logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Skalní Mlýn - Sloup - Rájec-Jestřebí - Podvrší - Skalní Mlýn


Dneska máme konečně den volna a uvažujeme, kam bychom se vydali na kole. Jelikož jsou u nás momentálně tropické teploty, padá návrh, že bychom se mohli projet po Moravském krasu. Domluveno, po deváté hodině vyjíždíme autem z Kroměříže a po cestě se ještě zastavujeme pro tchýni Jarču. Popojedeme autem a po desáté hodině parkujeme u Skalního mlýna (349 mnm) v Moravském krasu. Sundávám kola z nosičů, obouváme tretry a můžeme se vydat vstříc dnešnímu dobrodružství.

Vjíždíme do lesa, jedeme po asfaltové cestě, ale musíme dávat pozor, jelikož zde proudí davy turistů k nedalekým Punkevním jeskyním. Už teď je ve stínu lesa velice příjemně. Pozoruji říčku Punkvu, která protéká po naší pravé straně, a občas udělám nějakou fotku. Zastavujeme i u Malého propadání Punkvy. Po necelých dvou kilometrech přijíždíme ke vstupu do Punkevních jeskyní a snažíme se proplést mezi lidmi. Je to tady zúžené, protože zde probíhá rekonstrukce vstupních prostor a pokladen. Ještě kousek popojedeme, míjíme spodní stanici lanovky a konečně se dostáváme do volného prostoru.

Po cestě budeme mít spoustu skalních útvarů a jeskyní a momentálně fotím jeden průchod pod skalami. Jsme stále v perfektním stínu a teplota klesá pod 24°C. Co víc si v tomto parném dni přát. Mírně stoupáme a dostáváme se k rozcestí Pod Salmovkou (363 mnm). Tady koukám, že se z levé strany napojuje zelená turistická značka, po které bych chtěl přijet zpátky. No, raději to ani holkám neříkám, protože stezka vypadá docela prudce.

V pohodě pokračujeme dále kaňonem, stále mírně stoupáme a míjíme skalní útvary s názvy Sarkofág, Stokorunová, Okna nebo třeba čertovu kazatelnu. Je to tady opravdu skvělá projížďka. Míjíme další rozcestí s názvem Pustý Žleb a cesta se nám pár kilometrů klikatí okolo několika jeskyní. Ty samozřejmě z kola nejsou vidět. Dostáváme se k rozcestí U Dubu (485 mnm) a okolní svahy se nám už zmírňují. Podle toho poznáváme, že zanedlouho vyjedeme z Moravského krasu.

Taky, že ano, a po necelém kilometru se dostáváme na hlavní silnici, která nás přivádí do obce Sloup. V ní se nachází tzv. Sloupsko-šošůvské jeskyně. Jedeme se podívat ke vstupu do hlavní jeskyně, fotím si zdejší skalní útvary a v místním obchůdku si kupujeme turistickou magnetku. Vzhledem k tomu, že už máme pěkný hlad, uvažujeme, kde se najíme. Popojedeme ještě do centra Sloupu, ale nakonec se kousek vracíme zpátky a zastavujeme v jedné restauraci.

Po obědě a doplnění tekutin je čas vydat se dále. Míříme zpátky do obce Sloup, kde uhýbáme vlevo a máme nasměrováno na obec Rájec-Jestřebí. Teď už jedeme po hlavní cestě a začínáme více stoupat. Jedeme na slunci, takže za chvíli jsme propocení jak závodníci. Ale pohled do okolní krajiny s nádhernými mraky na obloze stojí za to. Každou chvíli držím foťák v ruce a něco fotím. Vyjíždíme až do obce Petrovice, kde se cesta láme a my začínáme pomalu klesat.

Po zhruba kilometru odbočujeme znova vlevo a dostáváme se na lesní asfaltovou cestu vedoucí do vísky Karolín. Odtud nás čeká prudší sjezd po polní cestě. Já si ho náležitě užívám a jsme za něho rád, protože potřebuju otestovat zadní kolo, kterému jsem přeplétal nový náboj. Ale myslím, že zvlášť Jarča mé nadšení nesdílí, protože má trekové kolo. Sjezd není ale nijak dlouhý, vyhupneme se mezi poli, ještě kousek sjedeme a ocitáme se u zámku v Rájci-Jestřebí.

Jdeme se podívat do areálu zámku, uděláme si nějakou společnou fotku a musím konstatovat, že zámek je moc krásný, jen škoda, že není zrekonstruovaný. Pak si jdeme ochladit do místní restaurace a objednáváme si nějaké pití. Po půlhodince vyrážíme nazpět a tentokrát pojedeme do obce Petrovice po hlavní cestě.

Skoro pětikilometrové stoupání není v tom vedru vůbec jednoduché a my se pořádně zapotíme. Nicméně po půlhodince jsme ve výše zmiňované obci a odbočujeme doprava. Z vesnice kousek sjíždíme k Petrovickému rybníku, pak kousek stoupáme lesem a vjíždíme do obce Veselice. Zde uhýbáme z hlavní trasy a stoupáme ke kilometr vzdálené rozhledně Podvrší (590 mnm). Když tam dorazíme, jdeme si zaplatit vstup na rozhlednu a znova si kupujeme chlazené pití. Více jak sto železných schodů nám dává trošku zabrat, ale ten výhled stojí za to. Dnes je obzvlášť dobrá viditelnost a krásné mraky dokreslují nádheru zdejšího kraje. V dálce dokonce vidíme jadernou elektrárnu Dukovany.

Když uděláme nějaké fotky, nasedáme na kola a vracíme se zpátky na hlavní cestu do Veselice. Teď znova odbočujeme vpravo a směřujeme se na Blansko. Ale po zhruba kilometru jízdy opouštíme asfaltovou cestu a napojujeme se na zelenou turistickou značku. Ta nás nejprve provede alejí, pak kousek mírně nastoupáme a klesneme a ocitáme se na rozcestí Nad Blansekem (497 mnm). Odtud už nás čeká prudší sjezd po zelené značce. Je celkem v pohodě, je to víceméně úzká lesní cesta. Jediným problémem jsou dva spadlé stromy ležící napříč stezky. Já to zase pouštím naplno, v serpentinách brzdím smykem a po chvilce sjíždím na rozcestí Pod Salmovkou.

Čekám na holky, ty to také zvládají bez problémů a pak se už vracíme údolím Moravského krasu zpět k Punkevním jeskyním a poté k autu. Pak už nezbývá, než naložit kola a vydat se zpět k domovu. Dnešní výlet nebyl nijak obzvláště dlouhý, ale vzhledem k tropickému počasí a pár stovkám nastoupaných metrů, nebyl jednoduchý. Po příjezdu domů si dáváme studenou sprchu a jdeme na zasloužené čepované pivečko.

21.07.2015

divider
divider

Délka trasy: 38 km

Nastoupané metry: 577 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek