Brandýs nad Labem - Stará Lysá - Benátky nad Jizerou - Loučeň - Milovice - Lysá nad Labem - Toušeň - Brandýs nad Labem

Začíná pátý den našeho putování okolo Prahy a my jsme se včera přesunuli do Brandýsa nad Labem. Jsme ubytovaní v hotelu Sportcentrum a jako pokaždé, i dneska vstáváme před sedmou, snídáme a chystáme se na dnešní výlet. Předpověď počasí opět slibuje krásný a teplý den. V osm hodin jsme všichni připraveni v plné polní. Dnešní etapa by nás měla zavézt do Benátek nad Jizerou a také do Loučně.

Sjíždíme od hotelu dolů, projedeme náměstím a naše první zastávka je u kostela sv. Petra. Pak přejedeme přes hlavní cestu a vjíždíme do zámeckého areálu. Ten zámek si pamatuji docela dobře, minulý rok jsme tady projížděli s klukama, když jsme šlapali Labskou cyklostezku. Ale nebyli jsme se podívat na nádvoří a to se mi hodně líbí. Zvlášť mě zaujmou malby na zdech v čele s Hanibalem. Když si to tady prohlédneme a vyfotíme, sjíždíme k Labi. Přejíždíme na druhou stranu po silničním mostě a ocitáme se ve Staré Boleslavi.

Hned ze začátku nás vítá kostel sv. Václava, který byl založen okolo roku 1039 a zde byl právě Václav zavražděn. Sesedáme z kol a zvědavě nakukujeme do kostela. Musím říct, že jsem podobný interiér snad ještě nikde neviděl. Dalším místem, kterým projíždíme je Staroboleslavská brána a za ní se dostáváme k baroknímu kostelu Nanebevzetí panny Marie. Další sakrální památkou je kaple blahoslaveného Podivena. Podiven byl služebníkem sv. Václava, který byl později zabit stejnými vrahy jako sv. Václav.

Spojené města jsme si trochu prohlédli a konečně můžeme pořádně šlápnout do pedálů. Projíždíme okrajem Staré Boleslavi, nadjíždíme dálnici a dostáváme se na hlavní cestu. Ta vede mezi lesem a hlavně zde není skoro provoz, takže se jede příjemně. Cesta nás přivádí po pěti kilometrech do obce Sojovice. Hledáme nějakou hospůdku, ale ještě je brzo, tak máme smůlu. Ze Sojovic najíždíme na červenou turistickou značku a do Staré Vsi jedeme po polní cestě. Tady se prudce stočíme vlevo a šlapeme do menšího kopce do Čihadel.

Tady se nachází soukromý zámeček Bon Repos. Chceme se tam jít samozřejmě podívat, ale vstupní brána je zavřena. Zkouším zazvonit na správce, ale odpovědí je, že nás nepustí, že prohlídky areálu jsou pouze po předchozí domluvě. Jsme trošku zklamaní, ale v tom přijíždí další parta starších cyklistů se stejným záměrem. Říkáme jim, že nás nechtějí pustit a oni zkouší zazvonit ještě jednou. Světe div se, brána se otevírá. Po pár desítkách metrů přijíždíme k další bráně a tou se dostáváme přímo do areálu. Zámeček je malý, ale moc krásný a všemu vévodí malá kaplička. Fotíme, prohlížíme, ale v tom přijíždí nějaká paní a ta nás rezolutně vyhání pryč. Nevadí, co jsme chtěli vidět, jsme viděli a tak se poroučíme pryč.

Loučíme se s cizí partou, vracíme se na silnici a sjíždíme do Předměřic nad Jizerou. Tady se zeptáme místních, kde bychom se mohli zastavit na pivko. Paní nás posílá do nedalekých Kochánek. Trošku vyšlapeme a pak už sjíždíme na hřiště výše zmiňované obce. I tady mají ještě zavřeno, ale otevírá se za 15 minut a obslouží nás hned. Objednáváme si pivka, kávičky a usazujeme se. Po krátké pauze nasedáme do sedel, projíždíme obcí a najíždíme na další polní cestu. Ta nás ve stínu stromů vede podél řeky Jizery. Po třech kilometrech vjíždíme do Benátek nad Jizerou.

Od včerejšího dne mám bohužel problém s tachometrem. Bohužel jsem mi vyškubl drátek ze základny a tím pádem je nefunkční. Po předchozím telefonickém zjištění vím, že je tady ve městě cykloobchod, kde mají náhradní kabeláž k mé Sigmě. Posílám ostatní k zámku s tím, že tam posléze dorazíme a s miláčkem jedeme do centra města do cyklobchodu. Vrazím tam, pot ze mě kape a prosím o zmiňovanou kabeláž. K mému překvapení je prodavač biker, ale nemá jednu horní končetinu. Koukám na jeho fotky ze závodů a napřímo se ho ptám, jak se dá bez ruky jezdit. Chvíli se zapovídáme a dokonce se dozvím, jak o ruku přišel. Loučím se s ním se slovy, že je fakt u mě frajer.

Vracíme se zpět pod zámek a čeká nás pořádně prudký výšlap. Projedeme náměstím a ocitáme se u zámku. Tam už na nás čekají všichni ostatní. V rychlosti si prohlédneme nádvoří, uděláme nějakou fotku a pak se znova ptáme místních, kde bychom se tady mohli dobře najíst. Dostaneme doporučení na nedalekou restauraci Bílý páv a tak zamíříme právě tam. Sjedeme dolů, přejedeme řeku a za pár chvil si pochutnáváme na výborném obědě.

Je před půl druhou a my máme nejvyšší čas se vydat dál. Projíždíme městem a za ním pokračujeme po hlavní silnici asi tři kilometry. Za Golfovým klubem ale odbočíme vlevo na lesní cestičku. Zpočátku se prodíráme zarostlou panelovou cestou, ale pak se napojíme na cyklostezku a lesem projedeme další kilometr. Pak se znova vracíme na hlavní silnici a po malé chvilce vjíždíme do Lipníku. Odtud trošku sjíždíme do Čachovic a blízké Vlkavy. Odtud znova mírně stoupáme a do Loučně vjíždíme za dalších deset minut.

V Loučni jdeme hned na pivko a děláme si pauzu v místní hospůdce. Když se poté jedeme podívat k zámku, čeká nás další zklamání. V areálu probíhá nějaký dětský den a vstup je zpoplatněn 150 Kč. Na to, abychom se podívali k zámku, vyfotili ho a za deset minut jeli zpátky, nám to opravdu nestojí. Otáčíme tedy řídítka a začínáme se vracet. Projedeme celou Louční a odbočujeme v Patříně. Do Jizbic a následné Zavadilky jedem střídavě po polní nebo asfaltové cestičce. Pak už to máme kousek do Všejan. Odtud se snažím směřovat k vojenskému areálu Milovice, ale bohužel nás vyhánějí, takže musíme to vzít oklikou a do kopce.

Stoupáme po hlavní silnici přes Boží dar, na velké křižovatce se dáme vlevo a sjíždíme do Milovic. Tady se zastavíme v jedné hospůdce, odpočineme si, doplníme tekutiny a pak už zase točíme pedálama. Jedeme po hlavní cestě do Lysé nad Labem. Tu si taky pamatuji z minula, zrovna tady jsme čekali na kamaráda Vojtu, až přijede vlakem. Ikdyž je v Lysé určitě pár věcí ke zhlédnutí, nezastavujeme a pokračujeme dále.

Vedu ostatní na jisto, cestičku znám. Je šotolinová, ale já uhýbám na singlík do lesa a poslední zbytky sil vrážím do perfektního průjezdu mezi stromy. Směřujeme se kapli sv. Václava, která mi minulý rok hodně utkvěla v paměti. Kaplička je malička a je zdobena párem soch andělů. Pak už najíždíme zase na cyklotrasu a ta nás přivádí do obce Káraný. Vzpomínám si, že jsme zde Labi přejížděli po zajímavém cyklomostku. A i dneska jim projedeme. Ocitáme se na druhém břehu Labe v lázních Toušeň.

Zpátky do Brandýsa nad Labem nás čeká perfektních pět kilometrů podél řeky Labe. Když si už v poklidu dojíždíme, slyším, jak od jedné hospůdky na mě někdo křičí: „Ahoj Ostravo“. Je to ten biker a prodavač z Benátek nad Jizerou. Odpovídám mu a znova se zamýšlím nad tím, že když člověk chce, tak jde všechno. Toto setkání mi zůstane v hlavě asi navždy. Do Brandýsa dojíždíme v pohodě, jdeme schovat kola do garáže a pak hupneme do sprchy a večer jdeme ještě na jedno pivko.

02.08.2017