Abbartello - Propriano - Sartene - Bonafacio

Po dni volna v kempu v Abbartellu, který jsme využili k návštěvě nedaleké prehistorické oblasti Filitosa se spoustou menhirů a dolmenů, nás čeká přesun do Bonnifacia. Nejjižnějšího města a zároveň nejhezčího přístavu na Korsice. Po snídani máme už zase sbaleno a přestávka na svačinku je domluvena v městě Sartene. Vyjíždíme z kempu a mě je docela líto, že musíme opustit tak krásnou pláž. Ale je třeba poznat i jiná krásná zákoutí Korsiky. Jedem kolem pobřeží a cesta začíná trochu stoupat. Kamarád Milan se mě ptá, jestli si chci vyzkoušet do kopce jeho žiletku Šírera. Má na ní SPD pedály, tak neváhám. Teda sednout z MTB z 2,1 pláštěma na silničku na galuskách je hodně velký rozdíl. Pomalu trhám asfalt :-). Kolo Milanovi na kopečku vracím a sjíždíme do přímořského města Propriano. Zase jedno z krásných měst. Já jsem vlastně asi škaredé město na Korsice neviděl.

Projíždíme celým městem a jdeme se mrknout na přístavní molo. Poté se obracíme a hlavní cestou si to míříme k nejkomičtějšímu z korsických měst – k Sartene. Cesta zase stoupá a těsně pod Sartene se z ní stává zase pořádna mučírna. Řadíme lehké převody a vidíme město, vsazené do kopce a skutečně – podobné město na Korsice asi nenajdete. Při dojezdu na předměstí si dáváme na chvíli pauzu a poté pokračujeme do centra Sartene a na náměstí. Je to opravdu jedinečné městečko. Všude tady panuje čilý ruch a spousta lidí jsou turisté. Necháváme kola na náměstí a jdeme se porozhlédnout. Hned nám padne do očí obchůdek s korsickými produkty. Jsou zde vína, salámy, medy, marmelády – prostě všechno „Corse“. Něco málo kupujeme a jdeme se podívat dál do úzkých uliček. Všude jsou nějaké hospůdky a obchůdky se suvenýry či oblečením. Moc se mi to tady líbí. Uplyne hodinka a je čas vydat se dále. Vyjíždíme z náměstí a směřujeme se k druhému kostelu v Sartene, za kterým by měl čakt náš autobus a náš proviaňták Maty. Všechno je na svém místě, tak opět zastavujeme. Dáváme si vychlazené pivko a nějaké perníky a další zastávka na polévku je domluvena už kousek před Bonifaciem, kousek za křižovatkou směrem na Figari.

Vyjíždíme ze Sartene a trošku klesáme k moři. Jelikož začíná foukat docela silný protivítr, je to spíše, jako bychom šlapali do kopce. Tehdy se zrodí můj úspěšný přeřek, že by mohl foukat „protivítr do zad“. Přijíždíme opět k moři, k nejkrásnější pláží Korsiky, kterou chrání skalnatý lev – Cala de Roccapina. Zastavujeme a fotíme. Poté se opět trápíme v záplavě protivětru. Je to docela dost protivné, ale i tohle k cyklistice patří. Mírně klesáme, ale stejně to není poznat. Po útrapné půldruhé hodince jízdy se dostáváme na křižovatku směrem na Figari, tak odbočujeme a vjíždíme na parkoviště a dáváme si polévku. Hned máme lepší náladu a když vyjedeme zase kousek za křižovatku, tak už máme na dohled nádherné bílé mořské útesy Bonifacia.

Do městečka pak už mírně sjíždíme a dokonce i vítr se krapánek utišuje. Vjíždíme přímo do přístavu, kde máme hromadný sraz. Necháme tady zamčená kola a pojedeme výletní lodí okolo těch neuvěřitelně zvláštních skalních útesů. Projížďka vskutku stojí za to a my se podíváme jak na levou, tak i na pravou stranu bonifáckého pobřeží. Neúchvatnější jsou útesy pod městem, které se táhnou až k majáku. Dolů k moři z města se v těchto místech dostanete vytesanými schody. Po návratu do přístavu ještě necháváme kola zamčená a jdeme se podívat do města. Moc nádherné tohle Bonifacio. Po návratu z města se ještě kolmo přesouváme do našeho kempu Cavalo Morto, který se nachází asi 2 km od přístavu. Sprcha, dobrá večeře od Matyho a opět spaní pod širákem nás dneska nemine …

10.09.2008