logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Slavkov u Brna - Rašovice - Ždánice - Bukovany - Kyjov - Žarošice - Slavkov u Brna


Nastal předposlední den našeho pravidelného cykloputování. Jsme druhým dnem ve Slavkově u Brna a já jsem na dnešek připravil trochu náročnější trasu. Ne tak délkou, ale kopečky. Už dlouho jsem se chtěl podívat do Ždánického lesa, takže plán dnešní trasy byla jasná volba. Naším cílem bude Kyjov. Ráno je jak přes kopírák. Hygiena, snídaně, obléknutí dresů a v osm hodin můžeme vyrazit.

Opět musíme projet městem, poté jedeme chvilku po vedlejší silnici, ale asi kilometr musíme zvládnout po nepříjemném mezinárodním tahu. Vše dopadá dobře a my najíždíme na cyklotrasu před obcí Hodějice. Odtud se podél železniční trati směřujeme do Křižánovic. Odtud nám cesta mírně stoupá a až v obci Rašovice začíná pořádný stoupák. Ještě mezi domy je stoupání tak prudké, že musíme zařadit nejlehčí převody a někteří jdou raději pěšky.

Nad Rašovicemi vyjíždíme mezi krásné pole a louky. Chviličku si odpočineme, doplníme tekutiny a míříme k hranici lesa. Jsme na rozcestí Vrčava (344 mnm) a najíždíme na lesní cestu. Stoupání se zmírnilo, ve stínu stromů je příjemně a nám se zase šlape výborně. Po několika kilometrech přijíždíme na rozcestí U Andělíčka (379 mnm) a tady budeme odbočovat vlevo.

Bohužel je to sice cyklotrasa, ale plná štěrku a kamení a bohužel po ní budeme dobré 3 kilometry sjíždět. Já si odemykám vidlici, pouštím brzdy a sjezd si náramně užívám. Akorát pochybuji, že někdo další sdílí mé nadšení. Ale jsme všichni v pořádku, naše stroje taky a tento nepříjemný úsek už máme za sebou. Teď jsme u rozcestníku Salaš (250 mnm) a najíždíme na asfaltovou cestu, která nás po krátkém stoupání zavede do Ždánic.

Tady se nejprve jedeme podívat k místnímu kostelu, poté se usazujeme v jedné hospůdce a dáváme si zasloužené pivo. Další naše stopy vedou ke ždánickému zámku. Ten je malý, zajímavý, jen škoda, že není zrekonstruovaný. Z boku zámku se nachází Vrbasovo muzeum a my zvažujeme, zdali půjdeme na prohlídku. Nakonec jdeme a nikdo z nás nelituje. Je zde vystaveno všechno možné, od strojů, nářadí, bankovek, keramiky až k uloveným trofejím.

Zdržíme se zde delší dobu, než jsem plánoval, ale snad to všechno v pohodě stihneme. Vyjíždíme tedy ze Ždánic a míříme do Lovčic. Jedeme celkem v pohodě, skoro nestoupáme, ale to se změní právě v Lovčicích. Do Nechvalína nás čeká pořádný stoupák a dnešní výškové metry už začínají být cítit v nohách. Už máme hlad a potřebu doplnit energii. Další obcí, kterou projedeme, jsou Ostrovánky, z nich ještě kousek nastoupáme a před námi se objevuje Bukovanský mlýn.

Krásná stavba s krásným areálem a my se tady samozřejmě musíme zastavit. Usedáme do hospůdky, objednáváme si oběd a samozřejmě další tekutiny. Opět je dneska pekelně horko a pivko jen zašumí. Když máme konečně bříška napapané, jdeme se podívat nahoru do mlýna, kde je vyhlídkové místo. Pár fotek a po chvilce už sedíme na našich kolech. Naštěstí do Kyjova je to odtud sjezd. Ten máme rychle za sebou a zanedlouho jsme na náměstí v Kyjově.

Musím říct, že mě Kyjov ničím neuchvátil. Ale kupujeme si točenou limonádu, holky jdou někam na kafe a já s Mirkem pomáháme Karlovi vyměnit plášť na kole. Mezitím stihneme dvoudecku kvalitního moravského vína. Čas pokročil, takže vyjíždíme nazpátek. Znova musíme najet na nepříjemnou hlavní cestu, ale z ní kousek za Kyjovem odbočujeme a míříme do Sobůlek.

Jenže ze Sobůlek nás čeká nechutné stoupání pod Strážovický kopec. Opět pot, dřina a unavené nohy. Bohužel ani v Sobůlkách a ani v následujícím Věteřově není po cestě žádná hospůdka. Z Věteřova nás čeká dvoukilometrový sjezd, tak si trošku odpočineme. Najíždíme znova na hlavní cestu a další vesnicí, do které vjíždíme, je Archlebov. Tady už naštěstí hospůdka je, tak si dáváme rychlé pivko.

Z Archlebova znova stoupáme, abychom klesli do Žarošic. Tady se nachází poutní kostel, který si prohlédneme a jelikož je opravdu tropické vedro, usedáme pod deštníky místní hospůdky. Posedíme necelou hodinku, načerpáme další energii a vydáváme se na další cestu. Ta nás zavede znova do Ždánického lesa a je jasné, že budeme zase stoupat.

Odbočujeme z hlavní cesty, projíždíme Archlebovem a na jejím konci udělám chybu v navigaci a kousek najíždíme na špatnou cestu. Nezbývá, než se vrátit a zvolit tu správnou. Teď se nám jede pohodově, cesta jen neznatelně stoupá a my přijíždíme do Zdravé Vody. Zde se nacházely kdysi lázně a u pramene se zde nachází kaplička. Rychlé občíhnutí zdejšího místa, nějaká fotka a můžeme pokračovat dále.

Vjíždíme do lesa a začínáme pořádně stoupat. Stoupání je asi 1,5 kilometru dlouhé, ale všichni ho dáváme. Ocitáme se na křižovatce a jelikož tady není rozcestník, musím se znova podívat do mapy, která trasa je správná. Už začínáme klesat, ale sjezd je opět kamenitý. Opět něco pro mě, pouštím brzdy, přeskakují nerovnosti a zanedlouho zastavuji na Jalovém Dvoře. Mirek má v těchto místech dva defekty a ostatní jedou opatrně, takže ještě dlouho trvá, než se společně sejdeme.

Jalový Dvůr je hezké místo, jsou zde koně, oslíci, prasata a hlavně je zde hospůdka. Objednáváme si polévku, pivo a relaxujeme. Až po skoro hodině vyrážíme dále. Teď jsme už na asfaltové cestě a sjezd do Rašovic je pohodový. Jsme zpátky na cestě, kterou jsme jeli už ráno. Čili průjezd Křižánovicemi, cesta okolo tratě, najet na E50 a po chvíli z ní odbočit do Slavkova u Brna. Dojíždíme unavení, ale všichni v pořádku. Těšíme se na sprchu a pak vyrážíme do jedné sympatické hospůdky, kde dneska vydržíme dlouho do tmy.

04.08.2016

divider
divider

Délka trasy: 79 km

Nastoupané metry: 947 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek