logo
divider

Obecnice - Příbram - Vysoká u Příbrami - Rožmitál pod Třemšínem - Třemšín - Vacíkov - Březnice - Tochovice - Památník Vojna - Příbram - Obecnice


Na čtvrtý den naší dovolené na kolech mám naplánovaný výlet do Rožmitálu pod Třemšínem. Jsme ubytovaní v útulném penzionu v Obecnici a už klasicky vstáváme před sedmou hodinou. Snídáme, oblékáme se a připravujeme kola na výjezd. Po včerejší bouřce je chladno, mokro a zatažená obloha, čili se opět musíme ráno více obléct. Je osm hodin a my vyrážíme.

Z Obecnice sjíždíme po hlavní silnici směrem na Příbram a ve Lhotě u Příbramě odbočujeme vpravo a pokračujeme po cyklostezce. Najíždíme na cyklostezku okolo říčky Litavky a musíme v jednom místě seslézt a obejít popadané stromy. Podle toho, jaký je všude nepořádek, včerejší bouřka musela být pořádně silná. Projedeme okolo fotbalového stadionu a po šotolinové cestě míříme k Vysokopeckému rybníku.

Tady najíždíme na hlavní silnici a do dvou kilometrů vzdáleného Bohutína nás čeká nepříjemně frekventovaná cesta. Ještě že už odbočujeme a máme zase klid. Cesta se nám začíná zvedat a my se máme konečně možnost zahřát. Dostáváme pod vrcholek Leče a sjíždíme k zámku Vysoká u Příbramě. Tady ale nedojíždíme, protože Irma má defekt na zadním kole. Posílám ostatní napřed a měním duši. Po 10 minutách i my vjíždíme do zámeckého areálu.

Zámek je sice menší, ale mě se moc líbí. Jsme tu sami, ostatní odjeli neznámo kam a my si v klidu můžeme udělat nějaké fotky. U zámku se rovněž nachází památník Antonína Dvořáka. V domění, že už ostatní jeli, pokračujeme dále. Projíždíme obcí a za ní najíždíme na lesní cestu a znova trošku nastoupáme. Pak mi ale volá Mirek, kde jsme a zjišťujeme, že ostatní jsou ještě za námi. Sesedáme tedy z kola a čekáme.

Dalším místem, kterým projíždíme je obec Strýčkovy, pak se protáhneme přes Nesvačily a čeká nás příjemný sjezd až do Rožmitálu pod Třemšínem. Míříme k zámku, ale ten je bohužel v dezolátním stavu. Takže uděláme rychlou fotku, otáčíme se a směřujeme se zpátky na náměstí. Tady se na chvíli rozdělujeme. Někteří jdou na dršťkovou polévku a já jdu s Irmískem a Jarčou do nedaleké cukrárny. Holky si dávají kafe a dezert, já doplňuji tekutiny pivkem. A tady se rozhoduji, že ostatní opustím a vyjedu si na vrchol Třemšína.

Ostatní se ještě jedou podívat do Starého Rožmitálu, já už mám jinou trasu a po červené značce začínám stoupat. Čeká mě devítikilometrová trasa. Míjím rozcestí Voltuš-Flusárna a mám hezký pohled na celý Rožmitál. Jen škoda, že je pořád opar a viditelnost není moc dobrá. Když už si říkám, že jsem něco nastoupal, cesta se zlomí a já sjíždím do Hutí pod Třemšínem. Za touto obcí už ale najíždím na lesní asfaltovou cestu, kde je zákaz vjezdu a začínám znova stoupat.

Jede se mi naprosto skvěle, nikde ani živáčka a jedu krásným prostředím. Tentokrát už začínám stoupat daleko více a po dvou kilometrech přijíždím na rozcestí Kobylí Hlava. Odtud se stoupání zmírňuje a po kilometru dojíždím k Třemšínské boudě (777 mnm). Udělám nějakou fotku a na vrchol mě čeká půl kilometru pořádného stoupání po kamenité cestě. Pot ze mě lije proudem, dýchám jak lokomotiva, ale na vrchol Třemšínu (827 mnm) dojíždím na kole.

Odkládám kolo, posazuji se na pařez a odpočívám. Prohlídnou si zdejší kapličku, udělám několik fotek a už zase sedám na kolo, musím dostihnout ostatní. Je po dvanácté hodině a já si užívám pořádný sjezd k Třemšínské boudě. Tady už volím jinou trasu a napojuji se na zelenou značku. Začínám sjíždět po lesní cestě a na rozcestí Na Dědku to mám tři kilometry. Tady překřížím hlavní silnici a najíždím na perfektní lesní cestu.

Kousek zase nastoupám, podjíždím pod vrcholkem Velké hory a znova začínám klesat. Ale v tu chvíli začíná pršet. A ne jen tak trošku, ale padá na mě pořádná průtrž. Kašlu na pláštěnku, doufám, že narazím na nějaký přístřešek. Jenže to už vyjíždím z lesa, po levé straně mám lovecký zámeček Vacíkov a pršet zase přestává a je suchá cesta. No taky dobře, snad už to bylo všechno. Úplně promočený nejsem, ale trošku chladno mi přece jenom je.

Dostávám se do obce Vacíkov (558 mnm) a do Březnice to mám devět kilometrů. Tam mám sraz z ostatníma a doufám, že tam za chvíli budu, cesta by měla vést z kopce. Jenže mě před obcí Bubovice znova dohání průtrž mračen. Tentokrát ale tomu ujíždím a mokrý jsem jen trošku. Když dojíždím na náměstí v Březnici, potkávám naší partu. Výborně, takhle bychom se nesešli ani kdybychom to domluvili.

Chvíli koukáme po náměstí, někteří jdou do infocentra a v tom zase začíná pršet. Průtrž mračen je tady potřetí. Tentokrát se nebe znova otevírá a já se snažím dojet aspoň do průchodu v zámku, kde bych se mohl schovat. Naštěstí to stíháme a moc nezmokneme. Za 10 min je po všem a my si jdeme prohlédnout zámek v Březnici alespoň zvenčí. Pak se přesouváme do nedaleké restaurace na oběd. Dáváme si hodinovou pauzu, zkoušíme místní pivo a nacpáváme si břicha.

Po druhé hodině se vydáváme na další cestu. Vyjíždíme z Březnice a já najedu na nesprávnou cestu. Naštěstí posléze najdu zkratku a vracíme se na správnou cestu. Dojíždíme k zámku Starosedlský Hrádek. Ten je bohužel v soukromém vlastnictví a uzavřený, čili se opět podíváme jen přes bránu. Pak se vracíme a kolem Hrádeckého rybníku míříme do dvou kilometrů vzdálených Tochovic. A tady je další zámek a tady se alespoň dostaneme do zámeckého parku.

V Tochovicích děláme další pauzu na pivko, protože se celkem výrazně oteplilo a sluníčko pořádně pálí. Dále pokračujeme po cyklotrase a znova musíme něco nastoupat, abychom klesli do obce Třebsko. A odtud opět stoupáme a tentokráte po polní cestě. Na čelech se nám objevují krůpěje potu a my přijíždíme na rozcestí Pod Vojnou (593 mnm). Odtud to máme k památníku Vojna už jenom kilometr. Za malou chvíli tam jsme, my s Irmískem se jdeme podívat jen na vyhlídkou věž a Kamil s Hančou jdou i na prohlídku.

Domlouváme se, že se sejdeme na pivku na náměstí v Příbrami, loučíme se a většina z nás se směřuje na výše zmiňovanou Příbram. Musíme pár set metru po lesní neznačené cestě, ale pak najíždíme zpátky na asfalt a ocitáme se v Žežicích. Na okraj Příbrami to máme sjezdem asi 2 kilometry. Pak se už rozdělujeme a my s Irmískem míříme do blízkého nákupního centra, abych si mohl koupit baterku do tachometru.

Pak už míříme na náměstí do Příbrami, kde máme sraz s kamarádkou od Irmy, která se tady nedávno přestěhovala. Sedáme si na terasu hospůdky, kde jsme seděli hned první den a já se těším na točenou Plzeň. Posléze přijíždí i Kamil s Hankou a společně vyrážíme do Obecnice. Tam přijíždíme ve osm hodin večer a jelikož se zítra přesunujeme, jdeme ještě balit. Po večeři a sprše ještě s Kamilem zaskočíme na dva pivka do blízké hospůdky a pak se už přesouváme na kutě.

30.07.2019

divider
divider

Délka trasy: 71 km

Nastoupané metry: 898 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek