logo
divider

Zell Am See - Krimml - Zell Am See


Pro dnešní den volíme dálkovou trasu - celkem rovinku po asfaltu. Naším cílem je Krimmelský vodopád, nejvyšší v Evropě, který padá z výšky 380 m ve třech fázích. Vyjíždíme po cyklostezce směrem na Bruckberg a Fürth. Cyklostezka je asfaltová, nebe je trošku pod mrakem a tak se jede příjemně. Projíždíme Piesendorfem, kde trošku zabloudíme a místo asfaltové cyklostezky stoupáme vzhůru, abychom za chvíli sjeli přes pastviny zpátky na cestu. Před Walchenem se cyklostezka odpoutává od hlavní cesty a my přejíždíme zdejší místní vlakovou trať a mostkem se dostáváme za řeku, podél které teď chvíli pojedeme. Občas potkáváme nějakého cyklistu nebo nějaké chodce, ale jinak je tu božský klid. Projíždíme kolem dalších malebných rakouských vesniček a dostáváme se do Niedernsillu, kde se nám moc líbí místní kostelík a mě se ještě zamlouvá dřevěný rozcestník, který taky fotím.

Pokračujeme dále a po chvíli se dostáváme do Uttendorfu. Zde musíme projet centrem, takže taky máme co dělat, abychom našli správnou odbočku pro cyklostezku. Projíždíme kolem rodinných domů a obdivujeme zdejší krásné bydlení. Mě nejvíce potěší větší typický alpský dům s nápisem "kino". Dostáváme se mezi Uttendorf a Stuhlfelden, kde si dáváme krátkou pauzu na oplatky a sušené ovoce a fotíme s pozadím krásných hor. Odtud je to již kousek do Mittersilu a cestou sem projíždíme kolem golfového hřiště. Projíždíme celým Mittersilem na najíždíme opět na krásnou cyklostezku podél řeky. Zde je již provoz o dost hustší, kvalitní povrch cyklostezky je rájem pro inline bruslaře. Není zde problém potkat i nějakou maminku s kočárkem na procházce nebo běžce. Dostáváme se do Holersbachu, kde je zase nutno se proplést městečkem a poté opět jedeme kolem řeky až do Brambergu. Zde se opět proplétáme městečkem a míříme na Neukirchen. Odtud se cyklostezkla stáčí směrem k horám a poskytuje pohled na krásné kopce, jako i na malý vodopádek, předzvěst toho velkého. Čeká nás ještě něco přes 10 kiláků, ale nějaká únava nohou už je znát.

Projíždíme mostkem přes malou dravou říčku s průzračně modrou vodou a poté se vracíme zpátky k hlavní cestě mírným kleasáním, které posléze zabočuje do lesa a projíždíme mezi pastvinou. Po krátké chvilce jsme ve Waldu, kde si krátce odpočíváme a dáváme si nanuky a skvělý džus. Jedeme ještě asi čtyři kilometry po cyklostezce podél hlavní cesty a poté odbočujeme do krásného borového lesa a poslední kilometry, ikdyž stoupáme, si užíváme v krásném prostředí a na lesní cestě. Přijíždíme k nádrži a výše umístěnému parkovišti a pokračujeme ještě dále. Ocitáme se na levé straně vodopádu a zde si necháváme ustájena naše kola ve stojanu pod přístřeškem. Musíme je zde nechat, protože zde je zákaz cyklistů. Zamykáme jednoduchým zámkem, který není problém přefíknout, ale i tak věříme, že tady kola budou tak, jak jsme je opustili.

Vydáváme se cestičkou nahoru podél vodopádů. Jdeme nejdříve levou stranou a široká lesní cesta se po chvíli mění v kamenitý chodníček, který nám dává díky cyklotretrám na nohou pěkně zabrat. Vycházíme do menší půlky a řev nám dává tušit, co nás brzo čeká. Vycházíme na malou vyhlídku a poprvé zblízka spatřujeme nespoutanou sílu vody. Děláme nezbytné fotky a já naproti přes řeku vidím hospůdku, tak se rozhodujeme, že se tam po zpáteční cestě zastavíme.Vycházíme kousek výš a tady se chodníček dostává už na širokou cestu, která vede na most, kde se dostáváme na pravou stranu vodopádu. Dostává se nám nádherného pohledu na nejvyšší část vodopádu. Je sice už pokročilá hodina, ale je jasné, že jdeme až nahoru. Odtud se již jde docela pohodlně, je to široký štěrkový chodník. Po celé pravé straně chodníku je mnoho vyhlídek poskytujících pohled na vodopád pokaždé z jiného úhlu a části. Fotíme jak o život a nejsme sami. Po 20 minutách se již ocitáme nahoře, kde je vyhlídka umístěna úplně u řeky a v místě, kde se voda s ohlušujícím rachotem láme přes hranu skály a padá dolů. Je to silný zážitek.

Na lavičkách si dáváme zase krátkou pauzu na ovoce a müsli tyčinku a pak se vydáváme na cestu dolů. Za dalších 20 minut jsme u výše zmiňované hospůdky, u které je i obchod ze suvenýry, tak se nejdříve mrkneme tam a pak jdem na polívku a na pivko. Pak už nás čeká sejít polovina cesty. Za normálních okolností rychlovka, ale s těma vyhlídkama, focením a kocháním se přírodou se to docela natahuje. Tady skoro na každé vyhlídce vítr zanáší vodní tříšť až k nám, tak je třeba rychle fotit, ať není mokrá čočka. Dostáváme se dolů, kde je opět pár stánků se suvenýry a nějaká ta hospůdka. Nechází se zde i socha kamzíka a spoustu infotabulí. Jdeme se ještě mrknout pod vodopád, kde děláme asi nejhezčí fotky. Tak sbohem vodopáde, my jedem dál. Docházíme k naším kolům a zjišťujeme, že jsou na svých místech. Nasedáme na ně a tradá zpátky domů. No, já už docela cítím v nohách únavu a to, že je 5 hodin mě taky zrovna netěší. Mírný sjezdík lesní cestou je krásný a já ještě fotím krávy, které se zde zase objevili z ničeho nic.

Zpáteční cetsa docela rychle ubíhá, a to jednak i proto, že do Neukirchenu cesta až na malé výjimky mírně klesá. Mezi Brambergem a Mittersilem dostávám krizi, nohy se mi klepou jak osika, tak se nedá nic dělat a musíme na chvíli zastavit. Dávka ioňtáku, energy gelu a tabletky dělá svoje a po chvíli můžu zase vyrazit zpátky. Vracíme se stejnou cestou jakou jsme přijeli a cesta nám ubíhá docela rychle a bez problémů. Je pořádně teplo a dusno, tak se ještě v Piesendorfu zastavujeme na nanuky. Teď jsme už spokojeni, domů to máme pár kiláků a je něco po osmé, takže ani nezatmíme. Dojíždíme do Schuttdorfu, garážujeme kola a já jdu vařit večeři. Dnešní výlet stál za to ...

15.06.2009

divider
divider

Délka trasy: 137 km

Nastoupané metry: 1 218 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek