Rešovské vodopády

Je konec února a my se s Irmísek vydáváme na krátkou túru a naším cílem budou Rešovské vodopády. Už se tam chceme dlouho podívat, navíc by mohly být krásně zamrzlé, takže vyrazíme právě tam. Snídáme, chystáme si termosku s teplým čajem, oblékáme si teplé oblečení a kolem desáté hodiny vyrážíme z Kroměříže směrem Jeseníky. Po cestě se zastavíme na meníčko a před dvanáctou hodinou parkujeme auto u kostela v obci Tvrdkov.

Tuto obec jsem vybral záměrně, protože odtud jede autobus do nedaleké obce Ruda, ze které vyrazíme na naší túru. Je mrazivý den, teplota je pod -10°C. Sice svítí sluníčko, ale začíná nepříjemně foukat. Když po dalších 10 minutách vystoupíme v Rudě (535 mnm), ocitáme se na pravé Sibiři. Vítr nabral rychlost okolo 50km/h a to ve spojitosti s nízkou teplotou je hodně nepříjemné. Jdeme zhruba půl kilometru v otevřené krajině, vítr nás šlehá do tváří a proniká všemi vrstvami oblečení. Jestli tohle bude pokračovat dále, tak nemáme šanci někam dojít.

Naštěstí, jakmile se dostaneme na hranici lesa, vítr téměř ustává a my se konečně můžeme uvolnit a užít si zimní krajinu. Nízké slunce prosvítající stromy dotváří zajímavou atmosféru., navíc kolem nás můžeme pozorovat různorodé balvany a skály. Nikde není ani živáčka a my scházíme dolů po žluté značce směrem k Fialovu mlýnu (400 mnm). Tam se zanedlouho dostáváme a děláme několik fotek. Jak společných, tak si fotím i zamrzlý potok Huntava.

Nyní se odpojujeme od žluté značky a dále budeme pokračovat po červené. Teď se nám kráčí úplně pohodově, jdeme údolím Huntavy a tady vítr ani nefoukne. Jenže když přijdeme pod Rešovské vodopády, zjišťujeme, že se dále kolem potoku nedostaneme. Nezbývá nám, než vylézt do kopce, přejít nad jednou skálou a poté se prudkým srázem vrátit zpět na turistickou značku. Na zamrzlé a posněžené půdě sejít dolů je celkem adrenalinový zážitek. Abychom nestřelili hubama, musíme použít mnohdy i ruce.

Ovšem Rešovské vodopády, jak jsme předpokládali, jsou fantasticky zamrzlé a je to další moc zajímavé místo. Děláme spoustu fotografií a pomalu se posouváme výše. Ale ani tady není cesta úplně jednoduchá, protože občas musíme stoupnout na led, který se nezdá až tak moc pevný. Pak už vycházíme po dřevěných schodech nad vodopády a cesta se nám znova umírňuje. Zanedlouho přicházíme k rozcestí Nad vodopády (460 mnm).

Tady se rozdělují značky a my se budeme držet pořád červené. Pomalu stoupáme po lesní cestě a pozorujeme okolní přírodu. Víceméně kopírujeme Tvrdkovský potok a do stejnojmenné obce to máme zhruba dva kilometry daleko. Cesta nám rychle uběhne, ale jakmile vylezeme z lesa, opět se objevuje nepříjemný mrazivý vítr. Ještě kousek vystoupáme obcí a už jsme u našeho auta. Nasedáme, pouštíme si topení naplno a vracíme se zpět do Kroměříže.

26.02.2018