Trou Aux Cerfs, vinařství Takamaka, vyhlídka Gorges, rumérie Chamarel

Nastal náš šestnáctý a poslední celý den na perle indického oceánu, na Mauriciu. Dneska máme opět hodně plánů a chceme navštívit vyhaslou sopku Trou Aux Cerfs, která se nachází v městě Curepipe, potom navštívit vinařství Takamaka, potřetí zkusit vyhlídku Gorges a pak vyzkoušet slavné rumy z Chamarelu. Jsme ubytování v Tamarinu v soukromém apartmánu a po snídani vyrážíme směr Phoenix.

Tady se propleteme a vjíždíme do městečka Curepipe, které je moderní, je zde univerzita, spoustu obchůdků včetně prodejen diamantů. Poprvé na Mauriciu na mě dýchá závan Evropy. Projedeme okolo botanické zahrady a asi 1 km od centra Curepipe se nachází náhorní plošina. Z nejvyššího místa v Curepipe (605 mnm) je úchvatný panoramatický pohled na část ostrova a město Curepipe s krásnými domy a zahradami. Nachází se zde i meteorologický radar, který monitoruje cyklóny.

Ocitáme se na vyhaslém sopečném kráteru, který vznikl činností sopky před miliony let. Kráter je 85 m hluboký, po obvodu měří 1 km, a jeho průměr je 300 - 350 m. Přístup k němu je nebezpečný po strmém svahu a voda a bahno kráter ucpávají. Okolí kráteru je zalesněné a po jeho obvodu vede asfaltová cesta, která je oblíbeným místem pro běžce a chodce. A právě tuto si projdeme. Nevypadá to, ale cesta po obvodu je dlouhá 1,5 kilometru. Cestou samozřejmě děláme spoustu fotek a jsme rádi, že nám po delší době svítí sluníčko.

Vracíme se k autu, nasedáme a vracíme se do centra Curepipe. Nachází se zde krásný zámeček Domaine Des Aubineaux, který je zároveň muzeum čaje. Obejdeme si zámeček kolem dokola, uděláme nějaké fotky a pokračujeme dále autem. Vyjíždíme z Curepipe a směřujeme se do hor. Před velkou vodní nádrží Mare aux Vacois se nachází další zajímavost a tou je vinařství Takamaka, které je proslulé výrobou vína z liči. Zastavujeme a jdeme se tomu zázraku podívat na zoubek.

Objednáváme si s Irmískem a Hančou každý po dvě deci. My máme s Hankou naprosto skvělé dezertní víno, Irmísek má suché víno a to mi už tak nechutná, ikdyž miláček si ho pochvaluje. A jelikož je čas oběda, objednáváme si i jídlo. Dáváme si opět typické jídlo, kterým je kuřecí prso na kreolský způsob. Sice příprava trvá poměrně dlouho a taky to není úplně nejlevnější (250 Kč), ale chutná to dobře.

Po druhé hodině vyjíždíme dále a přijíždíme k vodní nádrži Mare aux Vacois. Uděláme si rychlou fotku a stoupáme výše do hor. Počasí je slibné a snad konečně bude stát vyhlídka za to. K ní to máme od vodní nádrže asi 14 kilometrů. Přijíždíme na vyhlídku Gorges a konečně máme fantastický výhled po okolním pohoří a směrem k západnímu pobřeží. Další sada fotek včetně společných je na světě.

Teď už nezbývá nic jiného, než sjet kousek níže a těsně před Chamarelem navštívit slavnou rumérii. Vstupné včetně degustace základních rumů stojí 500 MUR (300 Kč). Procházíme si destilérii včetně návštěvních prostor a máme k tomu anglický výklad. Celkem se mi daří hodně věci pochytit. Pak už přichází na řadu ochutnávka a nejlepší mi přijde limetkový rum. Ale v takovém rychlém sledu tolik panáku není úplně ideální volba. Za lepší rumy (VS, VSOP, XO) si musíme připlatit dalších 80 MUR. Ale jelikož si chceme nějaký rum dovézt, ochutnávám VS. A je to dobrý.

Navštěvujeme obchod, já kupuji taťkovi VS a nám domů VSOP, Kamil s Hančou kupují XO s tím, že někdy provedeme ochutnávku obou. Jdeme se ještě posadit na pití do místní restaurace, protože sluníčko pálí jak o život a rumy lezou celkem do hlavy. Pak už opouštíme Chamarel a vracíme se zpátky na naše ubytování do Tamarinu a bohužel musíme začít balit, protože zítra odlétáme.

Následující den opouštíme Tamarin hned ráno, jedeme nakoupit poslední dárky do obchodního domu Cacavelle a směřujeme se do Mahébourgu, kde si dáme oběd v restauraci Les Copains d'Abord. Pak se přesouváme do nedaleké zátoky Blue Bay a jdeme si užít poslední koupání v indickém oceánu. Odlet nás čeká až ve 22:30 a nočním letem se dostaneme do Paříže, kde přistáváme v 7:30 našeho času. Máme tady 5 hodin před odletem do Prahy, které rychle utečou a my se po více jak třech týdnech vracíme do rodné vlasti.

06.01.2020