logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Kolence - Jemčina - Stráž nad Nežárkou - Vydří - Jindřichův Hradec - Rýdův kopec - Holná - Novosedly nad Nežárkou - Kolence


Na druhý den naší dovolené na Třeboňsku mám naplánovaný výlet do Jindřichova Hradce. Ani jeden jsme ještě v tom městě nebyli, tak jsme zvědaví. Probouzíme se do krásného dne a už teď ráno nám je jasné, že bude pořádně teplo. Jdeme na bohatou snídani, převlékáme se do dresů, balíme nejnutnější věci a po deváté hodině vyrážíme.

Míříme si to hlavní cestou do nedaleké obce Novosedly nad Nežárkou, kde odbočujeme vlevo a čeká nás mírný sjezdík do obce Stradinka. Za ní přejedeme Nežárku a ocitáme se u zámku Jemčina. Ten je krásný, ale jelikož v minulosti sloužil jako vojenský objekt, je vidět, že se to na něm podepsalo. Bohužel ještě není otevřená ani brána a tak si uděláme pár fotek a pokračujeme dále.

Vjíždíme do mohutné dubové aleje a pozorujeme stádo koní na nedaleké pastvině. Pak se přibližujeme k řece Nežárce a v místě zvaném Šimanov přejíždíme na druhý břeh. Dále pokračujeme kolem řeky a po asi dvou kilometrech vjíždíme do Stráže nad Nežárkou. Tady se zastavujeme na krátkou pauzu a dáváme si kávičku a zmrzlinu. Pak se jedeme odívat k zámku, který vlastnila Ema Destinová. Udělám fotku a už znova točíme pedály.

Začínáme stoupat a najíždíme na polní cestu. Prudce klesneme, přejedeme Nežárku na druhou stranu, mineme usedlost V Hamru a opět krátce a prudce nastoupáme. Projíždíme kolem louk a pastvin a dojíždíme od obce Dvorce. Tady odbočujeme vlevo a znova trošku nastoupáme. Vjíždíme na polní cestu a čeká nás asi kilometrový nezpevněný úsek okolo Malého dvoreckého rybníka.

Dostáváme se do Lásenice, tady se znova dáme vlevo a trošku nastoupáme. Další obcí, která nás přivítá, je Vydří. Ale tady děláme chybu, nevšimneme si ukazatele a sjíždíme mimo cyklotrasu. Po hlavní cestě přijíždíme k Fantišově rybníku, kde se na chviličku zastavujeme a uděláme si společnou fotku. Pak pokračujeme dále po silnici a stoupáme.

To, že nejsme na správné cestě, si uvědomí až v Políknu, protože název této obce mi nic neříká a určitě nebyla na naší trase. Kouknu do mobilu na mapy a zjišťuji, že se až tak moc nestalo, prostě jenom jedeme jinou cestou. Hlavně už vidíme Jindřichův Hradec pod sebou a čeká nás dlouhý sjezd až do města. Směřujeme se instinktivně do centra a zastavujeme se na mostě u jezu Mlýn u devíti. Vytahuji foťák, něco si fotím a přitom vedle mě zastavuje postarší cyklista a říká nám, že jestli chceme krásný výhled na zámek, musíme se kousek vrátit a vjet do úzké postranní uličky.

Naštěstí dáváme na jeho radu a míříme uličky Nové Stavení. Říkám naštěstí, protože pohled na zámek z této vyhlídky je famózní. Zastavujeme a děláme si zde několik fotek včetně společných. Pak sjíždíme zpátky k Nežárce a Nežáreckou bránou vjíždíme do centra. Proplétáme se uličkami a vjíždíme na nádvoří zámku. Jdeme si pro nějaké magnetky a vizitky a pak už obdivujeme velikost hradu spojeného se zámkem. Procházíme postupně všechna nádvoří, obdivujeme kašnu a hudební pavilon Rondel. Opravdu to tady stojí za návštěvu.

Vycházíme ven bočním vchodem a jelikož je doba oběda, začínáme mít taky hlad. Objíždíme centrum a pak se do něho znova vracíme. Trošku si to tady prokřižujeme než najdeme tu pravou restauraci pro nás. Usazujeme se pod deštníky, restaurace Na 15. poledníku se nachází v bezprostřední blízkosti městské věže a objednáváme si výborné jídlo. Prozatím mám dojem, že jsme na nějaké degustační dovolené. Po obědě jsme spokojení a najezení, jen jsme zvědaví, jak se vyškrábeme nahoru na vyhlídkovou věž.

Samozřejmě, že to v pohodě dáváme a po chvilce obdivujeme parádní výhled na celé město. Foťák zase cvaká jak o duši. Musím říct, že centrum Jindřichova Hradce s přilehlým rybníkem Vajgar je krásné. Teď už nezbývá, než seslézt dolů, nasednout na biky a zase se opřít do pedálů. Ven projíždíme Nežáreckou bránou a nad město si celkem slušně vystoupáme. Projíždíme okolo letiště a pozorujeme přistávající parašutisty.

Sluníčko pořádně hřeje a my se potíme a funíme. Mírně vystoupáme do obce Děbolín, kde kousek sjedeme a opět se lopotíme do kopce k rozhledně Rýdův kopec (551 mnm). Tady zamykáme kola a jdeme se podívat nahoru. Moderní rozhledna skýtá velkolepé pohledy do okolní krajiny. Po nezbytném fotografování pokračujeme dále červené značce. Cesta vede po zpevněném povrchu a zanedlouho vjíždíme do lesa. Ocitáme se na zajímavém místě – u poutního kostelíka sv. Barbory (535 mnm), který zrekonstruoval a vlastní soukromý majitel.

Odtud najíždíme na lesní pěšinu a konečně taky jedeme trochu v terénu. Kousek sjíždíme mezi kořeny stromů, což mi působí radost z jízdy. Jen miláček je asi trochu jiného názoru. Cestička se vyrovnává a jede se pohodově. Kousíček ještě sjedeme a na chvíli najíždíme na asfaltovou cestu. Ale jen, co mineme rybník Trepků, odbočujeme znova na lesní cestu a trochu nastoupáme. Dalším místem, ke kterému přijíždíme je Holenský dvůr (465 mnm). Odtud to je necelé tři kilometry k rozsáhlému rybníku Velká Holná (455 mnm), na kterém se nachází ostrov Naxos.

Teď nás čeká příjemných pět kilometrů lesem po asfaltové cestě zpátky k zámku Jemčina. Jsme rádi za stín, dneska je opravdu horko. Dostáváme se zpátky na hlavní cestu a v Jemčině si jdeme dát pivko do místní hospůdky u zámku. Jelikož nám to tady nepřijde bůhví jak dobré, dáme si jen jedno, nasedáme na kola a míříme do Stradinky, kterou jsme jeli už ráno. Navrhuji, abychom zkusili jinou cestu do Novosedel než ráno. Jedeme tedy po modré značce a přijíždíme k místnímu hřišti. Vidíme, že tam někdo hraje volejbal a že mají otevřený i místní bufet. Vůbec nám nevadí, že se po tak krátké době zase zastavujeme.

Pomalu se nám blíží večer, ale my už to máme na ubytování jen kousek. A stejně si trasu ještě kousek prodloužíme, protože projíždíme Novosedly rovně, křižujeme hlavní silnici a míříme k lesu. Jsme opět na prázdné lesní cestičce, projíždíme okolo Zadního Paseckého rybníku a rybníku Okřínek a přijíždíme k hájence na Lipičí, kde se nachází Čertova šlápota. Teď už to máme do penzionu asi kilometr. Dáváme si pořádnou sprchu, večeříme a večer trávíme na zahradě před penzionem.

28.05.2017

divider
divider

Délka trasy: 62 km

Nastoupané metry: 577 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek