Louky - Javorový - Kotař - Prašivá - Louky

Máme dneska v plánu vyjet na Javorový, tak šlapeme do pedálů. Chceme být zase co nejrychleji v horách, proto volíme trasu po hlavní cestě směrem na Český Těšín. Těšín objíždíme po vedlejší cestě kolem nemocnice a Svibice a znova se napojujeme na hlavní cestu a jedeme do Ropice. Je tady nepříjemný provoz, ale tu chvilku to vydržíme. Z Ropice začínáme mírně stoupat a v Neborech nejdříve sjedeme kousek dolů a hned stoupáme do Neborovského kopce. Vyjíždíme ho a hned nahoře už odbočujeme vpravo na vedlejší cestu. Provoz rázem ustává a už můžeme spolu i kecat. Jedeme klidným tempem, mírně stoupáme a za chvíli se ocitáme pod úpatím Javorového Vrchu. Dneska volíme cestu po modré trase, vedoucí z Gut – Ruckého a kopírující sjezdovku.

Ihned od odbočky z cesty začínáme stoupat. Chvíli jedeme asfaltovou cestou mezi domy a po chvíli vjíždíme do lesa. Slunce prosvítá mezi stromy, příroda je krásně zazelenaná a jede se hrozně moc fajn. Zpočátku je cesta pořád asfaltová, ale hodně stoupá, a tak řadíme lehké převody. Pot z nás kape a přijíždíme na rozcestí, kde asfaltová cesta končí. My se vydáváme směrem doleva a najíždíme na lesní štěrkovou cestu. Odtud ještě chvíli cesta razantně stoupá, pak se ale umoudřuje a jedeme mírněji. Za chvíli se nám ukazuje vysílač na Javorovém Vrchu a zjišťujeme, že jsme už něco nastoupali. Stoupáme po vrstevnici a pod námi se rozprostírají Guty a Oldřichovice. U cesty se nachází jedna odpočívka s lavičkou, tak si na chvíli sedáme a dáváme si müsli tyčinky. Po krátkém odpočinku se vydáváme dále a ještě chvíli kopírujeme vrstevnici, než přijedeme na konec sjezdovky. Tady se prudce stáčíme doprava a najíždíme na travnato-kamenitou cestu, která se prudce dere vzhůru. Opět lehké převody, opět kapání potu z čela, opět rychle bijící srdíčko a opět lapání po dechu. Takto se trápíme skoro dva kilometry a vyjíždíme v další zatáčce, prudce se stáčející doleva. Tady čekáme, až dojede zybtek skupiny a mezitím si kluci staví sněhuláčky ze zbytků sněhu. Máme před sebou ještě prudce stoupající úsek cesty a krásný pohled na Javorský vysílač a chatu. Už to není daleko, ale těch posledních pár set metrů nebude zadarmo. Napínáme své síly a po chvilce se vyhupujeme na asfaltovém rozcestí. Rovně dolů jde asfaltová cesta do Tyry, vpravo jde lesní cesta na vrchol Javorový a vlevo jedeme my k chatě Javorový (946 mnm). 50 metrů ukrutného stoupáku na závěr se odmění hezkou chatou a výhledem na všechny světové strany.

Jdeme si sednout ven a dáváme si pivko a kofolu. Odpočíváme, povídáme si, smějeme se a pozorujeme paraglidistky, kteří brázdí zdejší oblohu. Javorový vrch je v Beskydech jejich Mekkou a tak jich tady je požehnaně. Po hodince vyjíždíme dál a máme namířeno na vrchol Javorového. Sjedeme kousek a potom pomalu stoupáme lesní kamenitou cestou. V jednom prudším místě je ještě sníh a tak musíme po svých. Dojíždíme na vrchol Javorový (1031 mnm) a odtud vede dolů docela prudký sjezd. Je třeba dávat pozor na kameny a další turisty. Po sjezd nás čeká jak jinak výjezd, ale krátký a my jedeme lesní travnatou cestou po hřebeni. Ještě se párkrát zhoupneme a přijíždíme na rozcestí, kde pokračujeme vpravo nahoru po žluté. Opět budeme chvíli mírně stoupat. Ale jakmile jsme pod vrcholem Ropice, čeká nás dlouhý sjezd až na rozcestí Pod Velkým Lipovým (925 mnm). Tady se dáváme směrem na turistickou chatu Ropičku (900 mnm) a po krátkém výšlapu a sjezdu se u ní ocitáme. Odtud nás cesta zavede po červené značce směrem na Kotař. Vjíždíme do lesa a po chvilce se lesní cesta mění v kamenitou suť. Je to sjezd, ale náročnější, protože člověk musí dávat v kamenech pozor. Sjedeme inkriminovaný úsek a cesta přechází znova v lesní. Chvilku klesá a pak prudce odbočuje pěšina směrem na Kotař. Nájezd se vyjet nedá, je to metrový schod tvořený kořeny. Takže na chvíli sesedáme a pak pokračujeme dále po pěšině plné kořenů. Opatrně je to sjízdné. Cesta zase začíná stoupat a vjíždíme na úzkou pěšinu mezi stromy. Čeká nás kratší sjezd a už se ocitáme u turistické chaty Kotař (795 mnm).

Tady to místo mám moc rád, je tady krásný výhled z terasy na Lysou horu, výborně tady vaří a mají tady dobré pivko a i těch turistů tady není tolik. Zastavujeme se tady na chvíli a odpočíváme. Od Kotaře nás cesta zase potrápí dvěma pořádnými stoupáními. Jede se lesní cestou a v lese. Po pár kilometrech vyjíždíme na vrcholku Prašivé (843 mnm). Odtud nás čeká sjezd štěrkovou cestou na Malou Prašivou (706 mnm). Pozor ale na tenhle sjezd, je prudký a ve štěrku kolo docela plave. Kluci pokračují směrem dolů na Frýdek a já jedu po turistické trase dolů do Komorní Lhotky. Sjezdík je skvělý, v některých místech prudší. Asi v polovině přechází v asfaltovou cestu a já v pohodě dojíždím do Komorní Lhotky. Odtud už naši starou známou cestou jedu asfaltem až do Hradiště, odkud musím ještě vystoupat do Koňákova. Potom mi už nic nebrání sjet skoro až domů.

Další varianty výjezdu či sjezdu Javorového:

Z Tyry asfaltovou cestou – 5 kilometrový asfaltový úsek, stoupá se ke konci prudčeji, cestou krásné výhledy na Ostrý a do údolí Tyry.

Z Oldřichovic lanovkou – no comment, pro srágorky.

Z Řeky lesní cestou – krásný výjezd z údolí Řeky, několikrát křižuje sjezdovku, velkolepé pohledy do údolí, cesta vede přes vrchol Javorového.

03.05.2009