Ponta de São Lourenço

Je konec prázdnin a my se vydáváme společně s Jarčou a Kamilem s Hankou na další velké dobrodružství. Naším cílem se na týden stane ostrov Madeira, kterému se přezdívá Ostrov věčného jara, Ostrov květů nebo Zelená perla Atlantiku. Madeira se nachází 1000 km od Lisabonu a 500 km od afrického pobřeží. Odlétáme z Prahy po poledni a po klidném letu přistáváme ve čtyři odpoledne Funchalu, hlavním městě Madeiry.

Vyzvedáváme si zapůjčené auto, tak tak se tam všichni vlezeme i s kufry a přejíždíme do městečka Arco da Calheta. Tady máme pronajatý celý prázdninový dum s bazénem a krásným výhledem na moře. Jelikož je večer, dneska už jenom relaxujeme a koupeme se v bazénu.

Následující den po snídani nasedáme do našeho Seata Ibizy a vydáváme se na první výlet. Směřujeme se zpátky na Funchal a za ním sjíždíme do Garajau. Zde se nachází socha Krista (Cristo rei), která byla postavena 180 metrů nad hladinou oceánu a její výška činí 20 metrů. Socha zde stojí od roku 1927 a má ochraňovat rybáře, v noci je osvětlená a pro pobřežní plavbu má orientační význam jako maják.

Zaparkujeme a jdeme se podívat jak k soše, tak i dále a sestupujeme po schodech na vyhlídku, odkud je parádní výhled na část hlavního města. Pak se vracíme zpátky do auta a přejíždíme do městečka Santa Cruz. Tady zaparkujeme a kolem krásné budovy soudu míříme ke kostelu Igreja Matriz de Santa Cruz z roku 1533. Nakoukneme dovnitř a pak si to namíříme k moři. Nejprve se podíváme k pevnosti São Fernando a poté procházíme celou přímořskou ulici. Chceme se podívat na rybí trh, ale ten už skončil. Ovšem silný zápach je důkazem, že proběhl. Holky se jdou podívat po suvenýrech a my s Kamilem sledujeme startující a přistávající letadla, jelikož ranvej leží nad městečkem.

Vracíme se zpátky na parkoviště a naší další zastávkou bude Machico, další malé městečko, které leží hned za letištěm. Je to nejstarší obydlené místo na ostrově. Právě zde roku 1419 poprvé vystoupili Portugalci na půdu Madeiry. Jdeme navštívit farní kostel Nossa Senhora da Conceição a poté se přesouváme blíže k moři. Je čas oběda na my zavíráme do restaurace Mercado Velho de Machico. Já si objednávám tkanečnici, místní vyhlášenou rybu a moc si na jídle pochutnávám.

Po obědě navštívíme blízkou pevnost Forte do Amparo chránící přístav a pak se vracíme k autu. Přejíždíme do Quinta do Norde a zastavujeme. Odtud se vydáme na pěší túru a naším cílem bude nejvýchodnější část Madeiry - výběžek Ponta de São Lourenço. Vypadá to tady úplně jinak než zbylá část ostrova. Vyprahlá půda a skály nám budou dělat společnost celou dobu. Ještě než vyrazíme, doplňujeme tekutiny v místním pojízdné prodejně. Tady je totiž pořádné vedro a už teď máme orosené čela.

Čtyřkilometrová cesta vede po vyšlapané stezce, není nijak náročná a cestou se nám otevírají úchvatné výhledy na průzračné moře a útesy. Obzvlášť místo zvané Miradouro de São Lourenço stojí za to. Bizarní skála, která vystupuje z moře je neuvěřitelná a my si tady děláme několik fotek. Dále pokračujeme touto pustou krajinou a přicházíme k hospůdce Casa do Sardinha. Samozřejmě si s Kamilem s chutí dáváme točené a chlazené pivko, Irmísek s Jarčou jdou kafe a chlazené vody.

Když si trochu odpočineme, jdeme vylézt na Pico do Furado. Vrchol kopce se nachází hned nad hospůdkou a vylézt na něho není vůbec nic lehkého. Stoupa i je prudké a boty nám každou chvíli podklouznou na hliněném a štěrkovém podloží. Ale odměnou je nám nezapomenutelný výhled na maják na sousedícím ostrově a na druhou stranu na celý východní cíp Madeiry. Opět si uděláme několik fotek a pak se vracíme zpátky do hospůdky, kde na nás čeká Kamil. Ještě jednou doplníme tekutiny a vydáváme se na cestu zpátky.

U auta jsme za hodinku a opět využíváme nabídky pojízdného bufetu a kupujeme si pití. Já si tentokrát dávám nealkoholické pivo, protože budu řídit. Cestou domů do Arca da Calhety se zastavujeme ve velkém supermarketu a nakupujeme si nějaký proviant. Doma samozřejmě skáčeme do bazénu a pak jdeme připravit nějakou večeři.

31.08.2021