logo
divider

Pompeje


Po dopolední neúspěšné návštěvě Vesuvu jsme se přemístili do blízkých Pompejí. Platíme parkovné, posléze vstupné a vcházíme do rozsáhlého areálu. Musím zmínit počasí, protože nahoře na Vesuvu nám byla pořádná zima, zatímco tady šplhá teplota ke 26°C a sluníčko na nás svítí z modré oblohy. Vytahuji foťák a prohlídka může začít.

Pompeje byly starověké město, které se stalo jedním ze starořímských měst v Neapolském zálivu v císařské provincii Italia (dnes region Kampánie), která byla roku 79 n. l. zničena výbuchem sopky Vesuv. V roce 1997 byly Pompeje zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Spolu s Pompejemi byla zničena města Herculaneum, Stabie, Oplontis a Boscoreale. Jejich znovuobjevení způsobilo Evropě kulturní šok. Všudypřítomnost erotického umění doslova převrátila dosavadní pohled na antickou kulturu. Vulkanický popel, který města zasypal, dokonale zakonzervoval budovy a předměty a umožnil nám tak poznat vzhled starořímského města střední velikosti a život jeho obyvatel. Právě všudypřítomná erotika vedla tehdejší historiky k naivním pokusům prohlásit obě města, či alespoň domy, ve kterých se erotika nacházela (což byly téměř všechny), za nevěstince. V této souvislosti se také objevily zkazky o „Božím trestu“ seslaném na Pompeje.
Citace - Wikipedie: Pompeje

Nejprve procházíme okolo Doricejského paláce a následně se před námi objevuje Malé divadlo, které bylo schopno pojmout až 1000 diváků. Pak už vcházíme na ulici Via Stabiana a po ní míříme vzhůru. Míjíme spoustu obydlí a kamenné dlážděné ulice stojí také za povšimnutí. Tato ulice se křižuje s ulicí Via dell’Abbondanza. Tady uděláme chybu a dáváme se vlevo a tím se připravíme o nejstarší římský amfiteátr.

Ale to až tak nevadí, protože po chvilce chození máme pocit, že je to tady všude stejné. Vracíme se směrem k východu přes Trojúhelníkové náměstí a dostáváme se nad Velké divadlo, které dokázalo pojmout až 5000 diváků. Dalším zajímavým objektem je bazilika, jež byla centrem finančních aktivit. Pak se přesunujeme na Pompejské náměstí a tady si děláme několik společných fotek. Jelikož nám je pořádné vedro, jdeme se občerstvit do místního bufetu a já si s chutí dávám své oblíbené vychlazené birra Moretti.

Po krátké pauze pokračujeme okolo domu Tragického básníka k domu Zlatého náramku. Zde si vyfotím věrné sádrové odlitky lidských a psích těl, které se zde našly. Vracíme se zpátky, procházíme okolo Apollónova chrámu a Porta Marinou vycházíme ven z Pompejí. Ještě hodíme očkem po Vesuvu a jeho vrcholek je stále ukryt v mracích. Takže kdybychom tyto výlety prohodili, stejně bychom na Vesuvu nic neviděli.

Vracíme se k našemu autu, nasedáme a po páté hodině odjíždíme. Tentokrát se mi nechce plahočit po špatných cestách, tak si raději cestu protáhneme a vezmeme to přes Řím. Přede mnou je 270 kilometrů a my jsme po sedmé hodině v hlavním městě. Bohužel jet tudy nebyl dobrý nápad, před námi se stane nějaká velká nehoda a my zkysneme na skoro dvě hodiny v nehybné koloně. Už toho mám dneska celkem plné zuby a jsem rád, když se cesta zprovozní a my po desáté hodině přijíždíme domů. Stihneme si dát láhev vína a sprchu a pak už únavou padáme do postele.

01.09.2020

divider
divider

Délka trasy: 5 km

Nastoupané metry: 45 m

Sestoupané metry: 45 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek