logo
divider

Kroměříž - Otrokovice - Napajedla - Spytihněv - Halenkovice - Kroměříž


V Otrokovicích uhýbáme z cyklostezky a jedeme do centra města, kde si dáme oběd v naší již odzkoušené restauraci Sýpka. Mají tady zahrádku, kola máme hned u sebe, dobře se tady vaří, tak nám ten kousek proplétání se centrem stojí za to. Odpočíváme zde skoro hodinku a pak se vydáváme dále. Kousíček ještě jedeme po hlavní cestě, ale za kruhovým objezdem znova najíždíme na cyklostezku kolem levého břehu Moravy. Opět se jede parádně, není zde ani frmol, protože je normální pracovní den. Po necelých třech kilometrech nás vítá město Napajedla.

Tady se zastavíme v infocentru, chci další magnetku na ledničku, ale bohužel zde mají pouze drahé, plechové, tak si tentokrát magnetku odpouštím. Projedeme kolem krásné budovy radnice a kolem kostela kousíček vyjedeme nahoru a pak jsme už u zámku. Je poměrně velký, opravený, ale areálem se moc projíždět nedá, protože je zde golfové hřiště. Uděláme si nějaké foto a pak se vracíme zpět ke kostelu. Prosím Irmu, ať mě vyfotí, protože od kostela vedou pořádné schody dolů, a to si přece nemůžu nechat ujít a nesjet je. Super, zase troška adrenalinu, jen místní důchodci, sedící na lavičkách, po mě divně pokukují.

Je čas se vydat dále a my znova najíždíme na cyklostezku. Ta se nám posléze změní v šotolinovou cestu a opět se jede krásně. Po dvou kilometrech přijíždíme k molu u kempu Pahrbek a domlouváme se, že zajdeme na kafíčko. Pahrbek leží u slepého ramena Moravy a mně se moc líbí jeho chatky, které hrají pestrými barvami. Jen těch lidí tu bůhvíjak moc není. Další pauza, relaxace a pohoda. Po vyjetí z kempu najíždíme už tentokrát znova na asfaltovou cestu a naším cílem je Spytihněv, odkud se už budeme vracet. Cestou potkáváme ohrady s koňmi zdejšího vyhlášeného hřebčína. Akorát pár hříbat vypadá, jak kdyby bylo po nich. Naštěstí ne, jen v tom vedru leží a odpočívají.

Zanedlouho nás přivítá most a plavební komora ve Spytihněvi. Uděláme zase nějaké foto a proplétáme se obcí dále. Přejedeme hlavní cestu a poté železniční trať a pokračujeme dále. Začínáme stoupat, a když hned za obcí odbočíme vpravo na polní asfaltovou cestu, stoupání nabývá na intenzitě. Řadíme lehké převody, kape z nás pot a pořádně funíme. Když už si myslíme, že jsme nahoře, tak se cesta zase zhoupne a vstoupá vzhůru dál. Mě se cesta moc líbí, je to zase něco jiného než Beskydy a zdejší pole vytvářejí zase úplně jiný kolorit. Když se konečně dostáváme nahoru, otevírá se nám úžasný výhled na Otrokovice a v dálce Zlín a Hostýnské vrchy. Opět vytahuju foťák a vše si dokumentuji.

Konečně přichází na řadu sjezd, a že je teda pořádný, tachometr hravě ukazuje přes 65 km/h. Ale nesjíždíme naštěstí úplně dolů, napojujeme se na hlavní cestu a znova stoupáme do obce Halenkovice. Tady se po chvilce vyhupujeme, a jelikož máme jazyky až na řídítkách, jdeme si do místní hospůdky dát pivko. Po chvilce odpočinku nasedáme na naše věrné kamarády a z vesnice zase stoupáme. Na rozhraní lesa, a vlastně Chřibů, se nám cesta láme a teď už se nám pojede pohodově. Kousek sjíždíme, kousek ještě nastoupáme a přes les se dostáváme do obce. Nová Dědina. Hurá, teď už nás nečeká ani jeden kopeček.

Z Nové Dědiny nás čeká dlouhý sjezd až do Kvasic, kde projedeme obcí a napojujeme se zde znova na cyklostezku u Moravy. Tentokrát návštěvu zdejšího sportovního areálu vynecháme, protože se chci zastavit až u posezení U Sosny, který už je asi tři kilometry od našeho domova. Těch 5 kilometrů, které musíme ujet, nám rychle ubíhají a my si za chvilku dáváme další pivko U Sosny. Ještě chvilku posedíme a pak už je čas jet domů a dát si pořádnou sprchu.

23.08.2012

divider
divider

Délka trasy: 59 km

Nastoupané metry: 490 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek