logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Dinotice - Ptáčnice - Lušovka - Pramen Bystřice - Tanečnice - Lušovka - Ptáčnice - Vsacký Cáb - Dinotice


Dneska je neděle a my, po včerejších vrcholech Filce a Valašské Kyčeře, pokračujeme v plnění vrcholů KČT. Dneska nás čeká Ptáčnice a Tanečnice, které se nacházejí v Hostýnsko-vsetínské hornatině. Ráno snídáme, balíme si věci a autem se přesouváme do Halenkova, kde odbočujeme a přijíždíme až na začátek Javorové doliny. Dneska opět bude krásné počasí, a tak můžeme s radostí vyrazit vzhůru.

Zpočátku šlapeme do velmi mírného kopce po asfaltové cestě a cestou míjíme pramen Zlatnice a rozcestí Pod Zlatnicí. Po asi dvou kilometrech asfaltová cesta končí a začíná lesní cesta, která se prudce dere vzhůru. Je pokryta opadaným listím a my si s miláčkem děláme další sérii fotografií. Okamžitě při nástupu je cítit, že včerejší túra byla náročná a nohy pobolívají. A také okamžitě svlékáme bundy, protože nám začíná být pořádně horko. Cesta je navíc místy bahnitá a o to víc namáhavá. Naštěstí tenhle prudký výšlap je dlouhý asi kilometr a půl a přivádí nás na rozcestí.

Doleva je pár set metrů vzdálená horká chata Vsacký Cáb, ale ta nás momentálně nezajímá, tu navštívíme až po cestě zpátky. Dáváme se doprava, cesta nás stoupá vzhůru jen mírně a po necelém kilometru přicházíme na Ptáčnici (810 mnm). Ty jo, tak první z vrcholů je celkem rychle za námi. Samozřejmě si holky nechávají dát razítka, dáváme krátkou pauzu a koukáme, kudy půjdeme dále. Tanečnice po červené značce je vzdálená 8,5 kilometru. Žádná hrůza, ale horší je, že půjdeme stejnou cestou zpátky.

Z Ptáčnice začínáme poměrně hodně klesat. Šlapeme lesem a docela tady pofukuje, čili já si nasazuju na svou holou hlavu čepici. Bohužel už není dneska ani tak jasno, jak bylo včera, přesto sluníčko vystrkuje své paprsky. Občas vyjdeme na mýtinku, odkud máme úchvatný výhled do okolí a rovněž máme na dlani vrcholy Radhoště, Pusteven a Kněhyně. Říkám si, že dnešní túra je, co se týká terénu, pohodovější. Včera jsme se přece jenom více brodili po bahně a pod botami nám křupaly kameny.

Přicházíme na rozcestí Pod Lušovkou a odtud nás čeká bahnitý stometrový úsek. Jsem to s tou pohodovou cestou trošku zakřikl. Nevadí, stejně už dávno nejsme čistí. Když přicházíme k rozcestí Lušovka (835 mnm), tak jakoby do mě vjel blesk. Myslel jsem, že jsem tady poprvé a ono ne. Toto rozcestí s boudou mi utkvělo v paměti, když jsem tady šlapal na kole v roce 2011 Kopřivnického Drtiče. Nadšeně Irmískovi vyprávím, jak se tady jelo těžce, protože poprchávalo a jak byl pak krásný a náročný sjezd z Tanečnice.

Pokračujeme dále a cesta se nám velmi mírně houpe a jde se pohodově. V protisměru potkáváme daleko více lidí než včera. Jdeme singlíkem, který se mi tenkrát na biku tolik líbil a ten nás přivádí na mýtinku, odkud je znova krásný výhled. Pak vcházíme znova do lesa a trošku stoupáme. Přicházíme na rozcestí Pod Vsackým Beskydem (851 mnm) a na vrchol našeho cíle to ještě pořád máme tři kilometry. Dalším rozcestím jsou Šerhovny (861 mnm) a naše cesta na Tanečnici se zkrátila na polovinu.

Za dalšího půl kilometru uhýbáme kousíček z trasy a scházíme 200 metrů po louce k prameni Bystřice. Tady uděláme společné foto, usazujeme se na louce a na řadu přichází svačinka. Řízky a čaj nám dodávají zase trochu energie. Po krátkém odpočinku se vracíme na trasu, jsme na rozcestí Pod Vsackou Tanečnicí (880 mnm) a před sebou máme závěrečné stoupání na Tanečnici. To naštěstí není nijak šílené a po čtvrt hodině přicházíme pod vrchol, kde je jednak rozcestí Tanečnice (památník) (900 mnm) a jednak stánek s kontrolou KČT. Holky opět razítkují, já udělám pár fotek a už šplháme poslední stovku metrů na vrchol.

Konečně jsme nahoře a Tanečnice (912 mnm) je dobyta. Zde na vrcholu je spousta kamenných mužíčků a rovněž infotabule. Znova na řadu přichází foťáky a pak nám nezbývá, než se vracet zpátky. Ale z vrcholku jdeme zkratkou a míříme si to rovnou za nosem z kopce dolů. Zanedlouho jsme zpátky na rozcestí Pod Vsackou Tanečnicí a teď už se nijak nezdržujeme a šlapeme.

Jdeme zpátky úplně stejnou cestou, jakou jsme sem došli, a bohužel pro mě je to trošku demotivující, když jdu po stejné trase zpátky. Jednak člověk ví, co ho čeká a jednak už máme všechno občíhnuté a vyfocené. Nožky už jsou řádně unavené, ale přesto máme pocit, že nám cesta ubíhá poměrně rychle. Dokonce jsme zpátky na Ptáčnici dříve, než jsme čekali.

Teď už míříme na chatu Vsácký Cáb (815 mnm), kde si dopřejeme zasloužený oběd a kafe. Čas máme výborný, tak si tady chvíli polenošíme. Po hodince se zvedáme a čeká nás prudký sestup dolů k asfaltové cestě. Ten máme rychle za sebou a poslední dva kilometry šlapeme mírně z kopce po asfaltu. Ještě, že tak, protože nohy se nám už dobře pletou. Hurá, jsme zpátky u auta. Nasedáme, přezouváme se a po hodince dojíždíme zpátky do Kroměříže. Už se s miláčkem těšíme, až si napustíme horkou vanu a na její okraj si dáme skleničky bílého vína.

20.10.2013

divider
divider

Délka trasy: 25 km

Nastoupané metry: 533 m

Sestoupané metry: 533 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek