logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Marina di Campo - Procchio - Portoferraio - Capo d'Enfola - Portoferraio - Procchio - Marina di Campo


Druhý den naší dovolené na Elbě právě započal a dnešní volba padá na výběžek Capo d'Enfola spojené s hlavní městem italského ostrova Portoferraiem. Snídáme, oblékáme dresy, do batohů balíme svačinky a müsli tyčinky a kolem desáté hodiny vyrážíme na cestu. Počasí nám přeje, tak se těšíme na další krásný výlet.

Z kempu v Marině di Campo vyjíždíme směr La Pila, cesta vede po asfaltové silnici a poté najíždíme na hlavní cestu do Procchia. Necelých 6 kilometrů máme rychle za sebou, v rychlosti si projdeme malé centrum v Procchiu a před námi vyvstává kopec, který musíme vyšlapat. Je to sice necelých 160 metrů převýšení a cesta není nijak prudká, ale přesto se pořádně zapotíme. Navíc musíme dávat pozor na spoustu aut, které kolem nás projíždějí. Je neděle, ale mám pocit, že jedeme v nějaké dopravní špičce.

Po vyšlapání kopce nás čeká stejně dlouhý sjezd a před Portoferraiem odbočujeme doleva směrem na Enfolu. Cesta nám opět stoupá, poté se několikrát zhoupne a my zastavujeme na jedné z vyhlídek a jdeme si udělat fotku divokého pobřeží u Portoferraia. Poté nasedáme na své věrné oře, opět se zhoupneme a po projetí kruhového objezdu sjíždíme na pláž do Enfoly. Tady si dáváme pauzu, fotíme se, Jarča s Alčou jdou sbírat kamínky na pláž a my s Irmískem jdeme na sklenici oroseného a čepovaného pivka.

Půl hodiny odpočinku je za námi a nás čeká výšlap na Monte Enfolu. Opět jen nějakých 140 výškových metrů, ale opět z nás kape pot. Cesta už vede po štěrkové stezce a my s jazykem na vestách předjíždíme šlapající turisty. Cestou nahoru se nám otevírají fantastické vyhlídky a zvlášť jedna je úžasná, kdy je vidět úzký pás Enfoly, dělící dvě pobřeží. Teď už to máme na vrchol nedaleko, parkujeme svá kola, zamykáme je a další trasa povede po vlastních nohách.

Nejprve projdeme místní chodbu ukrytou v kopci. Díky světlu z kola je to bezproblémová procházka a na denní světlo vycházíme nedaleko vstupu. Teď už jdeme po úzké pěšince a obejdeme tento malý poloostrov z druhé strany. Zhruba v polovině stezky odbočujeme a scházíme k místu zvané Capo d'Enfola. Přicházíme na cíp poloostrova a dostáváme se na krásnou vyhlídku umístěnou nad útesy.

Děláme si další pauzu, fotíme, svačíme a poté opět fotíme, zvlášť když nám před objektivy usedá racek s přísným výrazem ve tváři. My s Irmískem už toto místo známe, ale Jarča s Alčou jsou nadšené. Vydáváme se na cestu zpátky, musíme vylézt zpátky na stezku a pak obcházíme druhou stranu poloostrova a přicházíme zpět k našim kolům. Nutno dodat, že celá cesta včetně pauzy nám trvala necelou hodinku.

Teď nás čeká sjezd zpátky do Enfoly, který si já užívám a od mého smykujícího se zadního kola odlétávají kamínky. Dole počkám na holky a společně se vracíme nazpět. Čili opět výšlap až ke kruháči, poté se několikrát zhoupnout a za Acquavivou odbočujeme doleva a čeká nás sjezdík až k městské pláži v Portoferraiu. Uděláme nějakou fotku a míříme do starého přístavu, který je typickým jihomořským malebným přístavem. Jelikož s Irmískem máme Portoferraio celkem prolezlé, jdeme na kafíčko a holky si jedou prohlédnout pamětihodnosti hlavního města Elby.

Zůstali jsme s Irmískem sami, dopijeme kafíčko a vydáváme se na cestu nazpět do kempu. Projíždíme Portoferraiem, najíždíme opět na hlavní cestu a před námi je stoupák, který jsme už absolvovali ráno. Funíme do kopce, povídáme si a zanedlouho se nám cesta láme. Super, teď zase tříkilometrový sjezd až do Procchia. Jelikož je pořádně vedro, rozhodujeme se, že si tady uděláme zastávku a vykoupeme se v moři. Pláž je tady krásná, písčitá a s pozvolným vstupem do moře. Rochníme se ve slané vodě skoro půl hodiny, pak se osušíme, převlekneme zpátky do dresů a pošlapeme do kempu.

Z Procchia nás čeká krátký výšlap a poté se jede zbývajících asi 6 kilometrů pořád mírně z kopce. Cestu máme za sebou, přijíždíme do kempu, jdeme si dát sprchu a poté čekáme na holky, abychom si mohli dát pozdní oběd. Samozřejmě si s naším novým kamarádem Rudou dáme něco ostřejšího a tekutiny doplňujeme také vychlazeným pivkem. Máme další den za sebou a ikdyž už to tady známe, přesto jsme ze zdejších krásných míst unešení.

07.09.2014

divider
divider

Délka trasy: 50 km

Nastoupané metry: 719 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek