logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Karlštejn - Mořina - Velká Amerika - Mořina - Karlštejn


Je sobotní ráno, máme za sebou týdenní ježdění okolo Prahy s partou cykloturistů a přišel čas se rozloučit. Většina odjíždí domů, ale já mám na dnešek naplánovaný přece jenom ještě jeden malý výlet. Už dlouho se toužím podívat na Karlštejn, holky s tím nemají žádný problém, a tak se ještě dneska kousek vrátíme pod Prahu. Po osmé hodině vyjíždíme z Brandýsa a před devátou parkujeme auto na hlavním parkovišti v Karlštejně.

Nasedáme na kola a v klidu se vydáváme pěší zónou vstříc našemu nejslavnějšímu hradu. Musím říct, že když ho poprvé spatřím, tak se mi moc líbí. Je opravdu majestátný, ikdyž je u nás několik krásnějších hradů. My ale zhruba v polovině stoupání odbočujeme vlevo a začínáme mírně stoupat údolím okolo Budňanského potoka. Postupně se cesta začíná zvedat a my se musíme opřít do pedálů.

Záhy se ale ocitáme v obci Mořina, která nese svůj název podle legendy, která praví, že zde byli popraveni kutnohorští havíři, kteří kopali studni na Karlštejně. Obcí projedeme a dáváme se vlevo. Opět nás čeká stoupání a to nás po kilometru přivádí ke slavnému lomu Velká Amerika. Opět velice zajímavé a fotogenické místo. Dáme si tady na parkovišti s miláčkem ledovou kávu a poté se jedeme projet okolo lomu.

Místy se jdeme podívat na vyhlídku a ty jsou poměrně nebezpečné. Stačí jeden špatný krok a člověk letí dolů. Samozřejmě, že fotím všechno, co se dá. Hlavně mě uchvacuje nádherná modrá barva vody v lomu. Dojíždíme až na konec lomu, Jarča s Olinkou hlídají kola a my se s Irmískem jdeme podívat na menší lom Mexiko. Pak se vystřídáme a jelikož hodina pokročila, musíme se vrátit na hrad. Máme totiž rezervovanou prohlídku.

Sjíždíme zpátky do Mořiny a odtud se vydáváme po lesní asfaltové cestě opět kousek vzhůru. Pak nás už ale čeká tříkilometrový pohodový sjezd až přímo k hradu. Tady musíme seslézt z kola a jít pěšky. Sluníčko opět žhne v plné síle, je opět přes 30°C a my jsme rádi za každý kousek stínu. Zvlášť, když musíme počkat na lístky a poté na prohlídku. Sice si čekání zkrátíme prohlídkou Studniční věže, ale jsme pak rádi, že půjdeme dovnitř do hradu.

Máme objednanou prohlídku posvátných prostor hradu včetně kaple sv. Kříže, která bude trvat 100 minut a já jsem celkem nervózní, že jsme nechali kola zamčená na nádvoří. No snad tam budou, když se vrátíme. Prohlídka je zajímavá a kaple doslova ohromí svou krásou. Jen škoda, že se zde nesmí fotit. Po prohlídce se vracíme na nádvoří a kola nacházíme ve stejném stavu, v jakém jsme je opustili. Trochu mi spadl kámen ze srdce.

Nasedáme na kole, kousek sjíždíme pod hrad a znova odbočujeme do údolí okolo Budňanského potoka. Důvod to má ten, že jsme tam viděli levnější restauraci. Nakonec až tak levná není, ale všichni čtyři si objednáváme oběd. Pak už nás čeká cesta zpátky na parkoviště, naložení kol na auto a jízda skoro přes celou republiku. Domů dojíždíme už za tmy, ale v pořádku a plní dojmů z proběhlého dovolenkového týdne.

05.08.2017

divider
divider

Délka trasy: 17 km

Nastoupané metry: 322 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek