logo
divider

Hanušovice - Ruda na Moravě - Úsov - Litovel - Olomouc - Tovačov - Kroměříž


Je polovina září a my se konečně dostáváme s našimi kamarády Hankou a Kamilem k trase, kterou jsme plánovali už minulý rok. A tou trasou je projet z Hanušovic do Kroměříže podél řeky Moravy. Dnešek by mohl klapnout se vším všudy, protože hlásí krásné počasí, vítr by nám měl lehce foukat do zad a celkově více sestoupáme než nastoupáme. Ráno snídáme, balíme si batohy a pak všichni čtyři přejíždíme do Hulína, kde nasedneme na vlak. Čeká nás jeden přestup v Olomouci, lehké zdržení, ale po jedenácté hodině vystupujeme i s koly v Hanušovicích.

Nejprve projedeme okolo pivovaru Hanušovice a poté najíždíme na hlavní silnici. Ta mírně klesá, vede okolo lesa a řeky Moravy a po čtyřech kilometrech nás přivádí do obce Raškov. Tady ze silnice odbočíme a jedeme vedlejší cestou mezi domy. Když se vrátíme k hlavní silnici, ocitáme se u restaurace a jdeme si dát polévku a pivko. Před půl jednou se zvedáme, přejíždíme na druhou stranu řeky Moravy a míříme do Bohdíkova.

Bohdíkovem projíždíme a stále mírně klesáme. Sluníčko krásně hřeje a prozatím se jede skvěle. V Alojzově se opět na chvíli napojíme na hlavní silnici, ale při vjezdu do Rudy nad Moravou znovu najíždíme na cyklostezku. Tady se ještě zastavíme u místního zámečku a jelikož je soukromý, jen rychle nakoukneme na nádvoří. Uděláme rychlou fotku a pokračujeme dále. V Bartoňově uhýbáme vpravo a jedeme dva kilometry podél trati a dostáváme se do Bohdíkova.

Tady nás čeká průjezd obcí a tady máme první větší kopeček. Vyjíždíme zhruba 60 výškových metrů a znova sjíždíme. Tentokrát nás vítá obec Bludov. Tady se musíme trošku proplést, projedeme okolo místního zámku a pokračujeme směrem na Sudkov. Odtud to jsou čtyři kilometry do Lesnice a pak dalších pět do Hrabové. Tady odbočíme vpravo, mírně sjíždíme a já si po chvilce uvědomuji, že asi jedeme špatně. Sice jsme na Moravské stezce, ale my jsme chtěli navštívit zámek v Úsově.

Koukám do mapy a jako zkratku použijeme polní cestu, která nás po kilometru přivádí k vodní nádrži Hosena. Kolem ní projedeme a po pár set metrech se ocitáme v Dubicku. Tady se napojujeme zpátky na silnici, kterou jsme opustili a začínáme slušně stoupat. Po asi 100 výškových metrech se cesta láme a my sjíždíme do obce Police. Odtud to máme už jenom dva kilometry a ocitáme se v Úsově. Míříme ke zdejšímu zámku a znova nás čeká trošku šlapání vzhůru.

Míříme na nádvoří zámku a trošku si to tady projdeme, hlavně podzemí a uděláme několik fotek. Pak přejíždíme naproti do místní restaurace v naději, že si dáme nějaké jídlo. Přece jenom jsou skoro tři hodiny a my jsme ještě nic pořádného nejedli. Jenže tady je bohužel nějaká oslava a navíc si tady není kde sednout, tak si dáme jen rychle pivo a najíme se až v Litovli. Nasedáme zpátky na kola, kousek ještě nastoupáme a potom odbočujeme vpravo na cyklostezku.

Začínáme klesat a projíždíme obci Králová. Za ní se cesta vyrovnává a my vjíždíme do lesů Litovelského Pomoraví. Tady se jede moc příjemně. A nakonec nejedeme rovnou do Litovle, ale domlouváme se na malé zajížďce. Tou bude zámek v Nových Zámcích. Sice je v něm ústav sociální péče, ale areál je volně přístupný a my jsme rádi, že jsme sem zajeli. Uděláme nějakou fotku a pak už míříme do čtyř kilometrů vzdálené Litovle.

Projíždíme Hanáckými Benátkami, hledáme nějakou hospůdku na jídlo. Dokonce si zajedeme v domnění, že najdeme dobrou pizzerii, ale to nakonec neklapne a my se usazujeme na zahrádce jedné restaurace na náměstí. Nakonec si dobře pochutnáváme a dvě pivka taky přišly vhod. Na další cestu se vydáváme až kolem páté hodině a začíná nám být pomalu jasné, že dneska zatmíme. A navíc, krom Irmíska, už cestu odsud známe.

To ale nevadí. Roztáčíme naše kola a znova vjíždíme do lesů Litovelského Pomoraví. Mě se to tady moc líbí a jede se tady prostě parádně. Po pěti kilometrech vyjíždíme ve Lhotě nad Moravou, překřižujeme silnici a znova najíždíme na štěrkovou cyklostezku. Takhle jedeme dalších pět kilometrů a a změnu v trase uděláme na rozcestí U Tří mostů (221 mnm). Tady odbočíme vlevo, přejíždíme na druhý břeh a po chvilce jedeme okolo areálu Lovecká chata. Toho si ale nevšímáme, naším cílem je obec Chomoutov a zdejší minipivovar Chomout.

Po krátké chvíli ochutnáváme zdejší skvělé pivo. Hlavně jsme sem vzali Irmíska, protože my tři – já, Hanka a Kamil jsme tady byli už minulý rok. Po krátké pauze jsme zpátky v sedlech a tentokrát jedeme do Olomouce po silnici. Chci je totiž v centru Olomouce protáhnout přes Bezručovy sady, kterými jsem letos projížděl a moc se mi to tady líbilo. Kopírujeme městské hradby a po kilometru přijíždíme k Šantovce. Teď se musíme protáhnout přes Smetanovy sady a pak se dostat na okraj Olomouce.

Všechno zvládáme bez problému a docela rychle se ocitáme v Nemilanech. Tady se chvilku naháníme, protože mezitím, co jsme byli s Kamilem na WC, holky poodjely dopředu a my v domnění, že šli taky na WC, tak na ně čekáme. Nakonec telefonátem zjišťujeme, že jsou už před námi v obci Kožušany, tak kopneme s Kamilem do vrtule a holky dojíždíme. Sluníčko se už pomalu kloní k zemi a my projíždíme obcemi Charváty, Čertoryje, Bolelouc a Tučapy. V těsném sousedství se nachází i Dub nad Moravou a Věrovany.

To jsme už ale přijeli k Tovačovským rybníkům a čeká nás jízda mezi nimi. Jenže Irmísek hlásí defekt předního kola, tak nezbývá, než zastavit a vyměnit duši. Mezitím pozoruje krásný západ slunce a to se samozřejmě musí několikrát vyfotit. Tím se trošku zdržuji a ostatní mi poodjíždějí. A vzhledem k tomu, že se hodně stmívá, sundávám brýle a nasazuji si přední a zadní světlo. Pak už projíždím alejí a dostávám se zpátky k hlavní silnici, kde na mě ostatní čekají.

Z Tovačova to máme asi tři kilometry do Lobodic a za nimi vjíždíme do Chrobovského lesa. Už jsem tady jel několikrát po tmě, ale vždycky je to celkem dobrodružství. Jedeme 5 kilometrů lesem, sice po asfaltové silnici, ale musíme se spolehnout jen na naše světýlka. Pak vjíždíme do Zářičí, kde už je pouliční osvětlení a můžeme nechat naše oči trošku odpočinout. Odtud je to už jenom kousek do Chropyně.

Z Chropyně jedeme po hlavní silnici a do Kroměříže nám zbývá posledních 9 kilometrů. Cesta do Plešovce je bezproblémová s pouličním osvětlením, ale pak musíme opět projet kousek lesem. To se už ale ocitáme v Horních Zahradách a máme v podstatě vyhráno. V klidu dojíždíme do naší oblíbené hospůdky blízko našich domovů a s vítězoslavných pocitem si dáváme pivko a panáka rumu na zahřátí. Je už přece jenom chladno a my se oblékáme do všech věcí, které máme.

14.09.2019

divider
divider

Délka trasy: 136 km

Nastoupané metry: 442 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek