logo
divider

Kroměříž - Holešov - Bystřice pod Hostýnem - Hostýn - Rusava - Tlumačov - Kroměříž


Dneska se konečně, po dlouhé době plánování, vydáváme na vrchol Hostýnu (734 mnm). Vyrážíme hned ráno, počasí slibuje nádherný den, a tak jsme už natěšeni na novou trasu a nové zážitky. Zpočátku nás čeká stejná cesta, jako jsme nedávno jeli na zámek do Holešova. Chystáme si vitamínový nápoj do bidonů, balíme nějaké müsli tyčinky, oblékáme se do dresů a po nasazení přileb můžeme vyrazit.

Opět hned za domem projíždíme přes Zborovský most na druhou stranu Moravy, jedeme kousek po jejím břehu a pak se přes Dolní Zahrady dostáváme až na cyklostezku vedoucí přes Bílany do Hulína. Čeká nás cesta po asfaltu mezi poli s kukuřicí a do Hulína záhy dojíždíme. Profičíme městem a zase nás čeká kousek mezi poli, než vjedeme do Pravčic. Takto pokračuje cesta ve stejném duchu přes Količín až do Holešova. Tady se zastavíme na kafíčko a palačinky na náměstí a doplňujeme nezbytnou energii. Pozorujeme svatební shon u místního kostela a skoro hodinku relaxujeme.

Pak se okolo zámku vydáváme na cyklostezku a projíždíme úzkou cestičkou okolo zámeckého areálu na jedné straně a na straně druhé okolo krásných domečků a chatek. Říkáme si, že je to tady docela hezké místo na bydlení. Hned za Holešovem překřížíme hlavní cestu a jedeme kolem trati asfaltovou polní cestou. Projedeme Jankovicemi a kousíček nastoupáme. Na vrcholu se nám otevírá nádherný pohled na Hostýn a okolí. Na chviličku zastavujeme, děláme si fotku a doplňujeme tekutiny. Rovněž si nezapomenu vyfotit zdejší pomníček Sv. Anny. Pak nás čeká mírný sjezd až do Chomýže. Tady chvilenku váháme, koukáme do mapy a najíždíme na místní hlavní cestu. Ihned začínáme stoupat a dalším naším bodem je Brusné a poté Slavkov pod Hostýnem. Ještě kousíček nastoupáme a na horizontu vidíme všude po polích zaparkovaná auta a davy proudících lidí.

Irma si vzpomíná, že měly být na Hostýnu tento víkend nějaké oslavy výročí. Sjedeme dolů do Bystřice pod Hostýnem a ouha, cesta na Hostýn je zakázána pro cyklisty i pěší. Nahoru smějí pouze autobusy a auta na povolení. Zákaz hlídají měšští policisté a já se jich ptám, jestli si dělají srandu, že tam na kolech nemůžeme. Sličná policistka odpovídá, že tady stojí od půl šesté rána a že určitě nemá náladu dělat si fórky. Ale pak nám ochotně radí, ať si třeba vyjedeme na Tesák, že nás tam opravdu pustit nemůže. Poděkujeme, sjedeme kousek níže a já jdu zkoumat mapu, kudy by se dalo jet dále. Samozřejmě kde jinde než na Hostýn :-) Vidím, že by to šlo, tak vyrážíme dále.

Projíždíme místní části Chvalčovem a na jejím konci na rozcestí u hotelu Říka se prudce stáčíme doprava. Najíždíme na lesní cestu a čeká nás prudký výšlap. Řadíme nejlehčí převody a začínáme dřít. Vypadá to, že tato cesta, která protíná i cestu asfaltovou na Hostýn, bude pořádná makačka. Naštěstí to netrvá dlouho a dostáváme se na výše zmiňované křížení. No nic, teď to riskneme a doufáme, že nahoře nebudou policisté, kteří by nám za ten zákaz vyčinili. Provoz je zde opravdu hustý, ale naštěstí je už po odpoledni, a tak téměř všechny vozy míří dolů. My začínáme stoupat a na vrchol Hostýnu to máme po této hlavní cestě asi 3 km. Opíráme se do pedálů, pot z nás kape, funíme, ale přesto nás za chvíli vítá Hostýn.

Naštěstí zde nevidíme žádného policistu, tak se nám trošku ulevuje. Proplétáme se mezi davy lidí a jedeme směrem k rozhledně. Po cestě ještě potkávám známého ze záchranné služby, tak krátce splkneme a po pár metrech dřiny se ocitáme na nejvyšším místě u rozhledny. Zamykáme kola a jdeme se podívat nahoru. Odměnou nám je krásný výhled. Fotíme, chvilku odpočíváme, a jelikož je zde hodně lidí, tak vynecháváme prohlídku baziliky, kterou jsme navštívili už letos na konci zimy. Máme sice už pořádný hlad, ale ještě chvilku to vydržíme a oběd si dáme raději někde jinde.

Pokračujeme dále a máme namířeno na Rusavu. Sjíždíme kousek zpátky dolů do zatáčky, kde je odbočka na rozcestí Bukovina (613 mnm). Odtud musíme opět trošku stoupat, ale jede se nám krásně, valíme si to po lesní asfaltové cestě, je zde příjemný chládek a hlavně už tady není skoro ani živáčka. Po krátké chvíli odbočujeme vlevo a teď nás čeká krásný a dlouhý sjezd až do obce Rusava. Obdivuju zdejší krásnou krajinu. Projíždíme celou Rusavou a Irmísek mě tahá do místní vyhlášené restaurace Koliba. K té musíme vyšlápnout sice krátký, ale parádně prudký kopec. Uvelebujeme se na zahrádce, ale bohužel místní ceny jsou pro nás docela vysoké, tak to jistí zelňačka a pivko. Alespoň nějaká energie dobita.

Čas opět pokročil a my vyjíždíme na cestu domů. Sjíždíme z Koliby dolů na hlavní cestu a proplétáme se mezi závodníky MTB závodu Rusavská padesátka. Ten určitě bude nádherný a snad ho někdy pojedu. Letošním tahákem, byla určitě naše skvělá bikerka, Tereza Huříková, která tento závod jela tréninkově. Po hlavní cestě jedeme ale jen chvíli a na rozcestí Ráztoka – U Mostu odbočujeme vpravo a čeká nás jak jinak, než stoupání. Jedeme lesní asfaltovou cestou asi 2 km a nad rozcestím U Dubu (491mnm) se cesta láme a nás čeká opět parádní a dlouhý sjezd až na místo zvané Hadovna.

Tady překřížíme hlavní cestu a asfaltovou polní cestou mírně sjíždíme až na další hlavní cestu. Jsme v Žabárně a teď konečně najíždíme trošku do terénu a jedeme polní cestou až do obce Racková. Polní cesta se nám posléze mění na stezku a my sjíždíme mezi křovinami a po trávě až do této obce. Už zdálky slyšíme, že se v této obci něco děje a když přijedeme k místnímu hřišti, vidíme, že zde bude velká zábava. Pivo už teče proudem, kapela hraje a my si jdeme zase na chvíli odpočinout. Jdu pro pivka a pro párky v rohlíku a obsluha, chlap jako hora už trošku znaven alkoholem, se na mě dívá a říká mi, že vypadám, že bych pojezdil i Jardu Kulhavého. Samozřejmě se tomu zasměju, ale trošku to přece jenom zalichotí.

Po půlhodince znova nasedáme na naše biky, proplétáme se Rackovou a teď už pojedeme po hlavní cestě do Lechovic a posléze do Mysločovic. Odtud si zase něco nastoupáme do Machové a odtud nás čeká mírný a dlouhý sjezd až do Tlumačova. Už jsme blízko domova, přejíždíme do Kvasic a jdeme konečně na pořádné jídlo do mého oblíbeného sportovního areálu. Tady sedíme skoro dvě hodinky, nacpáváme si břicha k prasknutí a máme pocit, že se asi odsud nehneme. Když vyjíždíme, čeká nás romantická cyklostezka kolem Moravy v zapadajícím slunci. Po pár kilometrech dorážíme do Trávnických Zahrádek, kde máme další příjemné posezení U Sosny. Tady jsem si to zvlášť oblíbil, je zde jen malý bufet, pivo jako křen a hlavně bodrý majitel. Dneska si ještě jedno pivko zasloužíme. Pak nám zbývají domů tři kilometry a dorážíme skoro za tmy.

18.08.2012

divider
divider

Délka trasy: 81 km

Nastoupané metry: 1 036 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek