Valašské Meziříčí - Bystřička - Vsacký Cáb - Ptáčnice - Tanečnice - Soláň - Hutisko - Rožnov pod Radhoštěm - Valašské Meziříčí

Je začátek prázdnin, jsem v Karviné u našich, mám mezi nočníma a tak přemýšlím, kde bych vyrazil na kolo. Nakonec přichází s nápadem Irmísek. Jelikož má taky celý den volno, navrhuje, abychom se někde potkali napůl trasy. Domlouváme se tedy, že se sejdeme ve Valašském Meziříčí. Já přijedu po službě autem a Irmísek přímým vlakem z Kroměříže. Ještě stihnu v práci posnídat, přejíždím a po deváté hodině se potkáváme u vlakového nádraží.

Dnešní předpověď počasí má být na kolo ideální, hlásí polojasno a teploty okolo 22°C. Nasedáme na naše biky, napojujeme se na cyklostezku a budeme kopírovat Vsetínskou Bečvu. Projíždíme parkem, vyjíždíme za město a chvilku jedeme kolem železniční tratě. Projedeme obcí Jarcová a po třech kilometrech se ocitáme v obci Bystřička. Tady přecházíme hlavní cestu a vidíme před sebou restauraci. Sice ještě není deset hodin, ale ukecáme servírku, aby nám nachystala kávu a sodovku.

Po krátké pauze se vydáváme dále. Pokračujeme po silnici, projíždíme Bystřičkou a směřujeme se k vodní nádrži se stejnojmenným názvem, která je vzdálená asi šest kilometrů. Vyhupujeme se na hráz, já udělám několik fotek a pokračujeme okolo vodní plochy až na její konec k rozcestí Bystřička - přehrada, hotel (377 mnm). Tady odbočíme vpravo a začneme pomalu stoupat. Jedeme normálně po silnici, ale provoz tady není nikterak velký. Postupně se noříme do beskydských lesů a na čele nám vyvstávají první krůpěje potu.

Po necelých sedmi kilometrech přijíždíme na rozcestí Dušná (662 mnm). Krátce zastavíme, doplníme tekutiny a vjíždíme na lesní asfaltovou cestu, která nás po pěti kilometrech přivede k turistické chatě. Cesta samozřejmě dále stoupá, ale není to nic hrozného. Dokonce cestou potkáváme několik cyklistů na silničkách. Po půlhodince námahy se vyhupujeme u malebné chaty Vsacký Cáb (825 mnm). Parkujeme biky a jdeme na zaslouženou polévku a birella.

Je pravé poledne, čili čas máme dobrý. Ale teď přijde nejtěžší část našeho dnešního výletu. Tou bude hřebenovka po červené turistické značce na Soláň. Zpočátku se jede příjemně a my míjíme nedaleké rozcestí Ptáčnice (831 mnm). Ale už za tímto rozcestím nás čeká prudší krátký sjezdík. Poté se zase jede chvilku pohodově po vrstevnici. Pak se nám ale před rozcestím Lušovka, staví do cesty prudký výjezd. Má sice jen asi 100 metrů, ale dávám ho s vypětím posledních sil. Irmísek raději v klidu kolo vytlačí.

Odtud máme zase chvíli pohodové cesty, trošku se nám to zhoupne, míjíme výše zmiňované rozcestí. Po pár set metrech ale znova začínáme stoupat a přijíždíme na rozcestí Pod Vsackým Beskydem (851 mnm). Odtud to máme další tři kilometry částečně houpavého a částečně stoupavého terénu na rozcestí Vsacká Tanečnice (900 mnm). A toto rozcestí je zároveň i naším dnešním nejvýše dosaženým místem.

Už jsem tady sice kdysi na kole jel, ale vůbec si to nepamatuji a doufám, že teď už pojedeme z kopce až na Soláň. Samozřejmě, že se pletu. Sjíždíme na rozcestí Pod Leštím (830 mnm) a poměrně kamenitou cestou a ve finále se nám do cesty postaví popadané stromy. A samozřejmě odtud zase stoupáme. Naštěstí je to už kousek a zanedlouho sjíždíme nejprve k valašskému šenku U Valů a poté ještě kousíček vyšlápneme ke krásné zvonici.

Tady jdeme do chaty Čarták a těšíme se na pořádný dlabanec. Je tady poměrně hodně lidí a jsme rádi, že si na terase najdeme místo. Irmísek si dává čtyři obrovské borůvkové knedlíky a já vezmu zavděk grilovanou panenkou a zeleninou. Objednáváme si dva birelly a odpočíváme. Mezitím koukám na jízdní řád a byl bych rád, kdyby Irmísek stihla vlak před pátou, ať nemusí někde čekat sama. Ale uvidíme, jestli to stihneme. Já budu muset vyjet nejpozději v pět zpátky do Havířova na službu.

Nasedáme na naše kola, pouštíme brzdové páky a s větrem ve vlasech si vychutnáváme šestikilometrový sjezd po asfaltové silnici. Ten nás přivádí do obce Solanec a po krátké chvilce vjíždíme do obce Hutisko. Tady odbočíme vlevo a mírně sjíždíme přes obec Vigantice až do Rožnova pod Radhoštěm. Teď to odsypalo velice rychle a máme naději, že Irmísek stihne dřívější vlak. Projedeme okolo náměstí v Rožnově a u Rožnovské Bečvy najíždíme na skvělou cyklostezku, která nás dovede zpátky do Valašského Meziříčí.

Tuto cyklostezku důvěrně známe, už jsme tady několikrát jeli. Úsek patnácti kilometrů nám ubíhá opravdu rychle, jednak mírně klesáme a jednak nám mírně fouká vítr do zad. Projíždíme povětšinou lesem okolo vody a míjíme cestou např. obce Zubří a Veselá. Na nádraží přijíždíme osm minut před odjezdem vlaku, takže to Irmísek v pohodě stíhá. Já nakládám obě dvě kola do svého auta a přemísťuji se na noční směnu. Není to sice ideální zakončení výletu, ale nic se nedá dělat.

03.07.2019