logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Louky - Cieszyn - Zamarski - Ochoty - Strumień - Goczałkowickie jezero - jezero Łąka - Studzionka - Bzie - Zebrzydowice - Karviná - Louky


Začíná jaro a předpověď počasí konečně hlásí hezký den. Přemýšlím, kde bych mohl vyrazit a už dlouho mám v hlavě Goczałkowickie jezero, ležící nedaleko od hranic v Polsku. Na horách ještě leží sníh, takže volba je jasná, pojedu dávno naplánovanou trasu. Budím se po šesté hodině, posnídám, balím se nejnutnější věci do batohu a jelikož je venku jen 5°C, oblékám si zimní cyklověci. Připravený jsem, jen se mi trochu nepozdává počasí. Je zima a zataženo.

Nicméně na nic nečekám a vyrážím. Zprvu jedu po hlavní silnici do Českého Těšína, propletu se městem, přejedu řeku Olši a ocitám se v polském Cieszyně. Nebe je zakaboněné, začíná mrholit a já projíždím okolo vlakového a autobusového stanoviště. Necítím se tady momentálně vůbec dobře, působí to až depresivně. Po malé chvilce začínám stoupat a vyjíždím nad Cieszyn. Mám krásný výhled na Beskydy, jen škoda, že není lepší počasí.

V obci Zamarski mi začíná regulérně pršet a já se dostávám na lesní cestu a najednou nevím, kudy kam. Koukám do mobilní mapy a vypadá to, že jsem na správné cestě. No nic, kousek sjedu a uvidíme. Naštěstí najíždím zpátky na asfaltovou cestu a zase mě čeká krátký výšvih. Sice jsem na polské značení zvyklý, ale stejně si myslím, že naše značení je jasné a bezproblémové. Nemít mapy v mobilu, tak bych dneska zřejmě skončil někde na Ukrajině.

Sjedu do vesničky Kostkowice a přijíždím k několika rybníkům. Udělám nějakou fotku a dále pokračuji terénní cestou okolo zmiňovaných rybníků. Přestalo pršet a dokonce na chvíli vysvítává sluníčko a hned se jede veseleji. Zanedlouho se vyhupuji v obci Dębowiec a najíždím na silnici. Akorát tady pršelo trochu více a voda od kol na mě pořádně stříká. Nevadí, pokračuji dále. Opět vjíždím mezi rybníky a tady na chvíli opouštím cyklotrasu a směřuji se do obce Ochaby.

Tady musím přejet čtyřproudou silnici a ocitám se u řeky Wisły. Napojuji se na asfaltovou cyklostezku, která vede po břehu řeky. No paráda, takové cyklocestování se mi líbí. Asfalt sice po chvíli končí, ale dále pokračuji pohodovou lesní stezkou. To se už dostávám do obce Drogomyśl. Projedu obcí a teď pokračuji po místní hlavní silnici až do Zaborze. Dalším průjezdním místem je Mnich, kde trošku zabloudím, ale zanedlouho jsem zpátky na správné trase.

Za Mnichem podjíždím železniční trať a podjezd je tak nízký, že raději skláním hlavu. Pak už pokračuji Zabłocie a po pár kilometrech vjíždím do města Strumień. Přejíždím po mostě znova řeku Wisłu a jsem skoro na hranici Goczałkowieckého jezera. Projedu obcí Wisła Mała a za ní odbočuji a přijíždím k břehům jezera. Už mi vysvítává sluníčko, ale bohužel viditelnost není ideální. Je to škoda, protože jezero je opravdu velké a jen stěží je vidět na druhý konec.

Udělám nějaké fotky, dám si čokoládovou tyčinku a doplním tekutiny. Dnešní cíl mám splněný, ale jelikož mám výborný čas, rozhoduji se, že pojedu ještě kousek dál a navštívím další jezero. Nasedám na kolo, projíždím obcí Wisła Wielka a směřuji se do obce Łąka. Tady si prohlédnu dřevěný kostelík, projedu obcí a dostávám se znova na cyklotrasu a tentokrát jedu po polní cestě. Začíná mi být docela horko, protože se vyjasnilo, sluníčko hřeje a já mám na sobě zimní cyklověci.

Objíždím jezero Łąka a v jednom místě odbočuji z trasy na lesní stezku a přijíždím k břehům jezera. Dávám si další pauzu a dělám fotky. Tohle jezero, ikdyž podstatně menší, mi učarovalo více než Gocałkowické jezero. Teď už zase nasedám na kolo a čeká mě cesta zpátky domů. Pokračuji po polní cestě, pak se napojím chvíli na asfalt, abych za další chvíli sjel na lesní cestu. Dostávám se od obce Studzionka, kde opět koukám do mapy, protože jsem zmatený. Už vím kudy a projíždím obcí.

Znova se dostávám na polní cestu a jede se mi skvěle. Po dvou kilometrech si dávám další tyčinku a krátký odpočinek, pak už přejedu železniční trať a dostávám se Granicznému rybníku. Teď mě čeká zhruba kilometrový fantastický singlík mezi stromy. Tohle si nechám líbit, tohle je dnešní nejlepší úsek. Trasa mě přivádí do obce Pawłowice Śłąskie, kde musím přejít po železničním náspu a mostu, abych se dostal dál.

Za obcí najíždím na širokou lesní cestu a ta mě dovede obce Bzie. Zase trochu nastoupám a po pár kilometrech se dostávám do Zebrzydowic. Teď už mám vyhráno, k hranicím to už mám jen pár kilometrů. Sice se musím proplést městečkem a něco nastoupat, ale už brzo budu zpátky u nás. Nejvyšší čas, protože mi došla voda a mám neskutečnou chuť na pivo.

Vjíždím do Karviné a zastavuji se na zahrádce v nedaleké restauraci. Svlékám propocené věci, dávám je sušit na sluníčko a chutí polykám doušky chlazeného piva. Mám za sebou 100 kilometrů a už to chtělo nějaké pořádné občerstvení. Po necelé hodince pauzy znova vysedám do svého bikového sedla a spouštím se dolů do města. Projedu okolo starých lázní v Darkově, přejíždím řeku Olši a ocitám se na cyklostezce.

Zbývající 10 kilometrů už moc nevnímám, šlapu už tak nějak automaticky. Dojíždím domů, dávám sušit propocené věci a s chutí si ohřívám oběd. Pak si dám chvilku odpočinek a znova nasedám na kolo a čeká mě ještě 15 kilometrů do práce. Dnešní výlet byl letošním prvním více jak stokilometrovou trasou a já jsem rád, že jsem se s novým kolem a hlavně sedlem sžil bez problémů.

31.3.2016

divider
divider

Délka trasy: 128 km

Nastoupané metry: 805 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek