Držková - Horní Lázek - Kuželek - Lukov - Vlčková - Držková

Dneska plníme druhý vrchol Klubu Českých turistů a po přejezdu autem parkujeme v autokempu v obci Držková. Už podruhé nemám dobrý pocit ze zaparkování, jelikož je to zde vyhrazené jen pro hosty restaurace a kempu. No nic, snad to vyjde i teď bez problémů. Vydáváme se na cestu a prvních pár desítek metrů musíme po hlavní silnici. Pak už odbočujeme a přicházíme k rozcestníku Májová (395 mnm). Já dávám dolů další vrstvu a půjdu už jen v krátkém rukávu.

Jdeme po zelené značce, ještě jednou křižujeme hlavní cestu a už se ocitáme pod lesem. Cesta začíná prudce stoupat vzhůru, procházíme nejprve lesem, poté mezi chatkami a nakonec znova pod lesem. Po necelých dvou kilometrech přicházíme pod Horní Lázek (560 mnm), kde nachází kontrola KČT. Tak, holky mají dneska splněno, ale jelikož by to byla malá túra, Jarča naplánovala daleko větší výšlap.

S Irmískem necháváme zbylé turisty za námi a společně scházíme po štěrkové cestě dolů. I tady je krásný výhled po okolí. Zhruba v polovině cesty dolů přicházíme k chatě, kde je i venkovní bazén a několik lidí se opaluje na sluníčku. Zdravíme se navzájem a paní nám říká, že si taky musí pořídit razítko a bude tam turistům razítkovat. Tak se smějeme a já ji říkám, že má dobrý nápad a říkám, že by tady mohla prodávat pivo a panáky. Odpovědí na to je nabídka, zdali si nějakou baňku nedáme. Smějeme se, ale s díky odmítáme a pokračujeme dále dolů. Říkáme si, jak je fajn, když jsou lidi na sebe hodní.

Po malé chvilce se dostáváme dolů na asfaltovou cestu, tady chvíli nevíme, zda jít vlevo či vpravo, a tak přichází na řadu mapa. Čili vlevo kousek dolů a pak odbočíme z cesty vpravo do lesa a do pořádného kopce. Což se taky dalo očekávat, když jsme skoro všechno sešli dolů. Z hlavní cesty odbočujeme u rozcestí Pod Skálami (387 mnm) a okamžitě začínáme stoupat. No už se začínáme potit i tady ve stínu a dech se nám zrychluje. Navíc nemůžeme jít po lesní cestě, protože je rozježděná a bahnitá, tak musíme jít vedle a dávat pozor, kam šlapeme. Zhruba dvou kilometrový výšlap nám dává docela zabrat.

To se už vyhupujeme na místě zvaném U Juránků, kde je pár domů a máme naději, že se cesta umoudří a my půjdeme chvíli po rovině. Chyba lávky, zelená značka odbočuje vpravo do lesa a čeká nás zase pořádný krpál. Naštěstí je to jen asi 300 metrů a pak se konečně cesta umoudřuje. Kolem nás jsou rozesety balvany a mezi stromy prosvitá krásný výhled. Konečně se jde lépe, ale v tom potkáváme dva postarší turisty a ti nám sdělují, že se máme na co těšit, že cesta je špatná, protože tam tahali dřevo. No co se dá dělat, vracet se přeci nebudeme.

Začínáme pomalu klesat, jdeme po široké lesní cestě a divíme se tomu, proč nám ti pánové říkali, že je tady špatná cesta. To neví, co čeká je, smějeme se. V tom les končí a nám se otevírá úchvatný výhled do krajiny. Uděláme si několik fotek a scházíme dále dolů. Znova vcházíme do lesa a konečně chápeme, co ti turisté měli na mysli. Cesta se mění v hluboce rozbrázděnou a plnou bahna. Naštěstí je bláto jen lepivé a dá se v tom jít. Dokonce si udělám fotku, jak hluboké tady ty brázdy jsou. Ale nic netrvá věčně a my scházíme na rozcestí Pod Kuželkem (548 mnm). Tady si dáváme chvilkový odpočinek, doplňujeme tekutiny a jíme druhou část svačinky.

Je čas jít dál a my se napojujeme na modrou značku. Cesta nám mírně klesá, procházíme okolo studánky U Sčůrovej a nakonec klesáme více a vycházíme na louce nad Kameňákem. Tady scházíme zase až dolů k domům, abychom po malé chvilce zase začali stoupat. Zprvu jdeme kousek asfaltovou cestou, ale pak už zase šlapeme vzhůru po cestě lesní. Říkáme si s miláčkem, že je celkem psychicky ubíjející, když několikrát za túru sestoupáte dolů a musíte zase všechno vylézt nahoru. Dostáváme se na další louku a tady už to poznáváme, jsem na rozcestí Na Písečném (480 mnm), odkud je to už nedaleko k hradu Lukov.

Jedna naše turistka se rozhoduje, že si tady odpočine, ale my se jdeme podívat ke zmiňovanému Lukovu. Ten jen vzdálen kilometr po červené značce a cesta jde víceméně po vrstevnici. Navíc umožňuje parádní výhledy. Kilometr máme rychle za sebou a už se fotíme u hradu Lukov (494 mnm). Ten je moc hezký, ale dneska se dovnitř podívat nejdeme, na to už nemáme čas. Navíc my jsme tady byli s Irmískem už minulou zimu. Na chvilku sedneme na lavičku, holky si dávají kafé a já si pochutnávám na nealkoholickém pivku. Po čtvrthodince se chystáme nazpět.

Jsme zpátky na rozcestí Na Písečném a dále bude pokračovat po červené značce. Čeká nás, jak jinak, sestup od obce Vlčková a odtud předpokládáme další výšlap. Cesta dolů nám utíká rychle a po necelých dvou kilometrech už zase stoupáme z obce Vlčková. Teď už víme, že přelezeme poslední kopec a bude to za námi. Cesta z Vlčkové docela stoupá, ale jdeme mezi stromy po pastvinách, a tak mi přijde, že nám to rychle odsýpá.

Dostáváme se nahoru, cesta se nám láme a my scházíme lesíkem dolů. Zanedlouho nás vítají první chatky obce Držková a po pár desítkách metrů jsme dole v obci. Teď už jenom zatít zuby a vydržet šlapat více jak kilometr po hlavní cestě. Ale i to máme úspěšně za sebou a já s radostí zjišťuji, že mé zaparkované auto v kempu nečinilo nikomu problém. A další radost mi působí, když si přezuju pohorky a vlezu do normálních tenisek. Nasedáme, odjíždíme a s Irmískem se těšíme na vanu plnou pěny a horké vody.

30.03.2014