logo
divider

Horní Věstonice - Martinka - Děvín - Dívčí Hrady - Dolní Věstonice - Horní Věstonice


Je polovina listopadu a my společně s Hankou a Kamilem uvažujeme, kam bychom vyrazili na túru. Koukám na předpověď počasí a dneska jediným regionem, kde by se odpoledne mohlo ukázat sluníčko, je jižní Morava. Navrhuji výlet na Pálavu a focení západu slunce. Návrh je jednohlasně přijat a my se po obědě můžeme vydat na cestu. Přejíždíme autem z Kroměříže do Horních Věstonic a tam před třetí hodinou parkujeme auto.

Oblékáme bundy, čepice, utahujeme tkaničky, nahazujeme batohy na záda a můžeme vyrazit. Nálada je perfektní, ale bohužel počasí není vůbec dobré. Skalnaté vrcholky Pálavy se topí v mlze a nezbývá doufat, že se nízká oblačnost zvedne. Vycházíme z centra Horních Věstonic a stoupáme po silnici mezi domy a držíme se zelené značky. Po pár desítkách metrů opouštíme zastavěnou oblast a nacházíme na lesní pěšinku.

Stále se držíme zelené značky a ta nás po kilometru a 150 výškových metrech přivádí na rozcestí Pod Martinkou (352 mnm). Tady se nachází několik krásných a zajímavých skalních útvarů s názvy Obří kámen, Velký špunt a Martinka. A i když jsme už tady byli, znova si to tady prolezeme a uděláme několik fotek.

Naše další kroky povedou stále po zelené značce a po kilometru stoupání lesem se ocitáme na rozcestí Pod Soutěskou (407 mnm). Odtud je krásný výhled na vápencové skalní masívy, ale bohužel nízká oblačnost nám stále dělá společnost. Teď se nám cesta na půl kilometru vyrovnaná a my přicházíme k dalšímu rozcestí s názvem Soutěska (340 mnm). Tady odbočujeme vpravo, ocitáme se na červené turistické značce a znova stoupáme vzhůru.

Míjíme vyhlídku Strážce a ani se zde nezastavujeme, viditelnost je opravdu mizerná. Už teď je nám jasné, že focení západu slunce neklapne. Na nejvyšší místo dnešní trasy, rozcestí Děvín (520mnm), to máme už jenom kilometr. Procházíme mlhou, pofoukává vítr a nám začíná být trochu zima. Nikde se nezastavujeme, pouze si dáme horký čaj z termosky. K Dívčímu hradu to máme necelé dva kilometry a postupně scházíme dolů.

U Dívčích hradů (420 mnm) se na chvilku zastavujeme, opět přichází na řadu horký čaj a já s Hančou rychle vyběhneme do zříceniny udělat nějakou fotku. Pak se vracíme k Irmískovi a Kamilovi a chystáme se na cestu dolů. Stále jdeme po červené značce a ta nás po necelém kilometru sešupu lesem přivádí na asfaltovou cestičku. Mezitím se úplně stmívá a my vytahujeme z batohů čelovky. Chvíli pokračujeme po této cestičce a pak se odpojujeme od turistické značky a jdeme se proplést mezi vinohrady.

Po zhruba kilometru a půl cesty dolů se ocitáme na hlavní silnici v Dolních Věstonicích. Do těch Horních nám nezbývá nic jiného, než jít po této silnici. Není to nic přejemného, každou chvíli se ze tmy vynoří auto, ale naštěstí všechno dobře dopadne a my po malé chvíli kráčíme po chodníku ve výše zmiňované obci. Nasedáme zpátky do auta a odjíždíme domů směr Kroměříž.

13.11.2020

divider
divider

Délka trasy: 9 km

Nastoupané metry: 428 m

Sestoupané metry: 428 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek