logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Zadov - Kašperské Hory - Kašperk - Javorník - Stachy - Zadov


Jsme předposlední den na Šumavě a já na dnešek přesvědčuji Irmíska, ať se ještě vydáme na jednu cyklotúru a zajedeme do Kašperských hor, na hrad Kašperk a popřípadě i na rozhlednu Javorník. Slibuji ji, že převýšení nebude větší jak 600 metrů a vlezeme s délkou trasy do 50 kilometrů. Miláček souhlasí, takže nás čeká klasické ranní vstávání, chystání věcí a snídaně. Dnes se už nebudeme přesouvat autem, počasí je opět perfektní a my můžeme vyrazit z našeho hotelu.

Čeká nás krátký, ale prudký stoupák na Churáňov, projíždíme mezi chalupami, a když vjedeme do lesa, odbočujeme vpravo na lesní cyklostezku. Nutno říct, že hned od začátku se tato cyklostezka hodí jen pro MTB biky. Zpočátku sjíždíme lesem a po zhruba dvou kilometrech se dostáváme na louku. Tady musíme kousek povyjet a znova sjíždíme. Jenže tady uděláme chybu, držíme si více zpevněné cesty a dostáváme se na rozcestí Krousov (925 mnm), odtud musíme sjet na další rozcestí – Jáchymov (884 mnm).

Tady se dostáváme na asfaltovou cestu. Zajížďka to nebyla nijak velká, ale budeme muset vyšlapat malý kopeček. A tady nám začínají naskakovat první výškové metry navíc. Naštěstí jsme zpátky na cyklostezce a míjíme pozůstatky bývalé kaple Milov. Udělám si nějakou fotku, pokračujeme dále a projíždíme okolo několika stavení. Za nimi se cyklostezka mění v lesní cestu a my už zase stoupáme. Poté přijde krátký sjezd, projedeme mezi loukou a najíždíme na cestu s hrubým štěrkem. No tady se nejede vůbec dobře a jsme vytřepaní jak ratlíci. Naštěstí tento úsek není dlouhý a jsme zpátky na asfaltové cestě.

A zase sjíždíme a ocitáme se na rozcestí Mlýn na rybníce (700 mnm). Bohužel dále cesta pokračuje zase vzhůru a na řadu přicházejí nejlehčí převody. Konečně se vyhupujeme někde nahoře a pod sebou vidíme Kašperské Hory. Sjedeme, kousek se vyhoupneme a už brázdíme ulice městečka. To, co měla být cesta bez stoupání, se změnilo ve slušnou cyklistickou dávku a výškoměr ukazuje skoro 400 nastoupaných metrů. Dneska jsem se teda vůbec netrefil.

V Kašperských Horách (745 mnm) se dostáváme na náměstí, které se může pyšnit krásným kostelem a radnicí. Prohlížíme si to tady, jdeme navštívit infocentrum a posadit se do nedaleké kavárny na něco dobrého. Já si dávám pivko a Irmísek kávičku se zmrzlinou. Po půlhodince se zvedáme a zase začínáme šlapat do pedálů. Vracíme se kousek po hlavní cestě a pak odbočujeme vlevo na hrad Kašperk. Začínáme, jak jinak, stoupat. Jedeme, funíme, kape z nás pot, ale po třech kilometrech jsme skoro nahoře a odbočujeme vlevo na cyklotrasu. Ještě kousek nastoupáme a sjíždíme k rozcestí Žlíbek (870 mnm).

Teď už projedeme lesem a hrad Kašperk (870 mnm) máme nadohled. Ikdyž je to hrad malý, působí majestátně a já si samozřejmě vše dokumentuji na foťák. Vjíždíme do areálu hradu, parkujeme kola a jdeme si to tady prohlédnout. Přijde nám to tady moc hezké, zajímavé a útulné. Zaujme mě zajímavý rozcestník, který ukazuje turistickou vzdálenost a do některých měst je to i několik dní. Pak si sedáme v místním bufetu a dáváme si párek v rohlíku a pivko. Chvíli odpočíváme a já plánuju naše další kilometry. Pojedeme tedy zpátky na rozcestí k hlavní cestě, kudy jsme přijeli, překřižujeme ji a budeme pokračovat dále po cyklostezce pod vrcholky Javornické hornatiny.

Zpočátku se jede pohodově lesní a polní cestou. Kocháme se výhledem do údolí a pohoří Šumavy. Dokonce máme výhled na Churáňov a vzdušnou cestou je to opravdu kousek. Po asi 5 kilometrech ovšem udělám chybu. Přehlížím rozcestník Před Sv. Janem a namísto prudkého se stočení vpravo pokračujeme rovně. To má za následek, že stoupáme vzhůru a přejíždíme hřeben Javornické hornatiny. Až, když začneme sjíždět a mění se charakter lesní cesty, uvědomím si, že není něco v pořádku. Vracet se mi nechce, a tak to zkusíme risknout, pokračovat se dále a budeme doufat, že se napojíme zpátky na naší trasu.

Bohužel sjezd je daleko delší, než jsem myslel, cesta se pomalu mění v turistickou a já absolutně netuším, kde jsme. No nazdar. Jednak jsme zabloudili a jednak je mi jasné, že přibudou navíc další nastoupané metry. Když už vjíždíme na hranici lesa, zahlednu žlutou turistickou značku na stromě. Sláva, aspoň se máme čeho chytit. Ale radost mě přechází, když v mapě zjistím, kde se ocitáme. Sjeli jsme skoro až do Pohorska a tím pádem na úplně jinou stranu než jsme potřebovali.

No nic, pokud nechceme sjet úplně dolů, musíme se držet turistické značky a šlapat vzhůru. Samozřejmě je to docela makačka, musíme jet na nejlehčí převody. Ještě, že po necelých dvou kilometrech narážíme na hlavní cestu vedoucí do obce Javorník. Tam jsme měli původně namířeno, ale ne z této strany pahorkatiny. Pomaličku se tedy vydáváme vzhůru a ukrajujeme metr za metr ze stoupání do výše zmiňované obce (960 mnm). Asi po půl hodince makačky jsme konečně tam, kde jsme chtěli být.

Ptám se miláčka, jestli mě tady nechce počkat v hospůdce, že si přece jenom vyšlápnu ještě k rozhledně, která je vzdálená asi kilometr a půl v lese. Odpověď je zamítavá, Irmísek to chce taky dát. Takže zatínáme oba dva zuby a pomaličku se dereme prudkým stoupáním vzhůru. K rozhledně Javorník (1066 mnm) přijíždíme o půl 4 odpoledne a je to tak akorát, abychom vylezli nahoru a dali si pivo, než zavřou. Akorát, že vylézt po točitých schodech nahoru není vůbec jednoduché, nohy už nechtějí poslouchat. Jsme ale odměněni krásným výhledem a já to vše samozřejmě fotím.

Dole pod rozhlednou ještě odpočíváme na lavičkách a pak se vydáváme dále. Teď už jenom asfalt, žádný terén. Sjíždíme zpátky do obce Javorník, tam se napojujeme na hlavní cestu a po ní sjíždíme dolů až na hlavní cestu vedoucí z Kašperských hor do Stachů. Dáváme se vlevo, ale po pár desítkách metrů opět odbočujeme vpravo a napojujeme se na cyklotrasu, která vede do obce Michalov. Ta se nachází nad obcí Stachy a my tím ušetříme několik drahocenných výškových metrů.

Teď už nás čeká jen asi tříkilometrová cesta vzhůru k našemu hotelu. Víme, že už to nebude vůbec jednoduché a i přesto, že stoupání není prudké, točíme pedály jen silou vůle. Když přijíždíme k místu zvanému Pod Javorem, zastavujeme se zde v hotelu na pivo. K našemu hotelu už to máme sice jen kilometr, ale potřebujeme další pauzu.

Troška energie je dobita a my se vydáváme na poslední boj s tímto protivným stoupáním. Naštěstí za nejbližší zatáčkou vidíme náš hotel a už se zase stoupá lépe. Dojíždíme docela znavení a já se ani nedivím. V délce trasy jsem se až tak moc nesekl, ale co se týká výškových metrů, tak těch jsme nastoupali více než dvakrát tolik. Teď už nás čeká pořádně horká sprcha, pořádná večeře a náš poslední večer si opět užíváme na terase s pivkem v ruce a pohledem do údolí zalitým zapadajícím sluncem.

05.06.2015

divider
divider

Délka trasy: 57 km

Nastoupané metry: 1 242 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek