Lysá hora (1323 mnm)

Je prostředek zimy a my se chystáme pokořit nejvyšší horu Beskyd – Lysou horu. Nasedáme do aut a směřujeme se obce Ostravice, odkud už půjdeme po svých. Svačinky, teplé čaje v termosce, náhradní prádlo v batozích, nechybí dobrá nálada a tak můžeme vyrazit po svých. Je nás šest, tak se vlka bát nemusíme. Přeběhneme hlavní cestu a chvíli půjdeme po asfaltové cestě.

Cestě je zasněžená a zamrzlá, je mráz a svítí sluníčko, tak co víc si můžeme přát. Cestou fotíme krásy zmrzlé vody a pomaličku stoupáme vzhůru. Od rozcestí Nekorančula (679 mnm) stoupáme už více, ale pořád je to po široké cestě. Takhle přicházíme až k rozcestí Butořanka (730 mnm) a odbočujeme doleva a dále jdeme po červené trase. Když přicházíme k chatkám, cestě začíná prudce stoupat. Nad chatkami se jdeme podívat na Horní Mazácké skály a jsme uchvácení výhledem, který se nám naskýtá. Samozřejmě uděláme pár fotek, sníme nějaký oplatek a dopřejeme si lok horkého čaje.

Máme ještě polovinu trasy před sebou, tak rychle vyrážíme dále. Stoupáme nádherně zasněženou přírodou a je to zase balzám na duši. Když vstoupíme znova do lesa, máme to nedaleko k rozcestí Lukšinec (953 mnm). Já mám pocit, že právě až odtud začíná ta pravá horská tura. Chvilková zastávka na čaj a pak už zase šlapeme do kopce. Naštěstí je zde stezka ušlapaná, jelikož zde proudí davy turistů, tak se nám pořád jde v pohodě. Když ujdeme asi kilometr, cesta se zmirňuje a nám se otevírá úchvatný výhled do širého okolí. Se zájmem taky pozorujeme paraglidisty. Říkám si, že těm musí být taky pořádná zima. Cesta nám ubíhá v pohodě a až asi 500 metrů pod vrcholem se zužuje a nabývá prudkosti. Ještě chvilku se zapotíme a už vycházíme na nejvyšším bodě Beskyd.

Jedním slovem fantastické. Dnešní počasí na jedničku a ten rozhled nemá opravdu chybu. Obdivujeme Fatru, Vysoké Tatry a Jeseníky, kterým je vidět pouze špička Pradědu. Zbytek se ztrácí pod závojem inverze. Ale tady je parádně, vyhříváme se na sluníčku a já tady vyfotím spoustu fotek. Pak si jdeme dát nějakou baštu a pivko do Šantánu, místní dřevěné boudy. Po odpočinku a posilnění se, jdeme k nejvyššímu bodu, kde se nachází kamenný sloup s hladícími body. Opět děláme nějaké fotky a kocháme se výhledem. Na vrcholku Lysé hory, než začneme sestupovat, strávíme bezmála dvě hodiny.

Dolů jdeme po stejné trase, jakou jsme zde dorazili. Cesta nám ubíhá o něco rychleji, přece jenom jdeme z kopce. Akorát moje holenní svaly trošku protestují. Občas si cestu urychlíme tím, že se v nejprudších místech svezeme po zadku dolů. Samozřejmě to vyvolává všeobecné veselí :-). Cestou ještě uděláme pár fotek a ve tři hodiny odpoledne, asi hodinu a půl po tom, co jsme začali sestupovat, docházíme zpátky do Ostravice. Dnešní výšlap byl náročnější, ale díky skvělému počasí nezapomenutelný.

30.01.2011