logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Marina di Campo - Cavoli - Fetovaia - Pomonte - Chiessi - Zanca - Marciana - Poggio - Monte Perone - San Piero - Marina di Campo


Je čtvrtý den naší dovolené na italském ostrově Elba a jelikož většina naší party jede na nejvyšší horu Monte Capanne, zůstáváme na kolo jen tři. Já, Irmísek a její mamka Jarča. Padá volba na objetí západního pobřeží. Pokud budeme mít štěstí, potkáme ostatní v Marcianě. V klidu snídáme, mezitím ostatní odcházejí na autobus a poté se také chystáme na naší etapu. Opět vyjíždíme okolo desáté hodiny a počasí nám prozatím přeje.

Nejprve projíždíme okolo pláže v Marině di Campo, dostáváme se do centra a poté najíždíme na hlavní cestu. Začínáme stoupat, ale toto stoupání je bezproblémové a my se vyhupujeme nad pláží Palombaia, kterou jsme navštívili hned první den. Ještě kousek nastoupáme, jsme ve výšce okolo 100 výškových metrů a čeká nás pozvolná sjezd až do Cavoli. Toto městečko má jednu z nejkrásnějších pláží na ostrově. Z Cavoli, jak jinak, opět začínáme stoupat. Ale v zápětí znova klesáme a projíždíme Secchetem a znova stoupáme. Občas se zastavíme na nějaké vyhlídce a vyfotíme si okolní nádhernou přírodu a průzračné moře. Do dalšího městečka Fetovaia s krásnou zátokou opět sjíždíme. Takhle pokračujeme přes Pomonte až do Chiessi.

Z Chiessi nás čeká pořádný stoupák. Od moře se škrábeme nahoru zhruba tři kilometry a uděláme dobrých 180 výškových metrů. Stoupání není nějak prudké, ale táhlé a v kombinaci se zdejší vysokou vlhkostí je náročné. Těsně před vrcholkem zastavujeme a jdeme doplnit energii. Chleba s paštikou a sušenky BeBe to jistí. Doplníme tekutiny a hned se jede o trochu lépe. Zanedlouho se nám cesta láme a my začínáme sjíždět. Naštěstí už ne až k moři, ale budeme se držet v nadmořské výšce okolo 120 mnm. Tuto nadmořskou výšku dosahujeme ve vesničce Colle d'Orano a odtud už opět budeme pomalu stoupat.

Dalšími průjezdními místy jsou městečka La Guardia a Zanca. Ze Zancy již cesta začíná zase stoupat a čekají nás zhruba čtyři kilometry stoupání. Opět to není nijak prudké, ale stejně dá pořádně zabrat. Když dorazíme do Marciany, uděláme si foto, ale nikterak se tady nezdržujeme a pokračujeme dále směrem na Poggio. Nejprve kousek sjíždíme ke spodní stanici lanovky na Monte Capanne a narážíme na naše kamarády. Čekají na autobus, tak chvilku pokecáme. Dneska večer totiž máme v plánu grilovat ryby a hlavní nákupčí je Peťa, tak si ještě upřesňujeme nějaké drobnosti.

Opět nepatrně stoupáme a přijíždíme do dalšího malebného městečka a tím je zmiňované Poggio. Nacházíme se v nadmořské výšce okolo 300 mnm a jdeme se podívat na místní malé náměstí s úžasným výhledem na Marcianu Marinu a moře. Samozřejmě nezapomeneme navštívit zdejší restauraci s vyhlídkou a dáváme si kafíčko. Irmísek s Jarčou chtějí jet už dolů do Marciany Mariny, dát si zmrzku a pak se pohodově vrátit přes Procchio do kempu. Já však mám jiné plány. Do kempu pojedu přes Monte Perone.

Loučím se s holkama a najíždím na asfaltovou cestu vedoucí do lesa a na Monte Perone. Hned při nájezdu vidím na cestě nápisy jako "pekelná brána" a "vjezd do pekel". No cestu už znám a ten, kdo to psal, by si měl zkusit vyšlapat naší Lysou horu. Čeká mě asi pěti kilometrové stoupání vedoucí krásným lesem a kupodivu ani ne moc prudké. Všechno to zvládnu vyšlapat na druhý talíř. Jedinou dnešní vadou na kráse je mlha, která halí vrcholky zdejších hor. Když dorazím nahoru, nejdu se ani podívat na rozhlednu, protože v tomto počasí to nemá smysl.

Doplňuju energii oplatkama a chystám se na sjezd. Dávám na sebe větrovku a už popouštím brzdy. Zpočátku je klesání neznatelné a musím občas přišlápnout, ale po krátké chvíli začíná pořádný sešup. Bohužel cesta je navlhlá a místy jsou v ní pěkné díry, tak musím sjíždět opatrněji. Brzdy povoluji až od věže Torre San Giovanni a na křižovatku mezi městečky San Piero a San Ilario svištím co to dá. Mám za sebou více jak pětikilometrový sjezd a rozhoduji se, že pojedu ještě kousek dále a vezmu to přes San Piero. Cesta e mi do městečka vyrovnává, ale ze San Piera mě čeká opět dlouhý, znova pětikilometrový sjezd.

Nádhera, nemuset skoro 11 kilometrů šlápnout je prostě luxusní sjezd. Vjíždím do města Marina di Campo, propletu se centrem a už si to valím kolem pláže do kempu. Po příjezdu zjišťuji, že jsem z naší party úplně první, kdo je v kempu. Za chvíli dorážejí turisté z Monte Capanne a tím pádem i Peťa s rybami. Zanedlouho přijíždějí i holky a já si jdu dát rychlou sprchu a jdeme s Rudou a Peťou chystám ryby. Očistit, nakořenit, zabalit do alobalu, nanosit dřevo a založit oheň jsou naše nynější úkoly. Postupně přicházejí holky, otevíráme víno, sedíme, kecáme a čekáme, až bude večeře hotová. Ryby se podařili na jedničku, všem chutnalo a my všichni pokračujeme v posezení dlouho do noci.

09.09.2014

divider
divider

Délka trasy: 53 km

Nastoupané metry: 918 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek