logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Kroměříž - Rataje - Nětčice - Rozhledna Zdenička - Zdislavice - Kleštěnec - Morkovice - Počenice - Zlobice - Kroměříž


Dneska se s Irmískem chystáme navštívit nově vybudovanou rozhlednu Zdenička, která se nachází nedaleko Zdounek. Projíždíme Kroměřížem a za hřbitovem najíždíme na polní cestu. Je krásný den, fouká mírný vítr a my mírně stoupáme. Míříme na Rataje a před nimi se nám cesta trošku zhoupne. V Ratajích najíždíme kousek na hlavní cestu, opět se zhoupneme a už zase odbočujeme do polí. Cesta se nám opět trošku zvedá a my řadíme lehčí převody. Dostáváme se do Nětčic a odtud jedeme hlavní cestou do Troubek-Zdislavic. Rozhlednu už máme na dohled, ale my si ještě vystoupáme do obce, protože máme chuť na pivko. Bohužel jedna jediná hospoda se otevírá až večer, tak jdeme do místních potravin a dáváme si lahváče na lavičce.

Pak už sjedeme zpátky dolů, najíždíme na další polní cestu a začínáme prudčeji stoupat k rozhledně. Zanedlouho se vyhupujeme na horizontu, máme rozhlednu na dohled, ale okolo jsou oplocené sady. Přehlížíme travnatou odbočku k rozhledně a pokračujeme dále. Uvědomíme si, že už jsme daleko a já navrhuji, že k rozhledně dojedeme přes koňské pastviny. Irma se tváří na koníky nedůvěřivě, ale přesvědčuji ji, že se není čeho bát. Podlézáme ohradu a už si to fičíme mezi koníky na svých dvoukolých ořích. Udělám tady pár fotek, protože je zde opravdu nádherně a máme výhled do širokého okolí. Prolezeme ještě jednou ohradou a už máme rozhlednu na dosah.

Rozhledna Zdenička (305 mnm) není nijak zvlášť vysoko, ale je z ní opravdu parádní rozhled. Vylezeme nahoru, uděláme nějaké fotky a domlouváme se, kudy pojedeme dále. Já mám jasno, jedeme na zdejší nejvyšší vrchol Kleštěnec. Pokračujeme dále po polích a čeká nás sjezd na hlavní cestu ke Zdislavské kapli (257 mnm). Sjezd není úplně jednoduchý, cesta je zarostlá a navíc je zde spousta nerovností. Od kaple jedeme kousíček po hlavní cestě a pak najíždíme na lesní cestu, vedoucí ke Kaštanovým alejím.

Jakmile vjedeme do lesa, objevují se neskutečná hejna much. Cesta začíná stoupat, jedeme znova po zarostlé cestě a docela pořádně makáme. Jen doufám, že to tak nepůjde celou dobu. Naštěstí u Kaštanových alejí se dá najet na polní cestu a už se jede pohodlněji. Ještě chvíli mírně stoupáme a pak zase klesneme na rozcestí Hoštické aleje (327 mnm). Odtud se dáváme vpravo a začínáme zase prudce stoupat. Tentokrát ale po asfaltové cestě. Říkáme si, že konečně pohodová cesta, ale i ta za chvíli končí a najíždíme na cestu lesní. Ta se v jednom místě opravdu dere prudce vzhůru a my musíme řadit nejlehčí převody. Uf, snad je nejhorší za námi a my přijíždíme k Vínohradčíku, což je myslivna. Zde odbočujeme doleva a už jedeme po lesní štěrkové cestě.

Teď už cesta stoupá rozumně vzhůru, akorát nevíme, kde je přesně vrchol Kleštěnce, jelikož vrcholek je zalesněný, je trošku mimo cestu a Irma zde byla akorát v zimě pěšky a to ještě z druhé strany. Logicky mě napadá, že pokud budeme pořád stoupat, tak tam ještě nebudeme. Jakmile se nám cesta začne lámat, tak podle mapy vidíme, že do Morkovic už musíme odbočit na lesní cestu vpravo. Odbočíme tedy a po pár metrech to tady Irmísek poznává a vede mě k tábořišti a vrcholku Kleštěnce (498 mnm). Uděláme si tady společně foto, zapíšeme se do vrcholové knihy a pak už obracíme řídítka směrem dolů.

Začíná parádní terénní sjezd a já si ho náležitě vychutnávám. Irmísek jede opatrněji, ale i ona to bez problémů zvládá. Když sjedeme na hranici lesa, vjíždíme na louku a dostává se nám krásného výhledu na Morkovice. Do těch se dostaneme mírným sjezdem ořechovou alejí. V Morkovicích jdeme konečně na čepované pivko a pak už jedeme po hlavní cestě do nedalekých Počenic, kde bydlí Irmini rodiče. Tady se poměrně dlouho zdržíme, a tak se stane, že když vyrážíme na cestu domů, máme už tmu. Nasazujeme světýlka a čeká nás 17 kilometrů noční jízdy. Nejprve vystoupat tři kilometry na Srnov a pak stejně dlouhý sjezd přes Věžky až do Zlobic. Potkáváme cestou jenom pár aut a tak se jede úplně v pohodě. Pak se ještě trošku na cestě zhoupneme a už nás vítají světla Kroměříže.

10.09.2012

divider
divider

Délka trasy: 54 km

Nastoupané metry: 872 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek