logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Kroměříž - Holešov - Bystřice pod Hostýnem - Hostýn - Skalný - Troják - Rajnochovice - Loukov - Bystřice pod Hostýnem - Holešov - Kroměříž


Je krásný podzimní den a jelikož Irmísek jde na celý den do práce, plánuji si výšlap na kole. Vzhledem k tomu, že jsem letos ještě nebyl na Hostýnu, povedou mé stopy právě tam. Loučím se s miláčkem a před desátou hodinou vyrážím na cestu. Projíždím Kroměřížem (185 mnm) a napojuji se na cyklostezku vedoucí do Hulína.

Nejprve projedu okolo přírodního parku Stonáč, což jsou zdejší malé mokřady a zanedlouho vjíždím do obce Bílany. Odtud se dostanu asfaltovou cyklostezkou mezi poli až do Hulína. Vyfotím si zdejší kostel a musím celým Hulínem projet. Na konci města projedu pod dvěma viadukty, nadjedu nad dálnici a ocitám se v obci Pravčice. Stále málo frekventovanou cestou pokračuji přes Količín až do Holešova.

Holešov opět musím celý projet a cyklostezka mě vede kolem zadní části zámeckého parku. Tady je to moc krásné a dokonce se tady pasou i koníci. Za Holešovem najíždím na cyklostezku vedoucí okolo železniční tratě a ta mě přivádí do Jankovic. Odtud se přehoupnu do Chomýže (298 mnm) a najíždím na hlavní cestu. Začínám už trošku stoupat a přes obec Brusné vyšlapávám do obce Slavkov pod Hostýnem. Odtud ještě kousek stoupání a čeká mě pořádný sjezd do Bystřice pod Hostýnem (332 mnm).

Na křižovatce odbočuji vpravo a teď už budu stoupat až na Hostýn. Je tak krásně, že jedu jenom v kraťasech a krátkém dresu. Po kilometru a půl dorážím k rozcestí Bystřice pod Hostýnem – Lázně (424 mnm). Tady už končí domy a vjíždím do lesa. Jedu po asfaltové silnici, začínám se potit a stoupání je zase prudší. Ale jedu krásnou přírodou a podzim začíná ukazovat své kouzlo. Některé stromy se krásně zbarvují a na cestě už leží spadané listí. Nahoru to mám asi tři kilometry a těsně pod Hostýnem se mi otevírá krásný výhled na Hostýnské vrchy.

Na Hostýnu (690 mnm) se už moc nezdržuji, už to tady důvěrně znám, kupuji si akorát plechovku Coca-Coly a pokračuji dále. Sjíždím asi 500 metrů zpátky a odbočuji prudce vpravo na lesní asfaltovou cestu. Ta mě ještě kousek sveze dolů a ocitám se na rozcestí Bukovina. Odtud začínám znova stoupat a to pořád po asfaltové cestě. Poté se cesta vyrovnává, míjím odbočku dolů na Rusavu a najíždím na nezpevněnou lesní cestu. Opět trošku stoupám a vyhupuji se na krásné louce. Udělám si fotku a přijíždím k nedalekému rozcestí Skalný (683 mnm).

Opět vytahuji foťák a zvěčňuji si zdejší skálu, která dala jméno tomuto rozcestí. Teď zase kousek sjíždím. Sice je cesta místy podmáčená a pod listy jsou ukryté kameny, ale i tak se tady jede na MTBčku pohodově. Mám radost z této trasy, protože projíždím nádhernými lesy, občas vidím krásně vzrostlé kmeny a mezi nimi se prolínají balvany a skály. Přiznám se, že takovou krásu jsem tady nečekal. Po jednom kilometru se ocitám na dalším rozcestí Pod Skalným (530 mnm).

Jelikož jsem sjel více jako stovku výškových metrů, začínám zase stoupat. Ale ne na dlouho, protože se dostávám na další úžasnou louku. Fotím, co se dá a dostávám se na rozcestí jménem Klapinov. Zde potkávám osamělou turistku, se kterou se pozdravíme, a pokračuji dále. Teď přichází trošku náročnější úsek a já stoupám lesem mokrou hlínou s kameny. Řadím nejlehčí převody a mám to chvilkami problém ustát v sedle, ale zhruba 200 metrový úsek zvládám. Poté ještě chvilku stoupám, pak se mi cesta vyrovnává, najíždím na užší stezku a zdá se mi to tady nějak povědomé. A také, že ano. Dostávám se na Holý vrch (724 mnm) a ten už znám z minulého roku, přijel jsem zde zespodu.

Ještě kousek vyšlápnu a poté sjíždím k dalšímu rozcestí – U Tří kamenů (730 mnm). Jednak je to dnešní můj nejvýše dosažený bod a jednak se zde cesta dělí. Vlevo vede na Tesák (tuto cestu už znám) a vpravo na Troják. Já mířím na Troják, čili otáčím řídítkami vpravo a začíná více jak kilometrový sjezd. Bohužel si ho nemůžu pořádně užít, protože je lesní cesta blátivá, plná kamenů a výmolů a navíc je vše pokryto popadaných listím. Nevadí, sjíždím opatrněji a ocitám se na rozcestí Pod Křížem (644 mnm). Směřuji se pořád na Troják a do cíle mi už zbývají jen čtyři kilometry. Tato trasa vede opět krásným lesem, sluneční paprsky mi probleskávají mezi větvemi a já si naplno užívám pohodu. Navíc cesta už jen mírně stoupá a klesá, takže si odpočinou i nohy. Přijíždím na další louku a pode mnou se objevují už nějaká stavení. Ocitám se na místě zvaném U Čéšků (629 mnm). Poslední dva kilometry už víceméně sjíždím.

Ocitám se u hlavní cesty a u chat na Trojáku (585 mnm). Jdu si dát konečně polévku a Kofolu. Pochutnávám si na hrachové polévce a vyhřívám se na sluníčku. Nadešel čas zase jet o kousek dále a jelikož jsem viděl z vrchu zajímavou stavbu, která je nedaleko, jedu se tam podívat. Po asi kilometru a půl vyjíždím k rozhledně Maruška (664 mnm). Je nová, postavená v roce 2012 a já se jdu samozřejmě podívat nahoru. Pořizuji nějaké fotky, jen škoda, že ve směru Hostýnských vrchů mi svítí sluníčko do objektivu.

Koukám do mapy a vidím, že bych mohl jet terénem dál a poté sjet po turistické značce do Rajnochovic, které jsou mým dalším cílem, ale já si chci užít pohodový a dlouhý sjezd po asfaltové cestě. Vracím se tedy na Troják, odtud kousek sjíždím po hlavní cestě a poté odbočuji prudce vpravo. Tuto cestu totiž znám, jel jsem tady už autem. A navíc, když vidím, že je zde zákaz vjezdu kvůli nějakým pracím, je mi jasné, že to bude těžká pohodička. Cesta se pomaličku svažuje, občas si přišlápnu a užívám si šesti kilometrový sjezd lesem až do Rajnochovic (402 mnm).

V Rajnochovicích se zastavuji na terase hotelu Polom, ke kterému máme s Irmískem zvláštní vzpomínky. Dávám si zelňačku a Birella. Počasí je pořád skvělé a pohled na hodiny mě utvrzuje v tom, že dneska nezatmím, tak si můžu dovolit krátkou pauzu. Po půl hodině znova sedám do sedla svého biku, projíždím Rajnochovicema a sjíždím do Podhradní Lhoty (382 mnm). Odtud mě ale čeká opět cesta vzhůru. Ale povede lesem, pod úpatím Kelčského Javorníku.

Nedá se nic dělat, opět musím přejít na lehčí převody a dát zabrat mým už unaveným svalům. Stoupám touhle lesní cestou zhruba 8 kilometrů až k místu zvanému U Kamenného domku (532 mnm). Jízda po lesní asfaltové cestě nebyla až tak náročná, ale evidentně začínám být unavený. Ještě, že mě teď čeká sjezd až do Loukova, který je vzdálený tři kilometry. Tento sjezd je samozřejmě prudší než výšlap z Podhradní Lhoty a v jednom místě musím jít prudce na brzdy, jelikož mi přes cestu přebíhá srnka.

Ocitám se v Loukově a před železniční trati se dávám vlevo na polní cestu, která mě dovede až do Chvalčova. I tady kousíček nastoupám a poté sjíždím do výše zmiňované obce. Z Chvalčova už velmi mírně sjíždím a zanedlouho se ocitám v Bystřici pod Hostýnem. Teď mě už čeká ten hnusný kopec směrem do Slavkova pod Hostýnem. Vyšlapávám z posledních sil a těším se na sjezd přes Brusné až do Chomýže. Trošku si odpočinu a pozoruji, že mi začíná foukat vítr do zad.

Z Chomýže už jedu klasicky kolem tratě do Holešova, tady si ještě zvolím jinou cestu a jedu asi dva kilometry polňačkou, ale poté se raději vracím na asfaltovou cyklostezku. Z Holešova mi to už rychle utíká, projíždím přes Pravčice a ocitám se v Hulíně. Teď už jenom necelých deset kilometrů výbornou cyklostezkou a jsem zpátky v Kroměříži. Více jak stovka kiláků za mnou, poznaný zase kus Hostýnských vrchů a můžu si jít dát vanu s miláčkem.

09.10.2014

divider
divider

Délka trasy: 111 km

Nastoupané metry: 1 361 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek