Vrbno pod Pradědem - Karlova Studánka - Praděd - Červenohorské sedlo - Vidly - Karlova Studánka - Vrbno pod Pradědem

Dnešní etapa nás zavede pokořit nejvyšší vrchol Jeseníků – Praděd (1492 mnm). Vyrážíme brzo ráno a po deváté hodině parkujeme auto u Koliby ve Vrbně pod Pradědem. Odtud už vyrážíme směr Karlova Studánka (760 mnm). Těch 7 km je akorát na rozehřátí svalů. Cesta velmi mírně stoupá. Fouká nám docela studený vítr, ale to nám náladu nepokazí. Po chvíli nás vítá lázeňské městečko Karlova Studánka. Porozhlížíme se po tomto nádherném místě, fotíme a dáváme si horkou medovinu. Já se obdivuju pořádně velikým kvádrům tureckého medu. Jedeme se ještě podívat na místní lesní vodopád. Neteče zrovna moc vody, a tak nepůsobí takovým velkolepým dojmem. Odtud budeme už jenom stoupat. Pojedeme celou cestu nahoru asfaltem a nejdříve nás čeká kilometr na rozcestí Hvězda (870 mnm).

Odtud už jedeme přímo směrem na Ovčárnu. Začíná z nás kapat pot, supíme, ale oba dva šlapeme celkem lehce. Pod námi se nám otevírá údolí Bílé Opavy a my vidíme malinkaté lidičky, kteří se rozhodli dobýt Praděd pěšky. Šlapeme dále a míjejí nás nějací rozjetí bikeři, kteří si to valí dolů. Zdravíme se a my po chvilce zastavujeme u rozcestí Sutě (1065 mnm) a doplňujeme tekutiny. Počasí se nám bohužel začíná kazit a za chvíli kolem nás proplouvá mlha. Co se dá dělat. Ještě chvíli šlapeme a ocitáme se na Ovčárně (1305 mnm). Jdu do chaty pro razítko a na chvíli se ohřívám.

Odtud nás ještě čekají tři kiláky na proslulý Praděd. Cesta na chviličku nabírá opačný sklon, ale za chvíli se zase stavíme do pedálů. Moc toho kolem sebe nevidíme, ale šlapeme. Před vrcholem nás čeká ještě prudký, asi 100metrový asfaltový výšvih a už se ocitáme u vysílače. Ten je zahalen v mracích. Před vysílačem parkuje asi 10 historických kol, které budí naší pozornost. Jdeme na obídek do místní restaurace a vevnitř sedí i stylově oblečení cyklisté. Když odjíždějí, dělají si venku společnou fotku a já si je běžím taky vyfotit. Skládám jim poklonu, protože vyšlapat krále Jeseníku jenom na jeden převod je už opravdová dřina. Dávám si halušky se zelím a když se chystáme na odjezd, tak se nám nebe trochu trhá a na chvíli vidíme vysílač v celé jeho kráse.

Sjíždíme asi kilometr níže na rozcestí, odkud nás čeká sjezd po asfaltové cestě k chatě Švýcárna (1315 mnm). Tady si uděláme pár fotek a dále už pokračujeme lesní cestou. Přichází kratší náročnější sjezdík a zase zastavujeme a fotíme, jelikož se naproti nám tyčí nádrž Dlouhé Stráně a pod námi je stejnojmenné údolí. Přijíždíme na rozcestí Kamzík (1190 mnm) a odtud sjíždíme až na rozcestí Petrovka (1044 mnm). Kolem nás je všude nádherná podzimní příroda a my znova začínáme stoupat až k rozcestí U Výrovky (1110 mnm). Odtud mírně sjíždíme až na Červenohorské sedlo (1013 mnm).

Tady si dáváme další malou pauzu, jdeme se ohřát a dát si párek v rohlíku. Po této přestávce vyrážíme dál a jedeme vrstevnicí a křižujeme sjezdovky. Lesní cesta začíná mírně klesat a na rozcestí Pod Velkým Klínem (970 mnm) přechází v asfaltovou cestu. Čeká nás pořádný sjezd a klesáme o pár set výškových metrů. Čeká nás zase cesta vzhůru a stoupáme nádherným údolím Vysokého vodopádu. Počasí se nám umoudřilo a všude je božský klid. Zase se z nás řine pot a dřeme se až do výšky 1170 mnm. Nacházíme se nad Vysokým vodopádem a odtud nás čeká dlouhý a pohodový sjezd až na Videlské sedlo (930 mnm), kde se napojujeme na hlavní cestu a dalším sjezdem se dostáváme do obce Vidly (770 mnm).

Zde si jdeme vyfotit zdejší dřevěnou kapli a odtud nás čeká poslední pořádný výšlap asfaltovou cestou až na rozcestí Kóta (1004 mnm). Odtud vede asfaltová cesta dolů do Karlovy Studánky, ale my se ještě rozhodujeme, že odbočíme vlevo a uvidíme, kde nás cesta zavede. Cesta je zpočátku asfaltová a příjemně klesá lesíkem. Asi po kilometru odbočujeme doprava na lesní cestu, najíždíme na značenou lyžařskou trasu a užíváme si trochu terénu. Za další kilometr vyjíždíme zpátky na asfaltové hlavní cestě a sjíždíme do Karlovy Studánky. Odtud se už vydáváme mírným sjezdíkem až k autu do Vrbna pod Pradědem. Dnešní trasa nebyla ta z nejdelších, ale rozhodně hodně náročná a hlavně nádherná.

04.10.2009