Chrudim - Heřmanův Městec - Pardubice - Kunětická hora - Dašice - Chrudim

Nadešel další ročník našeho cykloputování po krásách naší vlasti a letošní volba padla na oblast Chrudimi a Poličky. Pojedu s naší bandou už po deváté a už asi po šesté tomu všemu velím. Znamená to volbu místa na naší výroční schůzi v únoru a posléze plánování tras, zajištění ubytování po skupinku 20 lidí a ve finále navigace při jednotlivých etapách. Letošní ročník jsme posunuli o dva týdny dříve, protože na náš pravidelný termín jsme měli naplánovanou Ukrajinu.

Klasicky vyjíždíme z Kroměříže okolo šesté ráno, nabereme tchýni Jarču a společně s Kamilem a Hančou uháníme směrem do Chrudimi. Tam se bez jakýchkoliv problémů dostáváme a zjišťujeme, že naše ubytování ve sportovní ubytovně Relax je perfektní. Občas je to trochu o překvapení, jaká ubytovna to vlastně bude. Probíhá klasicky přivítací kolečko, samozřejmě nechybí ani troška slivovice. Ale o půl 12 jsme všichni nastoupeni před ubytovnou, můžeme si udělat společnou fotku a jsme připraveni vyrazit vstříc novému dobrodružství.

Máme sice po dešti, cesta je mokrá, ale snad nám to vyjde a nezmokneme. Proplétáme se městem, sjíždíme na cyklostezku okolo řeky Chrudimky. Na konci města trochu nastoupáme a po silnici se směřujeme na obce Sobětuchy, Stolany a Janovice. Po dalších pár set metrech projíždíme Radlínem a za ním se napojujeme na lesní cestu a do Heřmanova Městce přijedeme po zelené turistické značce. Zde se nachází zámek, který slouží jako domov pro seniory. Rychle si to tady prohlédneme a jdeme si dát oběd naproti do restaurace.

Před druhou hodinou se vydáváme na další trasu, projíždíme okolo kostela a synagogy a vyjíždíme ven z města. Naše další zastávka bude ve Starých Čivicích, do kterých to máme 13 kilometrů a cestou projedeme obcemi Jezbořice a Barchov. Ve Starých Čivicích míříme ke zdejšímu zámku. Tady si děláme další pauzu, je tady i restaurace a dáváme si pivko. Mezitím si tento krásný zámeček a jeho okolí fotíme. Kolem třetí hodiny je nejvyšší čas zvednout kotvy a zamířit do centra Pardubic.

Do tohoto velkého města to máme 9 kilometrů a cestou projedeme okolo plochodrážního areálu, kde se jezdí slavná Zlatá přilba. Hned za ním se s Irmískem necháváme vyfotit u nápisu SK Popkovice a děláme si srandu, že už máme i vlastní sportovní klub. Tady přejíždíme řeku Labe na druhou stranu a najíždíme na skvělou Labskou cyklostezku. Ta nás přivádí skoro až k zámku. Tady se samozřejmě zastavujeme a jdeme si prohlédnout tento velký a krásný renesanční objekt. Po nezbytných fotografiích zamíříme do nedalekého centra.

Projedeme Přihrádkem a dostáváme se na Pernštýnské náměstí. Musím říct, že jsem doslova ohromen, tak krásné náměstí bych tady nečekal. Beru do ruky foťák a snažím se tu krásu alespoň částečně zachytit. Mezitím si dáváme všichni rozchod na hodinku. My s Kamilem zamíříme na pivko na zahrádku jedné z restaurací a holky mezitím lezou na věž Zelené brány, odkud budou mít velkolepý výhled. Je už skoro pět hodin a my máme ještě pořádný kus cesty před sebou a já se trochu bojím, abychom dneska nedojeli po tmě.

Nasedáme na své věrné hliníkové a karbonové oře, přejíždíme Labe opět na druhou stranu a najíždíme na skvělou cyklostezku, která se po třech kilometrech od Labe odpojí a po dalších třech kilometrech nás dovede k dominantě tohoto kraje – ke Kunětické hoře. Tento slavný hrad byl založen v roce 1421 a my k němu přijíždíme po krátkém a prudkém stoupání. Porozhlédneme se tady, uděláme nějaké fotky, dáme si pivko a mezitím začíná pršet. Schováváme se pod přístřešek a za pár minut je naštěstí po dešti. Pod hradem ještě vytahuji stativ a děláme si hromadnou fotku.

Přišel čas popojet dále, jenže jakmile začínáme sjíždět, opět se otevírá nebe. Na křižovatce nacházíme další přístřešek, kde se můžeme na chvíli schovat. Naštěstí déšť netrvá dlouho a my můžeme znova vyjet. Do Dašic, kde máme naplánovanou další a poslední zastávku, to máme 12 kilometrů. Cesta nám rychle ubíhá, projíždíme postupně Kuněticemi, Sezemicemi, Velkými Koloději a Lány u Dašic. Pak už nás čekají výše zmiňované Dašice, kde si nachází pivovar. A my samozřejmě míříme do sklepení, kde je restaurace a jdeme ochutnat místní výborné pivo.

Během naší pauzy v pivovaru opět sprchlo a my jsme rádi, že jsme byli v suchu. Je osmá hodina večerní a nás čeká posledních 14 kilometrů na naši ubytovnu v Chrudimi. Naštěstí dneska nezatmíme a navíc mají nedaleko našeho ubytování otevřenou hospůdku. Takže po sprše si zajdeme na večeři, dáme si tankovou Plzničku a po desáté hodině padáme únavou do postelí.

18.07.2020