pár stovek metrů po polní cestě, poté překřižujeme hlavní cestu a znova najíždíme na pravý břeh řeky Moravy. Teď už potkáváme zelenou turistickou značku, která nás dovede až do Kroměříže. Cesta se nám sice trošku zhoršuje a místy jedeme po okraji pole, ale míjíme most pro plynové potrubí nad řekou Moravou. No to by bylo, abychom se na něho nepodívali. Nahoru vede lávka, je bezpečná a má po stranách vysoké zábradlí. Opět uděláme nějaké fotky a chvíli se díváme z výšky do krajiny.

Pokračujeme dále stezkou a přijíždíme k Bezměrovskému mostu (196 mnm). Stále se držíme pravého břehu řeky Moravy a najíždíme mezi pole s kukuřicí. Opět zajímavá cesta a i ten terén se dá. U Loděnice (193 mnm) zajíždíme trošku dále od Moravy a musíme projet asi kilometr po břehu jednoho potůčku. Tato cesta ovšem není nic moc a natřásáme se jako kozy. Naštěstí se zanedlouho vyhupujeme u Miňůvského mostu (195 mnm) a odtud už cestu známe.

Pořád jedeme po zelené turistické značce, pořád v terénu a před Strží málem Irmískovi spadne na hlavu jablko. U Strže se krátce zastavíme, udělám nějaké fotky a pokračujeme po břehu Moravy asi ještě dva kilometry. Pak už se dostáváme na okraj Kroměříže, projedeme zkratkami celé město a jdeme si ještě nedaleko našeho domu sednout na pivko. Večer zakončujeme pořádnou sprchou a chystáme si věci na zítřejší výšlap na Praděd.

10.10.2014

divider
divider

Délka trasy: 68 km

Nastoupané metry: 106 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek