logo
divider

Malcesine - Monte Baldo - Prà Alpesina - Novezza - Villaggio Alpino - Spiazzi - Pazzon - Caprino Veronese - Costermano sul Garda - Garda - Torri del Benaco - Magugnano - Malcesine


Je středa a my máme polovinu dovolené na italském jezeře Garda za sebou. Po včerejším výletu na Lago d‘ Idro si holky chtějí dát den pauzy a to je ta pravá chvíle, abychom s Peťou uskutečnili náš plán. Jsme domluveni, že v šest vstáváme, dáme rychlou snídani, nahodíme kola na auto a fičíme do Malcesine, kde vyjedeme lanovkou na Monte Baldo (1760 mnm). Všechno klape jak má a my před půl devátou ráno parkujeme auto ve výše zmíněném městečku.

Máme štěstí, stihneme lanovku v 8:15 a to znamená, že zaplatíme míň. Cesta nás stojí 20€ i s kolem. Nahoru nás pojede asi 11 a z toho je 6 lidí česky hovořících. Na vrcholu Monte Balda jsme za půl hodinky. Než ale začneme sjíždět, jedeme se podívat na kilometr a půl vzdálenou vyhlídku. Ještě kousek nastoupáme a zanedlouho máme krásný výhled na severní část Lago di Garda. Jen škoda, že dneska není taková krásná viditelnost jak v pondělí. Nevadí, hlavně, že dneska nebude pršet.

Když si všechno zdokumentujeme na fotoaparáty, vracíme se zpátky k lanovce. A odtud nám začne náš sjezd. Do města Garda bychom měli sjíždět více jak 40 kilometrů. Zpočátku klesáme po štěrkové cestě a po chvilce zase stojíme a fotíme. A jsme ohromeni koncertem zvonců místních krav. Momentálně nikde ani živáčka, jen hory a ikonické cinkání zvonců. Už teď víme, že jsme dobře udělali, když jsme sem dneska vyrazili. Nasedáme zpátky na biky a ještě asi tři kilometry po této cestě sjíždíme.

Dostáváme se na rozhraní asfaltové cesty a tím pádem je zde i malé parkoviště. Jsme ve výšce asi 1600 mnm a odteď už to bude ryzí asfaltová etapa, ale i to nám vůbec nevadí. Čeká nás několik serpentin a přijíždíme na křížení cest. Teď už najíždíme na širší asfaltovou cestu a občas potkáváme nějaké auto. Klesli jsme asi do 1400 mnm a další tři kilometry budeme klesat jen velmi mírně. Ale aspoň se můžeme dívat po té nádherné scenérii okolních hor.

Až když dojedeme na křižovatku, kdy cesta vlevo vede směrem dolů na Brentonico, začneme znova stoupat. Odbočujeme vpravo a před námi je dalších 150 výškových metrů. Takže těch 40 kilometrů není jen ryzí sjezd. Když se přehoupneme, zastavujeme na parkovišti, abychom si udělali nějaké fotky. S námi tam jsou dva motorkáři, kteří jsou od nás. Chvíli pokecáme, poradíme jim, jak se nejlépe dostat na Monte Baldo a pak se chystáme na další sjezd.

Konečně je to pravý sjezd v horách. Místy jedeme přes 80 km/h, klopíme své biky do zatáček a naplno si užíváme adrenalinu. Takto sjíždíme asi 5 kiláků a zastavujeme až na další křižovatce. Víme, že se opět budeme držet vpravo. Ale než se rozjedeme, jdeme si dát do místního baru něco k pití. Já pivko, Peťa colu. Po půlhodince pauzy nasedáme zpátky na kola.

Zpočátku ještě pěkně sjíždíme serpentinami, ale poté se cesta opět vyrovnává. Cestou míjíme zajímavý hřbitov Sacrario del monte Baldo a po pár kilometrech vjíždíme do městečka Spiazzi a tady se napojujeme na hlavní silnici. Jak nám bylo na horách chladno, tady už znova začíná výheň. Do města Garda, které leží na břehu stejnojmenného jezera, to máme 20 kilometrů. A samozřejmě většinu z té trasy klesáme. Projíždíme městečky Pazzon, Caprino Veronese, Costermano sul Garda a kolem polední hodiny se ocitáme u břehů jezera.

Z Gardy nás čeká ještě pořádná porce kiláků, konkrétně 30 a všechno už pojedeme po hlavní silnici podél břehu jezera. Cestu do nejbližšího města, Tori del Benaco, už známe. Naštěstí za tímto městečkem jsme nejeli ani na kole a ani autem, tak aspoň uvidíme něco nového. Začíná být pořádné vedro, dochází nám voda v bidonech, na silnici panuje čilý ruch. Oba se shodujeme, že už chceme mít tuto trasu za sebou. Valíme rychlostí téměř 30 km/h a to znamená, že kolem půl druhé jsme v Malcesine u auta.

Nakládáme kola a vyjíždíme směrem na Rivu del Garda. Kolem čtvrté hodiny jsme zpátky v Saló a náhodně potkáváme Irmíska s Jarčou, jak odjíždějí z koupačky a čeká je výšlap serpentinami na naše ubytování. Nabízím miláčkovi, že ji vezmeme (Jarča má elektrokolo, ta vyjede kopec jako nic), ale Irmísek si chce dojet nahoru na kole. Než holky vyjedou nahoru, jsme s Peťou už naložení v bazénu. Holky se po chvíli k nám přidají a odpoledne si uvaříme oběd, skočíme na nákup do nedalekého supermarketu a večer opět trávíme všichni společně včetně Kamila s Hančou, Rudy s Šárkou a Karčou.

05.07.2017

divider
divider

Délka trasy: 17 km

Nastoupané metry: 519 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek