Mosty u Jablunkova - Hrčava - Gírová - Mosty u Jablunkova

Jsme u naší rodiny v Mostech u Jablunkova, a jelikož jsme si sebou vzali kola, tak se chceme dneska projet na Hrčavu a poté na Gírovou. Vyjíždíme tedy po cestě a směřujeme se k hraničnímu přechodu se Slovenskem. Projíždíme obcí Mosty u Jablunkova a míjíme po levé straně sjezdovku a po straně pravé nádraží. Podjedeme esíčkem pod železniční most a trochu stoupáme. Když jsme nahoře, čeká nás krátký sjezdík k hraničnímu přechodu. Těsně pře ním odbočuje vpravo asfaltová cesta na Hrčavu.

Tady, od samého začátku cesta stoupá. Dáváme se do toho a za chvíli projíždíme kolem hájenky. Tady cesta na chvíli zmírňuje své stoupání a my se noříme hlouběji do lesa. Nebýt občasně projíždějících aut, bylo by tady nádherné ticho. Cesta se zase začíná rapidně zvedat a my musíme zařadit lehčí převody. Tahle mučírna naštěstí trvá jenom chvilku a my se vyhupujeme u rozcestí, kde vlevo vede cesta na chatu Studeničné. My však pokračujeme dále a kousek sjíždíme. Cesta se ale za chvíli zase zvedá a my si musíme znova máknout. Po pár kilometrech vjíždíme do nejvýchodnější obce ČR – do Hrčavy (605 mnm). Tady si dáváme chvilku pauzu v místní hospůdce, ukájíme žízeň pivkem a louskáme pistácie.

Nasedáme na naše oře a pokračujeme dále podél Polské hranice nahoru. Vyjíždíme kousek nahoru a zase sjíždíme až na křižovatku, kde vpravo se jede do polské obce Wawrzacze. My se však držíme vlevo a směřujeme se na Komorovský Grůň. Čeká nás krátký a prudký výjezd po cestě z panelů a poté zase kousek sjíždíme do zmiňované části Komorovský Grůn. Odtud nás čeká pořádný výšlap už lesní cestou. Říkám si, že ho musím vyjet, ale je mokro a listí a mi po prá záběrech začne prokluzovat kolo, nestačím se odepnout z SPDéček a končím na zemi. Když vyjdeme pěšky tento malý kousek, tak cesta pokračuje mírně do kopce a vede lesní pěšinou. Jede se příjemně a zanedlouho se dostáváme na náš dnešní nejvyšší cíl, k chatě Gírová (775 mnm).

Odtud na hlavní vrchol Gírové (839 mnm)vede asi 300 metrů prudké pěšinky. Jdeme se podívat na vrchol, tlačíme před sebou kola a já se už těším na ten prudký sjezdík. Nahoře chvilku odpočíváme a potom se vydáváme dolů. Sjezdík je to parádní, ale krátký. Zastavujeme u chaty a jdeme se občerstvit polévkou a nějakým tím nápojem. Posedíme tady asi hodinku a pak se vydáváme na cestu dolů, směrem k chatě Studeničné. Sjezd je štěrkovou lesní cestou a jede se perfektně. Za chvíli jsme na Studeničném (700 mnm).

Ani zde nezastavujeme a pokračujeme dolů, směrem na rozcestí Studeničný. Zde se dá adrenalinově sjet rovně do Mostů u Jablunkova po červené trase a sjíždí se po lyžařské sjezdovce. My pokračujeme lesní asfaltovou a pomalu klesající cestou, která vede až do Bukovce. Sjezd je krásný a nenáročný. Do Bukovce ovšem nedojíždíme, odbočujeme vlevo před Zelenou horou, a když projedeme kolem místních domů, dostáváme se zpátky na cestu a za pár chvil jsme zpátky u naší rodiny.

01.11.2008