logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Marina di Campo - Lacona - Porto Azzuro - Rio Elba - Rio Marina - Cavo - Rio Elba - Nisporto - Bagnaia - Magazzini - Portoferraio - Procchio - Marina di Campo


Je znova krásné ráno a my se probouzíme do osmého dne našeho pobytu na italské Elbě. Dnes máme naplánovanou nejdelší toulku po tomto nádherném ostrově. Chceme projet severovýchodní cíp Elby až do města Cavo. Robin se rozhoduje, že pojede s námi a tak společně vyrážíme. Dnešní etapa povede celou dobu po asfaltových silnicích. Směřujeme se do Lacony, a tak nás čeká hned na začátku pětikilometrový výšlap do sedla nad náš kemp. Několik desítek minut námahy a už jsme nahoře a můžeme si užít sjezd dolů do Lacony. Opět si ho s Tomášem užíváme a dolů to pouštíme, co to dá.

Projedeme Laconou a míříme na Porto Azzuro. Za Laconou opět mírně vystoupáme a lemujeme mořské pobřeží. Po několika kilometrech sjedeme na hlavní cestu mezi Portoferraiem a Porto Azzurem a víme, že úsek pěti kilometrů do Porto Azzura pojedeme v silném provozu. Naštěstí tento úsek máme rychle za sebou a už nás vítá Porto Azzuro. Dneska víme přesně, kudy máme jet, jelikož jsme zde jeli na lagunu Terranera. Odbočujeme tedy v přístavu doleva a po chvíli přijíždíme k místnímu trhu. Je to ten samý trh, co byl u nás v Marině di Campo, ale i tak se rychle jdeme proplést mezi stánky. Máme toho dneska ještě hodně před sebou, tak se moc nezdržujeme a pokračujeme dále. Cesta se nám začíná opět zvedat a klikatit a my jedeme několik kilometrů krásnou přírodou a nad námi se tyčí pořádné kopce. Když vjedeme za jednu zatáčku a jsme cca 150 metrů nad mořem, máme před sebou městečko Rio nell’Elba. Zastavujeme a děláme fotky zdejší krajiny. Přijde nám, že je trošičku jiná, než na ostatních částech Elby. Tady na severovýchodě je příroda taková divočejší.

Vjíždíme do Rio nell’Elby, ale tohle město jenom rychle projíždíme a odtud nás čeká dlouhý sjezdík až do přístavního města Rio Marina. Vjíždíme do něho a hned na začátku jdeme obhlédnout zdejší kostelík. Pak sjíždíme až dolů do přístavu a jsme ohromeni, jak krásné to tady je. Podle mě, je Rio Marina nejhezčí městečko na ostrově Elba. Po pravé straně je zajímavá věžička a tam se taky nachází vjezd na molo. Celé molo si jdeme projet a na jeho konci se fotíme a kocháme se úžasným pohledem na městečko. Je sice nádherně a sluníčko svítí, ale fouká docela studený vítr, a tak si navlékám pod dres ještě termo triko. Mezitím mě ještě Tomáš prosí, že ho mám vyfotit, jak jede po betonovém hrazení mola, tak mu škodolibě říkám, že to bude skvělá fotka, až bude z toho hrazení padat. Vpravo od nás, směrem na Cavo vidíme nějaké staré zrezavělé molo, které budí naši zvědavost. Jednak je pod ním nádherně tyrkysové moře a jednak toto zrezivělé monstrum působí velice zvláštně ve zdejším prostředí.

Vydáváme se tedy z Rio Marina směrem na Cavo a opět začínáme stoupat. Dnešní etapa nebude jenom tak jednoduchá, jak kluci předpovídali, cesta se neustále houpe a už máme pár set výškových metrů nastoupaných. Přijíždíme ke starému zrezavělému skladišti, od kterého vede ono zmiňované molo. Jelikož je brána otevřena, jdeme se s Tomem podívat s blízka. Je tady sice zákaz vstupu, ale naše zvědavost je větší. Zjišťujeme, že molo je obrovský nakládací pás. Akorát je v takovém stavu, že každou chvíli hrozí, že se sesune do moře. Většina pilířů je totiž úplně zkorodovaná. Uděláme pár fotek a už zase šplháme po asfaltovce výše. Jede se tady moc příjemně, provoz tu skoro žádný není.

Zase projíždíme několik kilometrů podél pobřeží a kolem poledne sjíždíme do nejsevernějšího městečka Cavo. Městečko není nijak zvlášť zajímavé, ale i tak je tady hezky. Jdeme si do jednoho obchůdku koupit pivo od Morettiho a na půl hodinky si sedáme na lavičky a odpočíváme. Po pauze se jdeme ještě projet až na konec Cava, uděláme pár fotek a hledáme v mapě cestu, po které bychom se měli vrátit. Trošku pobloudíme, ale nakonec správnou cestu nacházíme. Budeme se přes kopce vracet směrem na Marinu nell’Elbu. Hned z Cava nás čeká pořádný stoupák a výškové metry se rapidně přičítají. Pot z nás lije, ale jede se parádně. Navíc máme nádherný výhled na italskou pevninu a zdejší mořské pobřeží. Projíždíme kolem zříceniny Fortezza del Giogo, kterou máme po levé straně. Cesta se umírňuje a nás čeká velmi mírný sjezdík až na křižovatku před Rion nell’ Elbou. Tady odbočujeme doprava a cesta zase pořádně stoupá. Do průsmyku to asi nebude tak daleko, ale naše nohy už dneska mají něco za sebou. Proto se rozhodujeme pro krátkou zastávku a dáváme si energy tyčinky a bébéčka. Po deseti minutách nasedáme na kola a ještě kilometr se trápíme vzhůru.

Jsme v sedle a jsme ohromeni tou nádherou před námi. Máme výhled na celý Portoferraiský záliv, Monte Capanne a další městečka. Před námi je sjezd až k moři. Vidíme nádherně se klikatící cestu pod námi a už se na tu cestu těšíme. Fotíme tu nádheru kolem dokola a pak přijde Robinovo zjištění, že má zase defekt. Uf, opět ten jeho sjetý přední plášť. Nezbývá, než ho vyměnit a tak ještě chvíli zůstáváme na místě. Po opravě se ostatní dávají na cestu a já je ještě seshora fotím, jak sjíždějí. Pak už nasedám a taky nechávám kolo volně jet dolů. Paráda, zase krásný sjezdík za námi. Jsme dole a do městečka Magazzini nás čeká ještě jeden prudký výšlap. Má asi kilometr, ale je neskutečně prudký. Nejlehčí převody jsou samozřejmostí. Když vyjedeme nahoru, tak opět lemuje mořské pobřeží. Magazzini necháváme rychle za sebou a míříme směrem na Portoferraio. Zanedlouho jsme i tam a rozhodujeme se, kudy pojedeme dále. Tomáš by to chtěl vzít ještě terénem, ale to by znamenalo vystoupat nějakých 200 výškových metrů do sedla Reciso.

Jelikož jsme už docela unaveni a máme v nohách přes 70 km, rozhodujeme se, že raději pojedeme na Procchio, kde je stoupání mírnější a pojedeme po asfaltové cestě. Do Procchia stoupáme asi do tříkilometrového kopce a pak nás čeká sjezdík až do výše zmiňovaného městečka. Tady už odbočíme vlevo směrem na Marinu di Campo a po krátkém stoupání jedeme s mírného kopce a po rovince až do kempu. Zvládli jsme to, dnešní etapou jsme objeli celou Elbu. Spokojeni míříme do sprch a těšíme se na večeři. Po ni se ještě jdeme projít do večerního města Marina di Campo a koukáme na přípravy na zítřejší závod Iron Mana, který se nazývá Elbaman. Pozpátku ještě fotíme noční městečko a podaří se nám dokonce vyfotit i blesky na kopci. Kolem desáté jsme zpátky v kempu a ještě chvíli sedíme a popíjíme.

25.09.2010

divider
divider

Délka trasy: 86 km

Nastoupané metry: 1 617 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek