Hazlov - Aš - Pohradí - Hranice - Trojmezí - Aš - Líbá - Hazlov

Dneska začíná náš druhý den cyklodovolené v Chebu a většina dnes míří na projížďku směrem do Aše a do německého Selbu. Já mám ovšem v plánu jinou trasu, chci se podívat s Irmískem na Trojmezí a jelikož Jarka chce jet s námi, pojedeme tři. Ráno už klasicky začíná hygienou, snídaní a sbalením se na cestu. Počasí není špatné, je poměrně chladno a tak by se nám dneska mohlo jet dobře. Ovšem my nakládáme kola na auto a přibližujeme se do Hazlova, z Chebu by to byla více jak stokilometrová trasa.

Po půlhodince parkujeme auto v Hazlově, obec zrovna moc důvěry nevzbuzuje, tak doufám, že tady auto večer najdu. Nasedáme na naše dvoustopé oře a ihned začínáme stoupat. Jedeme po cyklotrase, kterou tvoří asfaltová cesta. Projíždíme okolo golfového areálu, projíždíme Skalkou a stoupáme až do obce Výhledy. Teď se ještě zhoupneme do obce Nebesa (685 mnm), kde mě zaujímá malý kostelík a pak už sjíždíme dolů do města Aš.

Bohužel musíme konstatovat, že Aš se nám vůbec nelíbí, náměstí není vůbec ničím zajímavé a docela máme strach, aby nás tady neukradli i s koly. Rychlá zastávka v infocentru, informujeme se, kde bychom se tady mohli najíst a už rychle stoupáme pryč. Cestou se zastavíme v dobře vypadající restauraci, ale bohužel otevírají až v 11 hodin a čekat hodinku se nám nechce. V infocentru jsme ale dostali tip, že nesmíme vynechat zdejší kamennou rozhlednu, takže míříme právě tam.

Zase musíme nastoupat, ale už jsme si zvykli, že tady v tomto kraji moc rovinek není. Stoupání je pohodové a po necelých dvou kilometrech parkujeme kola u rozhledny Háj u Aše (758 mnm). Konečně jedna věc, na kterou může být Aš pyšný. Rozhledna je krásná a výhled z ní je úchvatný. Chvilku si tady odpočineme a doplníme energii a chystáme se na cestu dále. Jelikož se nám už nechce sjíždět zpátky do Aše, rozhodujeme se, že pojedeme po modré turistické značce a sjedeme jinudy.

Teda já jsem tajně doufal, že moc nesjedeme, ale opak byl pravdou. Nejprve nás čeká stometrový sjezd po sjezdovce, který holky bravurně zvládají a pak najíždíme na lesní cestu, která klesá jen velmi mírně. Jedinou drobnou chybou je, že po deštích to tady ještě moc nevyschlo. Po krátké chvíli přijíždíme k rozcestí Pod Hájem (693 mnm), kde se dovídáme, že zde o půlnoci straší Nahřbetskoč. Raději odtud rychle mizíme.

Tříkilometrový sjezdík v terénu si maximálně užívám, holky v té chvíli měli asi trošku jiný názor. Nevadí, je to za námi, jsme zpátky na asfaltové silnici a ocitáme se pod zříceninou Neubergu v Podhradí (548 mnm). Kamennou věžičku si vyfotíme a jdeme k místní hospůdce. Bohužel otevírají až v 16 hodin. A jéje, už tušíme, že dneska to bude s obědem zase problém. Domlouváme se, že do obce Hranice už pojedeme po hlavní cestě.

Směřujeme se směrem na Aš a před městem odbočujeme doprava a opět začínáme stoupat. Po chvilce uvidíme odbočku na restauraci, která vypadá dobře. Pár desítek metrů a stojíme u ní. Bohužel se rekonstruuje – zavřeno. Ch jo, šlapeme tedy dále a stoupáme. Cesta začíná být docela nezajímavá, projíždíme Studánkou a nad ní ještě kousíček musíme vystoupat. Konečně jsme nedaleko Hranic a do obce sjíždíme. Máme naději, že se zde najíme. Ouha, krutý omyl. Vypadá to tady jako město duchů, živáčka tady není vidět a depresivním dojmu přispívá i vybydlený hotel.

Proboha, kde jsme se to ocitli? Rychle odsud pryč. Z obce musíme zase vyšlapat nahoru. Uf, už není energie a nálada je na bodu mrazu. Pár set metrů směrem k Německu vidíme benzínku a nápis restaurace. Jedeme teda tam. Bohužel benzínka je německá a restaurace tady není, jen Travel free shop. Je mi to jedno, Eura sice nemáme, ale zaplatím když tak kartou. Když procházíme regály, vidíme, že jsou zde i cenovky v Korunách a zboží není nijak předražené. Coca Cola, velká bageta a čokoládová tyčinka – všichni tři si to kupujeme. Není to sice zrovna zdravá strava na kolo, ale máme hrozný hlad. Sedíme na patníku před obchodem a ládujeme se.

Konečně něco v žaludku a nálada se nám trošku zvedá. Odjíždíme od marketu, vracíme se kousek zpátky na křižovatku a odbočujeme doprava na Trojmezí. Kousek sjedeme a už odbočujeme na cyklostezku vedoucí na obec Trojmezí (570 mnm). Jsou před námi čtyři kilometry, ale už se jede úplně jinak. Krásná příroda, vítr už nefouká a hlavně nikde žádné auto. Sice zase mírně stoupáme, ale od rozcestí U Lenka (567 mnm) kousek sjíždíme, ale to nám vůbec nevadí. Konečně jsme dorazili na Trojmezí (538 mnm), do cíle naší dnešní etapy.

Odkládáme kola a samozřejmě se musíme vyfotit u rozcestníku. Když ho vidím, hned je mi veseleji. Vidím na něm směrovník na Trojmezí na Hrčavě, vzdálené 650 km, a právě na tomto Trojmezí jsme s miláčkem byli před dvěma měsíci. Pak se jdeme podívat okolo hraničních kamenů a Trojmezí zde vlastně tvoří Česká republika, Bavorsko (NSR) a Sasko (NDR). Projdeme se podívat na hrob neznámého vojáka v Německu, pak se ještě zapíšeme do turistické knihy a vydáváme se na cestu zpátky.

Jedeme zpátky stejnou cestou, ale před obcí Trojmezí odbočujeme doprava a dáváme se na cyklostezku 2058. Vidíme před sebou pořádný stoupák a dá to docela zabrat ho vyšlapat. Nahoře počkám na holky a zanedlouho přijíždíme k Pastvinám, kde se napojujeme na silnici a z které pak budeme po chvilce odbočovat. Jenže je před námi sjezd, já si odbočky nevšímám a sjíždíme až do obce Studánka. No co už teď, vracet se nebudeme a aspoň parkujeme kola u místní hospůdky a konečně se najíme. No a už je to perfektní, když se člověk nají, doplní tekutiny, tak jako by se vlila krev do žil.

Teď už pojedeme zpátky do Aše po hlavní cestě, na kterou se napojujeme. Už jsme tady jeli, tak víme, že ještě kousek nastoupáme a až do Aše budeme sjíždět. Po půlhodince jsme dole v centru města, holky si jdou koupit vodu do obchůdku a já na ně za kruháčem čekám. V tom se z vedlejší strany přiřítí chlapi z naší party a já se jich ptám, jaký byl Selb. Dozvídám se, že tam nakonec vůbec nejeli a na město Aš mají úplně stejný názor. Není tady na co čekat a jedeme společně dále. Musíme opět vystoupat a pak sjíždíme a za Ašem se naše cesta s chlapama znova rozděluje. Oni pokračují hlavní cestou na Cheb, my odbočujeme doprava na cyklostezku.

Po chvilce vyjíždíme do lesa, jedeme asfaltovou cestou a už je zase všude kolem nás příroda a božský klid. Ovšem cyklostezka není vůbec jednoduchá, chvíli mohutně stoupáme a pak zase sjíždíme a tato cyklostezka, seč krásná, se začíná zajídat. Projíždíme Kančím údolím (570 mnm), stoupáme, pak klesneme ke krásnému rašelinišťovému jezírku a opět náš čeká prudký výšvih. Odtud už naštěstí sjíždíme k rozcestí, dáváme se vlevo a sjíždíme až do obce Libá (504 mnm). Tady je velmi příjemná restaurace, dáváme si proto konečně kafíčko, na které jsme měli chuť od rána.

V Libé se rovněž nachází velký a krásný zámek, který se v současné době rekonstruuje. Uděláme nějakou foto dokumentaci a rozhodujeme se, že se ještě podívám k hradu Seeberg, že už to moc velká zajížďka nebude. Nad zámek Libá opět stoupáme po asfaltové silnici a poté zase kousek sjíždíme a odbočujeme doleva na obec Ostroh, odkud zase kousek vystoupáme k hradu. Seeberg (510 mnm) je velký a rovněž zajímavý, ale jelikož je už po šesté hodině, je zavřený. Jarka se chce podívat ještě do Františkových lázní a podle všeho je to už jen pár kilometrů z kopce, tak holky posílám, ať tam jedou a já se budu vracet Zpátky do Hazlova, kde mám auto.

Od Seebergu ještě trošku stoupám, projedu kolem Dvora (526 mnm) a najíždím na cestu mezi poli. Krásné louky plné balíků, podvečerní slunce hřeje a mně se jede výborně. Dokonce potkávám v protisměru manželé Kavečkovy, chvíli spolu promluvíme a pak už se vydávám dále. Do Hazlova se po krátké chvíli dostávám, házím kolo do kufru a přesunuju se do Františkových lázní, kde parkuju u Lidlu.

Opět nasedám na kolo, sjíždím do lázeňského centra, kde potkávám holky, uděláme si fotky u sochy Františka, projedeme lázeňským parkem a pak vyjíždíme zpátky k Lidlu. Je před osmou hodinou, holky dělají ještě rychlý nákup a já nahazuji kola na auto. Po osmé hodině jsme zpátky na domově a jdeme konečně do vytoužené sprchy. Večeříme, popíjíme vínko a sdělujeme si s ostatními dnešní zážitky.

01.08.2013