Babiččino údolí

Dnes vyrážíme s Irmísek na naší čtyřdenní dovolenou do Východních Čech. Ubytování máme zajištěno v chatovém areálu Zdeřina u Police nad Metují, a jelikož se můžeme ubytovat až po druhé hodině, rozhodujeme se, že předtím ještě navštívíme Babiččino údolí. Po jedenácté hodině přijíždíme do České Skalice a jdeme navštívit místní infocentrum. Tady je nám řečeno, že do údolí nemáme vstupovat hned z České Skalice, když tak až od zámku v Ratibořicích. Je to z důvodu včerejších povodní, a i tak nás nabádají k opatrnosti kvůli silně podmáčeným stromům.

Přesouváme se tedy kousíček autem do Ratibořic, převlékáme se a vstupujeme do areálu zámku. Prohlídneme si to tady, uděláme nějaké fotky a směřujeme se do Babiččina údolí. Jen se musíme dívat, kam šlapeme, na cestičkách je spousta hlemýžďů. Pod zámkem se napojujeme na červenou značku a jdeme asi kilometr k Rudrovu mlýnu, kde se mimo jiné nachází sousoší Babičky s dětmi. Prohlídneme si to tady, je vidět, že voda v náhonu byla vysoká a zaplavila i část mlýnu. Poté děláme nezbytnou fotografickou dokumentaci a vydáváme se dále.

Nyní se napojujeme na zelenou turistickou značku a míříme na Staré Bělidlo. K tomu to máme půl kilometru a celou cestu jdeme kolem vodního náhonu. Místy je vidět, jak se Úpa, kterou vidíme mezi stromy po pravé straně, vylila z břehů a zaplavila zdejší louku. Docházíme ke Starému bělidlu, opět děláme fotky a dozvídáme se, že tady bylo včera skoro půl metru vody. Hned za Starým bělidlem se nachází Viktorčin splav, a ikdyž už je Úpa ve svém korytě, je vidět, jak obrovskou sílu má. Splav hučí a voda je hnědočerveně zbarvená. Opět několik fotek a rozhodujeme se s miláčkem, že půjdeme ještě kousek dále.

Procházíme okrajem louky, voda nám čvachtá pod botami a všude je vidět, že ještě včera tady ta cesta byla pod vodu. Po asi kilometru narážíme na Bílý most. Od něho už půjdeme asfaltovou cestou, bohužel červená značka, která vede k Červenému mostu, by byla riskantní. Asfaltem začínáme stoupat a po krátké chvíli sundáváme bundy, jelikož nám trošičku začíná vysvítat sluníčko. Pak uhneme z asfaltové cesty na krásnou stezku do lesa a máme namířeno k Rýzmburku. Stezka je uzoučká, nijak neklesá ani nestoupá, pod námi se klikatí Úpa a já si říkám, jak by to byl krásný singlík na biku.

Po patnácti minutách přicházíme k Rýzmburku, což je historický statek, který v současné době prochází rekonstrukcí a na jehož okraji se nachází altán. Tady se zastavujeme, dáváme si svačinku a pijeme horký čaj. Jen škoda, že vyhlídka do Babiččina údolí je zarostlá. Dokonce se zde nachází nástěnná mapa celého Babiččina údolí a my se u ní s Irmískem fotíme. Pak už je nejvyšší čas vyrazit zpátky.

Procházíme kolem statku a dostáváme se na asfaltovou cestu, po které jsme šli kousek od Bílého mostu. Cesta začíná klesat, zanedlouho míjíme odbočku, kterou jsme na Rýzmburk přišli a za další chvíli přecházíme Bílý most. Nechce se nám jít zpátky k zámku stejnou cestou, proto volíme asfaltovou cestu, která jde lesem. Sice zde projede občas nějaké auto, ale aspoň jdeme jinudy. Za půl hodinky jsme zpátky u zámku v Ratibořicích a teď už zbývá jen nasednout do auta a přesunout se k ubytování do Police nad Metují.

03.06.2013