logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Kroměříž - Břest - Holý kopec - Holešov - Kurovický lom - Tlumačov - Kroměříž


Konečně se nám udělalo jaro a my se s miláčkem chystáme vyjet na Holý kopec (360 mnm). Po brzkém obědě nasedáme na kola a vyrážíme. Vyjíždíme z domu v Kroměřížích a podél řeky Moravy se směřujeme na Horní Zahrady. Tady chci pokračovat kolem potoka Moštěnky, ale jelikož to v mapě není zakreslené jako cyklostezka, tak si nejsem moc jistý.

Přejíždíme hlavní cestu a najíždíme na stezku do lesa. Ta je plný hrbolů a po pár desítkách metrů i zarostlá. Zkusíme tedy najet na lesní cestu a kolem obory se dostáváme až na pole. Jdu se znova podívat, jestli stezka není lepší, ale nemá to vůbec smysl, takže pokračujeme podél okraje pole. Naštěstí to není ani kilometr, přejíždíme další asfaltovou cestu a pak už najíždíme na polní cestu, po které se jede dobře. Pořád máme po levé ruce Moštěnku a každou chvíli nám cestu zkříží zajíc nebo vyplašíme nějakého dravého ptáka. Po dvou kilometrech najíždíme zpátky na silnici.

Teď už to máme kousíček do Břestu, kde si v místním obchodě kupujeme tekutiny a nanuky. Je teploučko, jedeme jen v krátkých tričkách. Jen škoda, že docela pofukuje. Po krátké pauze se vydáváme dále, projíždíme Břestem a směrujeme se na Němčice. Za železničním přejezdem se dáváme cestou doleva a projíždíme mezi poli. Pak nás čeká úzký most vedoucí přes dálnici a znova se mezi poli směřujeme do Staré Vsi.

Ve Staré Vsi začínáme stoupat ke krásnému, ale neopravenému kostelu a od něho prudce vyjíždíme na Holý kopec. Na ten to máme asi kilometr a před vrcholkem zastavujeme, kocháme se pohledem do krajiny a vidíme ještě zasněžené vrcholky Pradědu a na druhé straně Lysé hory. Uděláme několik fotek a dojíždíme na vrchol, kde stojí televizní věž. Tady doplňujeme tekutiny, chvíli lenošíme v závětří a vyhříváme se na sluníčku. Před sebou máme malebnou vesničku Karlovice, do které sjíždíme po polní cestě.

Karlovicemi krátce projedeme a už stoupáme do lesa. Bohužel trasa, kterou jsme zvolili, je rozježděná lesními stroji a plná bahna. Je nám ihned jasné, že tudy to nepůjde. Všímám si pěšinky, která vede vpravo dolů a domlouváme se s Irmískem, že to tudy zkusíme. Sjíždíme dolů až na okraj lesa a pěšinka pokračuje ve stejném směru, kterým jsme chtěli původně jet. Vydáváme se tedy po ní a na řadu přicházejí nejlehčí převody, protože se stezka dere docela prudce vzhůru. Po asi kilometru najíždíme zpátky na lesní cestu, ale vypadá to, že tady už tolik bahna nebude. Pořád ještě stoupáme, ale už mírněji a po chvilce dojíždíme na místo, kterému se zde říká Hrad. Zde se nachází zbytky keltského hradiště s pozůstatky mohyl obsahující střepy lužické keramiky, ale nic z toho nenacházíme.

Z Hradu pokračujeme dále a mírně sjíždíme. Na lesní cestě na nás svítí sluníčko, nikde ani živáčka a slyšet jsou jen ptáci a šum naších kol. Prostě pořádný relax. Přibližujeme se k hájence, která zde nese název Zámeček a od hájenky nás čeká sjezd až do obce Pacetluky. Tady, před obcí, ještě zastavuji a fotím si krásné Hostýnské vrchy. Projedeme Pacetlukama a opět začínáme stoupat po asfaltové cestě směrem na Holešov. Nahoře na polích pěkně fouká a bohužel nám teď bude dout protivítr skoro celou cestu domů. Co se dá dělat, nezbývá, než zatnout zuby a točit pedálama.

Naštěstí nás teď čeká sjezd do obce Bořenovic, a odtud budeme velmi mírně klesat až do Holešova. Tady se vydáváme na náměstí, protože si chceme dát kafíčko, ale bohužel zahrádka od místní kavárny ještě není v provozu. Tak jedeme dále a dáváme si kafe a pivko v jedné hospůdce. Domlouváme se, že ještě pojedeme dál a já se chci kouknout do Kurovického lomu. Z Holešova do Martinic jedeme vedle hlavní cesty po cyklostezce a z Martinic si to namíříme do Zahnašovic a posléze do Kurovic. Cesta zde není nijak zajímavá a musíme dávat pozor na auta, ale netrvá to dlouho a už si prohlížíme tvrz v Kurovicích.

Z Kurovic míříme polní cestou nad Kurovický lom a cesta nám jak jinak stoupá. Ale nevadí, Irmísek má síly dost, nové kolo přede jako kočka a počasí je pořád nádherné. Dokonce tady i míň fouká. Dostáváme se nad Kurovický lom, prohlížíme si ho z výšky a já ho přes koruny stromů fotím. Pak sjedeme přímo k zatopenému lomu, který je vyhlášený letním koupáním. Bohužel je zde zákaz a často jeho dodržování kontroluje policie, o čemž jsme se minulý rok přesvědčili na vlastní kůži. Je zvláštní, jak zdálky působí voda až černou barvou, ale při bližším pohledu je tyrkysová. Protější svah osvětluje slunce, a jelikož tady nikdo není, působí lom velmi romanticky.

Doba pokročila a je třeba se vydat na cestu domů. Teď už víme, že budeme sjíždět až do Tlumačova. Skoro celou cestu jedeme po panelech a jsme dobře vytřepaní. V Tlumačově odbočíme na Kvasice, do kterých nám chybí asi kilometr. Tady se zastavujeme na zasloužené pivko a teď pojedeme necelých deset kilometrů po cyklostezce kolem Moravy. Jen škoda, že se vítr utišil, protože by nám foukal do zad. Domů se dostáváme se zapadajícím sluncem a těšíme se, až se naložíme do vany.

16.04.2013

divider
divider

Délka trasy: 59 km

Nastoupané metry: 661 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek