logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Chlum u Třeboně - Haugschlag - Illmans - Nová Bystřice - Peršlak - Chlum u třeboně


Jsme na dovolené v jižních Čechách, ubytování máme v malé vesničce Kolence a dneska nám začíná pátý den. Na dnešek mám v plánu projet hraniční oblast CHKO Třeboňska a podíváme se i k rakouským sousedům. Dáváme si pořádnou snídani, balíme nejnutnější věci do batohů, oblékáme se do cyklistického a pak už nezbývá, než naložit kola na auto a přesunout se do Chlumu u Třeboně.

Jedeme nejkratší cestou a po desáté hodině parkujeme auto u rybníku Hejtman. Vydáváme se na cestu a projíždíme okolo místních kempů. U rozcestí Na Chalupách odbočujeme vpravo a po dvou kilometrech přijíždíme na hraniční přechod (475 mnm). Už tady jedeme lesem a takhle bychom měli dneska jet většinu trasy. Zanedlouho přijíždíme k nějakému bývalému hotelu a dáváme se vlevo. Potkáváme dva rakouské cyklisty, pozdravíme se navzájem a dokonce se chvíli budeme předjíždět, jelikož jedou stejným směrem.

Jedeme po šotolinové cestě a mírně stoupáme. Je tady trochu mokro, protože včera večer se zde prohnala bouřka, ale jede se pohodově, je tady příjemný chládeček a hlavně klid a ticho. Po třech kilometrech se napojujeme na asfaltovou silnici. Stále mírně stoupáme lesem. Obdivujeme, kolik je tady různých balvanů. Připomíná mi to tady trochu Broumovské stěny. Po dalších třech kilometrech narážíme na golfové hřiště a odtud to máme už kousek sjezdem do městečka Haugschlag. Tímto projedeme, kousek nastoupáme a sjedeme a vjíždíme do vesnice Griesbach.

Tady ale uděláme chybu, opouštíme cyklotrasu a jedeme dále po hlavní cestě. Tímto si uděláme asi tří kilometrovou zajížďku a končíme ve vesničce Illmanns. Až tak moc se toho nestalo, odbočíme vlevo na hlavní cestu a po té dojedeme až k hranici s Českem. Hned za hranicemi odbočujeme vpravo na lesní asfaltovou cestu a vjíždíme na okraj České Kanady. Sjedeme k rybníku Travničný, pak kousek vystoupáme a poté sjíždíme do Artolce.

Tady objevujeme příjemné občerstvení u cesty, sedáme si, objednáváme si pivko a povídáme si s příjemnými majiteli. Po krátké pauze roztáčíme pedály našich kol a přesunujeme se po asfaltové silnici do nedalekého města Nová Bystřice. Prohlédneme si zdejší zámek a vjíždíme na náměstí v naději, že si tady dáme oběd. Jenže bohužel jedna restaurace není v provozu a tak si sedáme do druhé. Chceme si dát meníčko, ale bohužel to, které jsme si vybrali, už nemají. Z dalšího si nevybereme, tak si alespoň objednáváme polévku. Bohužel boršč není nijak valné kvality a je hodně mastný.

Hledám další možnosti jídla a jediné, co se nabízí, je restaurace v nedalekém golfovém klubu. No je nám jasné, že levné to tam nebude, ale raději utratím nějaký chechták navíc a dobře se najím, než hladovět. Domluveno, přesouváme se do golfového rezortu Mnich a usazujeme se na terase. Je tady nádherný výhled a i když je jídlo dražší, stojí za to a my jsme spokojení s plnými bříšky. Akorát horší bude, že ihned pošlapeme do kopce.

Pomaličku se rozjíždíme, šlapeme vzhůru mezi golfovými hřišti a obdivujeme okolní přírodu. U rybníku Blanko najíždíme na asfaltovou cestičku, která vede 4 kilometry úžasnými borovými lesy. Cesta se nám občas zhoupne, ale dá se říci, že jedeme pořád z kopce. Vyjíždíme na rozcestí u hotelu Peršlak, který je velmi krásný a spíše působí dojmem malého zámečku. Dokonce pozorujeme, jak mají na břehu místního rybníčku udělané molo s posezením a nedaleko mají vytvořenou plážičku. Tak tady bychom si uměli představit dovolenou.

A ještě něčím je zdejší místo zajímavé. Nedaleko odsud, asi 300 metrů po turistickém chodníku, se nachází nejsevernější bod Rakouska. No tam samozřejmě musíme a já hravě sjíždím na dané místo po stezce mezi kořeny stromů. Místečko je to tady zajímavé, působí tajemným dojmem a stéká se zde Koštěnický a Červený potok. Uděláme si několik fotek včetně společné a pak se vracíme zpátky na asfaltovou cestu. Před námi je 6 kilometrů krásným prostředím přírodního parku Homolka-Vojířov.

Nijak nespěcháme, jedeme v klidu, kecáme a já pak zastavuji, abych si vyfotil slepýše, který se plazí přes cestu. Dojíždíme na rozcestí Pod Smírčím vrchem (515 mnm). Odtud začínáme mírně sjíždět a zanedlouho se dostáváme do Staňkova, odkud už to máme jen kousek po hlavní silnici a jsme zpátky v Chlumu u Třeboně. Dokonce máme štěstí a dostáváme se do areálu místního zámku a můžeme si to tady v klidu prohlédnout a vyfotit. Pak už nezbývá nic jiného, než naložit kola, nasednout do auta a přejet zpátky na penzion do Kolenců.

31.05.2017

divider
divider

Délka trasy: 48 km

Nastoupané metry: 508 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek