logo
divider

Chamarel, vyhlídka Gorges, Tamarin


Je 29. prosince a my jsme včera přiletěli z exotického ostrova Réunion zpátky na druhý exotický ostrov Mauricius. Tím pádem začíná náš osmý den na tomto ostrově. Po včerejším příletu a velkém zpoždění na pasové kontrole na letišti, jsme se dostali na ubytování až kolem jedenácté hodiny večer. Jsme ubytování v soukromí, v jednom apartmánu v městě Tamarin. Opět máme k dispozici velký obývák s kuchyní a v prvním patře dvě klimatizované ložnice a taky z terasy vlezeme rovnou do bazénu.

Jelikož se nám kazí počasí a sluníčko nesvítí, uvažujeme, co budeme dělat. Domlouváme se, že se pojedeme podívat do výrobny rumů v Chamarelu, která je spojena s ochutnávkou. I tentokrát máme zapůjčené auto a máme zánovní vůz malajsijské výroby s názvem Perodua Bezza. Je to sedan s litrovým motorem, hodně spartánský udělaný, ale snad nám dobře poslouží. Vyjíždíme s Tamarinu, projíždíme přilehlými městečky La Preneuse a Grand Riviere Noire a směřujeme se do nedalekého městečka Grande Case Noyale.

Za kostelem odbočíme vpravo a serpentinami stoupáme do čtyř kilometrů vzdáleného Chamarelu. Projíždíme na jeho konec, kde se nachází rumérie, ale bohužel je neděle a dneska mají zavřeno. Koukám do mapy a zjišťuji, že je o pár kilometrů výše vyhlídka s názvem Gorges. Zkusíme teda zajet tam, ale čím víc stoupáme, tím víc se zhoršuje viditelnost a začíná pršet. Na vyhlídku přijíždíme, parkujeme a jdeme se k ní podívat. Samozřejmě se rozprší a není nic vidět. Ale jelikož tu nikdo není, máme to štěstí a přicházejí se nám ukázat makakové. Uděláme několik zajímavých fotek a vracíme se k autu.

Opět uvažujeme, co dále a domlouváme se, že se vrátíme a zajedeme k vyhlášené turistické atrakci, kterou je vodopád v Chamarelu. Jenže když se blížíme, zjišťujeme, že je vjezd zpoplatněný. A jelikož dneska není ideální počasí, necháme si tento vodopád na jindy. Sjíždíme dolů a vracíme se do Tamarinu. Zastavujeme v La Preneuse u věže Martello, která sloužila jako obranná pevnost v 19. století v době francouzských revolučních válek. Tady se jdeme podívat na pláž a vidíme horu Le Morne Brabant, která je zahalená v mlze.

Tady se nám moře moc nelíbí, zkoušíme teda přejet o kousek dále na konec města Tamarin. Tady zaparkujeme a pláž je o poznání hezčí. Kamil s Hankou se jdou koupat, my máme s Irmískem hlad, tak jdeme do nedaleké pizzerie La Cosa Nostra. Je po druhé hodině a my už víme, že za chvíli přestanou vařit a začne se zase až v šest večer. Objednáváme si pizzu a pivko a docela si pochutnáváme. Pak se vracíme zpátky na pláž a jdeme se vykoupat. Sluníčko bohužel stále nevylézá, ale i tak je pořádně teplo a moře je jak kafe.

Pláž je písčitá a máme tady parádní výhled na zubatou skálu jménem Remapart Mountain (600 mnm). Když se tak v poklidu válíme u břehu, připlave k nám malinkatý žralok kladivoun. Ikdyž má ta potvora jen půl metru, přesto to není úplně příjemný pocit. A já mám zrovna štěstí, že jsem šel fotit a měl v ruce foťák, tak si ho alespoň můžu zadokumentovat. Po další hodince se zvedáme a míříme nazpátek na naše ubytování.

Když se doma připojím na wifinu, zjišťuji, co je za zhoršujícím se počasím. Na Mauricius se žene cyklón, který by měl dosáhnout stupnice 3, což už není žádná sranda. Předvoj by měl dorazit navečer a zítra by mělo být pěkně deštivo a větrno. Tak to nám tady ještě scházelo, ale počasí prostě neporučíme. Rychle se domlouváme, že si zajdeme do jedné z restaurací, které jsou u hlavní cesty. Oblékáme se, vycházíme a bohužel nakonec nachodíme pěkných pár set metrů, protože od našeho ubytování není žádná přímá zkratka.

A nakonec objevíme jen jednu otevřenou restauraci, či spíše bufet, který vedou nějací arabové a jmenuje se Chutneys. Já si objednávám své oblíbené kuřecí rýžové nudličky s krevetami a jsem samozřejmě spokojený. Akorát zde nemají žádné nealkoholické nápoje, tak si dáváme coca-colu. Mezitím začíná pršet a my musíme domů ujít kilometr pěšky. Jsme samozřejmě promočení na kost, ale to vůbec nevadí, protože je teplo. Večer trávíme hraním karet a ochutnávkou dalšího místního rumu.

29.12.2019

divider
divider

Délka trasy autem: 46 km

Celkem nachozeno za den: 8 km


img

fotogalerie

mapa

mapa

© Aleš Popek