Sedlčany - Nalžovice - Čelina - Čím - Buš - Slapy - Štechovice - Závist - Vyhlídka Máj - Jablonná - Stranný - Křečovice - Osečany - Sedlčany

Je čtvrtek a my máme před sebou předposlední den naší letošní cyklodovolené. Na dnešek jsem naplánoval cestu okolo přehrady Slapy a mělo by to být nejtěžší etapa z celého týdne. Uvidíme, jak to půjde, ale včera byl taky náročný den a určitě nezregenerovali na 100%. Už klasicky vstáváme před sedmou a vyjíždíme v osm hodin. I dnes není žádné velké vedro a nebe je spíše pod mrakem.

Naše první stopy vedou do centra Sedlčan na náměstí. Tam si někteří z nás odskočí do infocentra a poté se dále prodíráme městem. Další malou zastávku uděláme v nedalekých Příčovech, kde si fotíme chátrající zámek. Odtud přejíždíme do Kňovic, kde rovněž zajíždíme k zámku, ale i ten je nepřístupný, protože je v soukromém vlastnictví. I další obec Nalžovice má zámek a ten je také nepřístupný, protože je v něm ústav sociální péče.

Za Nalžovicemi vyjíždíme na hlavní cestu a po ní jedeme do Křepenic. A ty jsou pro nás zajímavé. Jednak se zde nachází velká pastvina s obrovským stádem ovcí, jednak zde Mirek nachází obrovskou pýchavku, jednak je zde tvrz a v neposlední řadě mají v centru cukrárnu, kde se zastavujeme na kafe a nějakou tu sladkost. Z Křepenic sjíždíme na Cholínský most a poprvé se setkáváme se Slapy. Proběhne nějaká fotka a teď si musíme máknout do pořádného kopce

Po asi třech kilometrech přijíždíme k malému zámku Čelina a jdeme se podívat do zámeckého parku. Ten se může mimo jiné pyšnit krásnou kapličkou. Opět uděláme nějakou fotku a už zase sedíme na kolech a šlapeme znova do kopce. Postupně projíždíme obcemi Mokrsko, Prostřední Lhota, Chotilsko a Čím. Zastavujeme se až v obci Buš a jdeme na meníčko do jedné hezké restaurace. Svítí nám sluníčko, máme plné břicha, popíjíme pivko a máme prostě pohodu.

Z Buše sjíždíme do městečka Slapy, kde se nachází krásný zámek, ale i tento je bohužel nepřístupný. Ze Slapů začínáme znova stoupat a na konci městečka se rozdělujeme. První skupina si to tady zkrátí a bude se pomalu vracet a já společně s Irmískem, Kamilem, Hančou, Jarčou, Vaškem a Alenou budeme pokračovat dále. Jarča s Alčou mají elektrokola, takže pro ně to nepředstavuje žádný problém a my ostatní si prostě pořádně mákneme.

Ještě nějakou dobu šlapeme do kopce, křižujeme hlavní silnici a najíždíme na lesní asfaltovou cestu, po které vede i modrá turistická značka. A dobře, že jedeme tudy, protože jedeme lesem a sjíždíme do krásného údolí říčky Kocáby. Kolem nás jsou příkré svahy a všude je spousta chat. Údolím jedeme dobré čtyři kilometry a dostáváme se do Štechovic. Tady přejedeme Vltavu na druhý břeh po mostě Dr. Edvarda Beneše a zase musíme do kopce.

Když jsme na okraji Štěchovic, zastavujeme se na další pivko, začíná být totiž opět vedro a je potřeba doplnit palivo. Ale zastávka je to jen krátká a my se po malé chvilce dostáváme do obce Hradištko. A tady si uděláme ještě jednu odbočku, protože nedaleko odtud se nachází vyhlídka nad soutokem Vltavy a Sázavy. Míříme tam, cestou míjíme zámek a postupně se nám charakter cesty mění až v lesní stezku. Ale netrvá to dlouho, odkládáme kola a za chvíli si už děláme společnou fotku nad soutokem.

Jsme přesně v polovině naší cesty a většina z nás už pociťuje únavu. Dneska to opravdu nebude zadarmo. Vracíme se zpátky na hlavní silnici do Hradištka a pokračujeme ve stoupání. Další vesnice s dobrým názvem je Závist. Tou projedeme, následuje Třebsín a další zastávku máme v Krňanech. Je tady malá hospůdka u cesty a my máme chuť na další pivko. Po půlhodince nasedáme zpátky na kola a sjíždíme do Slapnic. A jak jinak, odtud musíme do kopce.

Ale to jsme už na místě, odkud se vychází na slavnou vyhlídku Máj a přesně tam máme namířeno. Jedeme po polní cestě, řadíme lehké převody a dereme se vzhůru. Po pěti minutách jsme na vyhlídce a jsme všichni rádi, protože za tu námahu to fakt stálo. Nádherná podkova slapské přehrady dává možnost vzniku krásných fotek. Však tady strávíme dobrou půlhodinku. Pak už ale nasedáme na kola a vracíme se zpět na silnici.

Odtud sjedeme do blízkého Teletína. Mezitím si ještě voláme s Mirkem, který vede první skupinu a ti jsou zhruba deset kilometrů před námi a sedí v jedné hospůdce. Říkám, ať nás tedy počkají, ale vypadá to, že se nechtějí zbytečně zdržovat. Nevadí, však se potkáme všichni večer. Z Teletína, jak jinak, zase stoupáme. Tady opravdu není kousek rovné země. Další městečko, která nás přivítá, je Vysoký Újezd. A znova do kopečka. Ale pak nás čeká delší sjezd, který nás přivádí do Jablonné. A právě na jejím začátku je hospoda, ve které byla první skupina.

No my se taky zastavujeme, už to chce nějakou pauzu a doplňujeme tekutiny. Dáme zase nějaké to pivko a pak přejíždíme k nedalekému zámku. Ten je menší, ale o to krásnější. Procházíme si to tady, děláme fotky a pak zase nasedáme na biky a pokračujeme dále. Směřujeme se po silnici na nedaleký Nebřich, kde se napojujeme na hlavní silnici a dáváme se vlevo. Začínáme opět stoupat. Po dvou kilometrech vjíždíme do Blažimi a tady zapomenu odbočit a pokračujeme dále po hlavní silnici. Když si to uvědomím, je zbytečné se vracet. Trasa se nám sice protáhne, ale jak se dozvíme později, udělali jsme dobře, protože na zkratce by nás čeká škaredý krpál.

Pokračujeme tedy dále a sjíždíme do Stranného. Tady profrčíme, ušetříme pár set metrů zkratkou kolem družstva a znova začínáme stoupat. Když se nám cesta začne lámat, čeká nás parádní sjezd do obce Krchleby. Ale z této obce, jak už dneska po milionté, znova stoupání. Holkám už pomalu docházejí baterky v elektrokolech a já se modlím, aby jim to vydrželo. Když se znova přehoupneme přes horizont, sjíždíme do Křečovic, které se proslavili natáčením filmu Vesničko má středisková.

Z Křečovic pokračujeme po hlavní silnici a mírně klesáme. Po čtyřech kilometrech přijíždíme do Osečan a chvilku uvažujeme, jestli nepůjdeme na pivko, ale nakonec pokračujeme dále a pivko si dáme až v Sedlčanech. Ještě je před námi poslední stoupání a my vítězoslavně přijíždíme do Roudného, odkud už máme krásný výhled na Sedlčany a do nich pojedeme z kopečka. No dneska to tedy byla opravdu královská etapa.

Na náměstí v Sedlčanech se rozdělíme. Kamil s Hančou jedou na nákup do supermarketu, Vašek s Alenou a Jarčou míří na ubytovnu a my hledáme nějakou hospodu, kde bychom se najedli. Po chvilkovém bloudění po Sedlčanech jdeme na zahrádku restaurace Florián na náměstí a zjišťujeme, že je to tady velice příjemné. Dáváme si jídlo, pivko a připojují se k nám Kamil s Hančou. Sedíme tady až do tmy, mezitím zde objednám posezení pro nás všechny na zítřejší závěrečný den a pak se už přesunujeme do sprchy a do postele na naší ubytovnu.

01.08.2019