logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Jetřichovice - Růžová - Janov - Hřensko - Pravčická brána - Na Tokáni - Jetřichovice


Druhý den našeho cykloputování máme na výběr ze dvou naplánovaných tras. My s Irmískem a Jarčou pojedeme druhou variantu a ta představuje přejezd autem do 20 kilometrů vzdálených Jetřichovic. Po snídani a nachystání si nezbytných věci, nahazuji kola na nosič a za několik desítek minut parkujeme v Jetřichovicích. Chceme si totiž dnes projet kousek Českého Švýcarska a hlavně se podívat ke slavné Pravčické bráně.

Nasedáme na kola a z Jetřichovic vyjíždíme směrem na Hřensko. Ovšem po asi kilometru odbočujeme doleva a najíždíme na lesní cestu vedoucí okolo potoka Jetřichovická Bělá. Tento potůček je nádherný a já si dělám opět spoustu fotek. Po asi dvou kilometrech přijíždíme k rozcestí Královský smrk (202 mnm), kde si jdeme udělat společnou fotku k potoku, nad kterým se ční skály. Pak projedeme kamenným mostem, po pravé ruce máme stanový tábor a odtud nám cesta začíná stoupat. Ale netrvá to dlouho, sjedeme terénem a přijíždíme k Dolskému mlýnu.

Dolský mlýn je sice ruina, ale je velmi malebná a natáčela se zde Pyšná princezna. Prolezeme si to tady důkladně a samozřejmě vše pečlivě dokumentujeme. Pak se kousíček vracíme a čeká nás velmi těžký výšlap a dá se říci, že je na kole nejetelný. Holky jdou po svých, já to zpočátku zkouším, řadím nejlehčí převody a po chvíli se vyhupuji na mírnější sklon. Ten ale rychle přechází v prudký a mezi kameny a kládami se opravdu jet nedá. Sesedám a také tlačím kolo vzhůru. Zato sjezd by tady byl luxusní.

Ale i tento úsek není až tak dlouhý a za chvíli zase nasedáme na kola a už mírným stoupáním projíždíme po lesní stezce. Zanedlouho se dostáváme do vesničky Kamenická Stráň a tady opět najíždíme na asfaltovou cestu. Ta vede pod Růžovým vrchem a my stále stoupáme. Až, když se dostaneme do obce Růžová, sklon cesty mění charakter a my začínáme sjíždět. Sjedeme asi kilometr a pak opět mírně stoupáme, tentokrát do obce Janov, kde máme naplánovanou návštěvu rozhledny.

K rozhledně Janov (347 mnm) dojíždíme bez problémů a na kovovou konstrukci nás vyvede více než stovka schodů. Ovšem stojí to za to. Ten výhled je fantastický. Udělám tady opět několik fotek a jsme fascinování reliéfem zdejší krajiny. A dokonce máme výhled na masivní skály Českého Švýcarska a kdesi tam tušíme Pravčickou bránu. Když slezeme z rozhledny, sedneme si do závětří a dáváme si müsli oplatky na dodání energie. Teď je před námi sjezd až do města Hřensko. Mezitím se ještě zastavíme v Janově na kafé a pivko a pak nás čeká pořádný sjezd.

Oblékáme si bundy, jelikož moc teplo není a fouká studený vítr a pouštíme svá kola dolů. Zhruba v polovině sjezdu se zastavujeme u jedné vyhlídky, ze které je krásný pohled na Hřensko. Rychlá fotka a zanedlouho už brázdíme uličky Hřenska (115 mnm). Dojíždíme až k Labi a já jsem konečně navýsost spokojený, protože jsem se chtěl dlouho do nejníže položeného města v ČR podívat. Jdeme si pro magnetku do informačního centra a poté si jdeme dát oběd do jedné z místních restaurací. Bohužel jediné, co to dneska kazí, jsou všudypřítomné vosy.

Po obědě a delším odpočinku se vydáváme na další cestu. Tentokrát vyjedeme na asfaltovou cestu, které vede do Jetřichovic a po ní stoupáme asi dva kilometry k místu, kde se nachází odbočka k Pravčické bráně. Zde zamykáme svá kola a vydáváme se na dvoukilometrovou pěší túru. Je zde zákaz kol a já se vůbec nedivím, tady by se jet nedalo a navíc zde chodí procesí turistů. Cesta nahoru nám rychle ubíhá a po cestě pozorujeme několik zajímavých skalních útvarů. Samozřejmostí je mé cvakání fotoaparátu.

Vycházíme pod Pravčickou bránou (415 mnm) a okamžitě vidíme, proč je tolik navštěvovaná. Je to krásné, skoro až mystické místo. Zaplatíme vstupné a jdeme se podívat na vyhlídku, která se nachází na protější skále. Stále fotím a jsme ohromeni touto krásou přírody. Pak slézáme zpátky a ocitáme se přímo pod bránou. Jelikož je zde bufet, vystojíme si frontu na pivo. Akorát, že zde je snad nejvíc vos, co jsem, kdy v životě viděl. Jsou hrozně otravné, a proto pivo rychle dopíjíme a odcházíme pryč. Cesta dolů nám poměrně rychle uběhne a zhruba v polovině cesty potkáváme další členy naší party, kteří se sem vydali autem a kola dneska nechali odpočívat.

Přicházíme zpátky na rozcestí, nasazujeme přilby a vyjíždíme. Nečekaně opět stoupáme, ale po chvíli se dostáváme do osady Mezní louka (279 mnm). Odtud ještě kousek popojedeme rovně a pak odbočujeme z hlavní cesty vlevo. Cesta se nám opět staví a my musíme řadit lehké převody. Ale už jedeme krásným lesem, tak to až tak moc nevadí. Za chvíli dorážíme na rozcestí a vidíme, že k Malé Pravčické bráně to máme jen 500 metrů. Tak to si přece nemůžeme nechat ujít a stáčíme řídítka vpravo.

Přijíždíme pod Malou Pravčickou bránu (430 mnm) a až k ní musíme kousíček pěšky. Tato brána je opravdu malá, ale nicméně také velmi zajímavá a pěkná. Důležité je, že zde skoro nejsou žádní turisté. Opět uděláme nějaké fotky, scházíme dolů a nasedáme na naše kola. Vracíme se zpátky na rozcestí a čeká nás sjezd do Hlubokého dolu. Příroda je tady nádherná, kolem nás je hluboký les a pozorujeme různé skalní útvary.

Asfaltová cesta Hlubokým dolem neznatelně klesá a nám se jede velice příjemně. Po asi třech kilometrech přijíždíme na rozcestí, kde odbočujeme vpravo. Teď pro změnu jedeme po prašné cestě, míjíme krásné jezírko a cesta nás vede po rovince. Teprve za další dva kilometry, kde odbočujeme doleva, cesta zase začíná stoupat. Nejprve projíždíme Mokrým dolem, který přechází v důl Táborový. Tady už musíme zařadit lehké převody a znova se dřeme do kopce.

Konečně přijíždíme na rozcestí Louka pod Tokáni a ještě kousek se vydáváme vzhůru a přijíždíme na chatu Na Tokáni (410 mnm). Tady si jdeme dát výbornou bramboračku a doplníme tekutiny. Teď už víme, že cesta k autu povede z kopce. Po půlhodince se rozjíždíme dolů a najíždíme na lesní štěrkovou cestu. Kousek se zhoupneme a pak nás čeká dlouhý a prudší sjezd. Já si ho samozřejmě užívám a s radostí přeskakuji odvodňovací kanály. Cesta vede mezi skálami a dole míjíme zříceninu hradu Falkenštejn.

Dostáváme se na asfaltovou cestu a po pravé ruce se nám objevuje bývalý zámeček V Jetřichovicích. Ještě kousek popojedeme a jsme zpátky u našeho auta. Nezbývá, než naložit kola a vydat se na cestu zpátky do Varnsdorfu. Tady ještě rychle nakoupíme pečivo v supermarketu a už se těšíme na pořádnou sprchu. Navečer pak jdeme celá parta na pivo a večeři do nedaleké pizzerie a završujeme tak druhý den naší dovolené.

26.07.2015

divider
divider

Délka trasy: 45 km

Nastoupané metry: 748 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek