logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Hranice - Špičky - Dub - Starý Jičín - Jeseník nad Odrou - Suchdol nad Odrou - Kunín - Nový Jičín - Palačov - Hustopeče nad Bečvou - Hranice


Je čtvrtý a bohužel náš poslední den naší cyklodovolené, protože Irmísek musí do práce. Dnešní cílem je hrad Starý Jičín, Kunín a město Nový Jičín. Vstáváme jako každý den před sedmou, snídáme, oblékáme se do dresů a chystáme vody do bidonů. Sraz u brány kempu je osm a můžeme vyrazit. Počasí není zrovna ideální, je nízká oblačnost, a tak doufáme, že se nebude opakovat situace z předevčerejška a nebudeme šlapat v dešti.

Tentokrát se vydáváme směrem do centra Hranic, v centru odbočujeme doprava na cyklotrasu a začínáme stoupat mezi domy. Po necelých dvou kilometrech přijíždíme k poutnímu kostelu. Nazývá se to zde U Kostelíčka (330 mnm) a my se jdeme podívat do areálu kostela spojeného s hřbitovem. Kostel prochází pomalou rekonstrukcí, na hřbitově je patrné, že je hodně starý a rostoucí tráva ve mě vyvolává pocit, že tohle je ideální místo na filmování hororů. Když se chystáme odjet, přijíždí místní farář a odemyká nám kostel, ať se můžeme podívat dovnitř.

Od kostela stoupáme prudkou asfaltovou cestou a nahoře přijíždíme nad lom v Hranicích. Jedeme se podívat nad okraj lomu a je zvláštní ho vidět takhle z vrchu. Uděláme nějaké fotky, kousek sjedeme po prašné cestě a na rozcestí chvíli váháme, kudy se dát. Nakonec odbočujeme doleva a začínáme sjíždět. Poté nás čeká znova výšlap do obce Špíčky, kde se zastavuje u místního kostela. Další obcí na naší trase jsou Hranické Loučky. Těmi projedeme a z obce Heřmanice nás čeká kousek sjezd, poté znova výšlap a delší sjezd až do obce Dub.

V dubu opět začínáme stoupat a zastavujeme se v místní hospůdce u Luboše a dáváme si pivo. Počasí začíná být o mnoho lepší a vykoukává sluníčko. Po půlhodinové pauze vyjíždíme dál a musíme znova stoupat. Když se dostaneme nahoru, vidíme, že hrad Stará Jičín je už nedaleko. Znova sjíždíme dlouhým sjezdem, abychom do centra obce Starý Jičín mohli znova jet do kopce. V centru se zastavím v infocentru, mezitím dojíždějí ostatní a jdeme ještě do místní pekárny na něco na zub. Teď už nás čeká zhruba kilometrový výšlap k samotnému hradu.

Hrad Starý Jičín (495 mnm) tvoří zrekonstruovaná hradní věž, která je zároveň i vyhlídkou a zbytek jsou zříceniny. Nevadí, i tak je to tady útulné a hezké. Kolorit tomu dodávají dvě místní kozy, které si zvlášť oblíbí Jirku a doslova po něm lezou ve snaze vyškemrat nějaký pamlsek. Jdeme se podívat na vyhlídkovou věž a výhled z ní opravdu stojí za to. Jen škoda, že viditelnost není zrovna ideální. Udělám několik fotek, pak si uděláme společnou fotku s Irmískem a tchyní a pak se jdeme ještě podívat na zříceniny hradeb. Musím říct, že se mi to tady moc líbí a byl jsem příjemně překvapen, jak to tady vypadá, zvlášť po tom, když mi někdo říkal, že na Starém Jičíně nic moc není.

Po zhruba hodince se vydáváme dále, sjíždíme od hradu dolů a já si samozřejmě sjezd užívám a popouštím brzdové páčky. Z centra starého Jičína pojedeme po hlavní směrem na Hůrku a posléze do Jeseníku nad Odrou. Jede se skvěle, projíždíme zpočátku kolem krásných nových domečků a celá cesta nám více méně jde z kopce. V Jeseníku nad Odrou se jdeme podívat k místnímu zámečku, ale ten je momentálně v rekonstrukci a panuje tady čilý pracovní ruch, tak se tady nemůžeme pořádně porozhlédnout.

Pokračujeme tedy dále a po hlavní cestě přijíždíme do Suchdolu nad Odrou. Tady se zastavujeme v místní restauraci nedaleko nádraží a jdeme si dát něco k snědku. Paráda, na meníčko mají mou oblíbenou koprovku, takže moje volba je jasná. Najezení vyjíždíme dále a do nedalekého Kunína musíme znova kousek nastoupat a pak už sjíždíme do městečka. Tady se napojíme na cyklostezku kolem říčky Jičínky a po kilometru přijíždíme ke zdejšímu zámku.

Kunínem jsem akorát několikrát projížděl autem a netušil jsem, že zde mají tak krásný zámek. Ten je raritní také tím, že je spojen dřevěným mostkem s přilehlým kostelem. Zámek je zrekonstruovaný, má krásnou zahradu a krom toho mou pozornost upoutává zámecká kuželna. Můj foťák zase cvaká fotku za fotkou a také se vyfotíme na kovaných židlích a posteli. Teď se ještě mrkneme dovnitř, abychom si koupili turistickou magnetku a můžeme vyrazit zase dále.

Vracíme se zpátky kolem Jičínky a touhle cyklotrasou dojíždíme až do města Nový Jičín. Projíždíme městem, dostáváme se k místnímu zámku a poté procházíme na náměstí. Opět jsem velmi mile překvapen, jaké krásné náměstí toto město má. Jelikož svítí krásně sluníčko a je teplo, jdeme se posadit k místní cukrárně a dáváme si zákusek a kafíčko. Mezitím většina už vyrazila na cestu domů a my jsme zůstali jen v pěti.

Na zpáteční cestu do Hranic se vydáváme po čtvrté hodině. Znova projíždíme městem a naše stopy vedou nejprve přes Loučku, pak přes obec Jičina a z ní si zase musíme kousek vystoupat. Když se dostaneme na horizont, vidíme dvě věci – jednak se před námi krásně rýsují Hostýnské vrchy a jednak vidíme velkou černavu, která se nám formuje po pravé straně. No snad nás to obejde a nezmokneme. Do další obce Palačov sjíždíme a znova se zastavujeme na pivko. Nějak už to dneska nehrotíme.

Projíždíme Porubou a dostáváme se do Hustopečí nad Bečvou, kterýma jsme už jednou projížděli a cestu odsud už známe. Černá mračna se blíží čím dál tím více, my se už nijak nezdržujeme a za chvíli jsme na krásné cyklostezce, která vede okolo Milotických rybníků. Když máme zhruba polovinu cesty okolo rybníku za sebou, začínají padat kapky deště. Ale ne, už zase zmokneme. Naštěstí vidíme, že na nedalekém mlýně je občerstvení, tak zabočujeme tam a jdeme se schovat.

Chatrné deštníky nad lavičkami nemají šanci zadržet proudy vody, které se začínají z nebe valit, a tak nás majitelka mlýna zve do rozestavěných prostor mlýna. Nám to vůbec nevadí, hlavně, když budeme v suchu. Dokonce máme nečekanou společnost, mají tady jako domácího mazlíčka pekingské prase se jménem Fiona. No musím přiznat, že na tomto zvířeti nejde moc poznat, kde má čumák a kde zadek, ale i tak je to zajímavá zkušenost. S prasetem u nohy jsem ještě pivo nepil. Prší, nebo spíše lije jak z konve, dobrou půl hodinu. Nevadí, sedí se nám tady dobře a ještě si kupujeme od majitelů nějaké jejich domácí sýry.

Pršet naštěstí přestalo a my můžeme vyrazit na cestu domů. Už se šlape zase v pohodě, jen my s Irmískem šlapeme opatrněji, protože nemáme blatníky a voda od kol na nás stříká. Postupně projedeme Skaličkou, Ústím a u Teplic nad Bečvou vyjíždíme na hlavní cestu u bývalé vápenky. Teď už to máme asi dva kilometry do kempu. Jdeme si dát opět sprchu, balíme si věci, protože zítra odjíždíme a znova jdeme do hospůdky, kde už je celá naše parta.

05.08.2014

divider
divider

Délka trasy: 79 km

Nastoupané metry: 874 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek