logo
horizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menuhorizontal menu
divider

Štúrovo - Esztergom - Dömos - Visegrád - Nagymaros - Szob - Esztergom - Štúrovo


Je třetí a poslední den našeho pobytu v kempu ve Štúrovu a my máme s Irmískem naplánovanou trasu po Dunajské cyklostezce do maďarského Visegrádu. Michal s rodinou už musí odjet, jelikož jde večer do práce, takže pojedeme sami. Snídáme, balíme stany a nakládáme věci do auta. Já jsem rozhodnutý, že tady auto nechám a z kempu odjedeme až na večer. Loučíme se s Michalem a vyrážíme na cestu.

Projíždíme Štúrovem, na náměstí se zastavíme na kávičku a čekáme, až se v deset otevře zdejší informační centrum. Jak později zjistíme, bylo to celkem zbytečné, paní v infocentru moc o Dunajské cyklostezce neví. Projíždíme hraničním mostem přes Dunaj a ocitáme se v maďarské Ostřihomi. Zde máme jasný cíl a to návštěvu majestátní Ostřihomské baziliky (Esztergomi bazilika), která je největším chrámem v Maďarsku. Vyjíždíme nahoru a obdivujeme velikost této stavby.

Jdeme se podívat dovnitř a hlavní dóm je opravdu velkolepý. Nádhera, všem můžeme návštěvu baziliky jen doporučit. A navíc, venku panuje neskutečné tropické počasí a vevnitř chrámu je přímo božský chládek. Udělám nějaké fotky, objedeme baziliku kolem dokola a pak sjíždíme zpátky na cyklotrasu k Dunaji. Vyjíždíme z města a jedeme po asfaltové cyklostezce ve stínu stromů a po břehu Dunaje. Panečku, tak to jo, takovéto cestování si nechám líbit.

Bohužel cyklostezka asi po 6 kilometrech končí a my vyjíždíme na hlavní cestu. Není tu sice nějaký dramatický provoz, ale už to není ono. Navíc na otevřeném slunci to začíná být martyrium. Po několika kilometrech vidíme, že cyklotrasa uhýbá vlevo. Odbočujeme a asi po kilometru přijíždíme k Dunaji a převozu. A tady nám to paní z infocentra špatně vysvětlila. Říkala, že musím projet městečkem Pilismarót a potom, že se napojíme zase na cyklotrasu. Takže se vracíme zpátky na hlavní cestu a pokračujeme dále. Do Pilismarótu přijíždíme zanedlouho, ale už začínáme být docela slušně přehřátí.

Naštěstí je na začátku městečka malý bufet, tak zastavujeme a já jdu koupit něco na pití. Bohužel mladá slečna neumí anglicky skoro nic a ani Eurem nemohu zaplatit. Za poslední Forinty kupuji alespoň chlazenou čistou vodu. Vydáváme se dále, projíždíme městečkem a za další tři kilometry se dostáváme do obce Dömos. O té jsme uvažovali s Michalem v souvislosti s kempinkem. No nic, zastavíme se zde alespoň na pivko, tady nemají s Eurem problém.

Chvilka odpočinku a pak nás čeká zbývajících 9 kilometrů do Visegrádu. Ikdyž jedeme skoro po rovině, máme už oba dva dost. Teploměr na kole ukazuje 40,5°C a já začínám pociťovat příznaky přehřátí. Vjíždíme do Visegrádu, projíždíme městečkem a vidíme nádherné hradby nad městem. Bohužel dneska na to už nemám, začínám se obávat zpáteční cesty, protože horko začíná být neúnosné. Vlezeme proto do zdejšího infocentra a tady se konečně dozvídáme, že Dunajská cyklostezka vede druhou stranou. Rychlá informace, že nám převoz odplouvá za 15 minut, kupujeme magnetku a přesouváme se do přístaviště.

Dokonce jsme uvažovali, že zpátky do Ostřihomi pojedeme lodí, ale bohužel loď pluje jedenkrát denně a už je dávno pryč. Takže nasedáme na převoz a ten nás přepravuje na druhou stranu do městečka Nagymaros. Tady se jdu ještě podívat na místní nádraží, jestli náhodou nejede vlak do Štúrova, ale bohužel, jede jen na hranice a tím bychom si zas až tak moc nepomohli. Krom palčivého vedra nás začíná trápit hlad.

Jdeme proto do jedné restaurace nedaleko přístavu, ale ta vypadá opuštěně, ikdyž má otevřeno. Takže jdeme naproti do bufetu a objednáváme si gyros v pitě chlebu. No to taky nebyla zrovna šťastná volba a já tu svou porci ani nedojídám. Hlavní je, že do sebe liju vychlazenou Coca-Colu. Půl hodinka odpočinku a doplnění energie mi trošku dodává sil a my sedáme zpátky na biky. V Nagymaros najíždíme na Dunajskou cyklostezku a znova se dostáváme na skvělou asfaltovou cestu.

Paráda, jen kdyby byl trošku nějaký stín. Nic se nedá dělat, musíme šlapat dále. Ale naštěstí je mi trošku líp a krize je snad zažehnaná. Po zhruba šesti kilometrech vjíždíme do obce Zebegény, kde obdivujeme malý zámeček. Udělám nějakou fotku a pak sjíždíme konečně do částečného stínu stromů. Teď už těch několik kilometrů do Szobu zvládáme bez problémů. V Szobu nás čeká totiž převoz zpátky na druhou stranu a my se dostaneme do místa, kde jsme už jednou byli, ale rozhodli jsme se vrátit a pokračovat po hlavní cestě.

Převoz odplouvá za 20 minut a toho využíváme ke koupi chlazených ovocných piv a odpočinku ve stínu vzrostlého stromu. Převoz nás přeplavuje na druhou stranu během 10 minut a my už zase dáváme nohy do pedálů. Teď se už budeme vracet známou cestou, čili kilometr na hlavní silnici a pak několik kilometrů po ní. Celkem rychle nám to ale ubíhá a my odbočujeme zpátky na skvělou cyklostezku, která nás dovede do Ostřihomi. Zase se jede lépe, protože jsme chránění před sluncem korunami stromů.

Zhruba v polovině cesty sjíždíme k Dunaji a já do něho zahučím i s kolem. Paráda, tak teď už je to zase dobré. Ochlazujeme se vodě a děláme nějaké fotky. Pak se vydáváme dále a mně vůbec nevadí, že jedu v mokrých cyklokraťasech. Stejně je vedro jak prase (38 °C). Po dalších třech kilometrech vjíždíme do Ostřihomi, projíždíme hraniční most a jsme zpátky ve Štúrovu.

Naštěstí auto v kempu nikomu nevadilo, takže se převlékáme, nahazuju kola na střešní nosič a můžeme vyrazit k domovu. Je před šestou hodinou večer, zapínáme klimatizaci a postupně se blížíme k českým hranicím. Ještě se zastavíme nedaleko našeho domova na výbornou večeři ve Spytihněvi a za další půlhodinku parkujeme v naší ulici. Teď už si dáme pivko a hlavně pořádnou ledovou sprchu.

06.07.2015

divider
divider

Délka trasy: 66 km

Nastoupané metry: 228 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek