Vrbice - Stezka nad Vinohardy - Kobylí - Boleradice - Hustopeče - Zaječí - Velké Pavlovice - Vrbice

Je začátek června, máme dovolenou a jelikož hlásí krásné počasí, plánujeme si dvoudenní výlet na jižní Moravu. Naším cílem bude vesnička Vrbice, kde budeme ubytovaní u kamarádky od Irmy. Přijíždíme dopoledne, vybalujeme nejnutnější věcí a chystáme se na dnešní etapu, která se ponese v duchu zdejších rozhleden. Po desáté hodině vyrážíme.

Projíždíme obcí a najíždíme na polní cestu. Ta nás po krátkém výšvihu přivádí k první rozhledně, kterou je Stezka nad vinohrady na Kobylím vrchu (334 mnm). Tato nízká a architektonicky zajímavá vyhlídková plošina se rozprostírá nad krajem vinohradů a je zde krásný rozhled do širokého okolí. Děláme si zde několik fotek a pak se vracíme zpět ke kolům.

Před námi je sjezd do obce Kobylí, kde se zastavujeme v místní hospůdce a jdeme si dát nějaké pití. A naše trasa pokračuje na další rozhlednu, která je vzdálená čtyři kilometry. Zpočátku jedeme po vrstevnici polní cestou, a já si vychutnávám první neasfaltové metry na novém kole. Když najedeme zpátky na asfaltovou silničku, otáčíme se vpravo a cesta nám začíná stoupat. V jednom místě dosahuje sklonu slušných 15%. Ale to jsme už nahoře a přijíždíme k rozhledně Kraví hora (277 mnm).

Po prudším výšlapu na kole se na vrchol rozhledny moc dobře nejde, ale i tak jsme za chvíli nahoře a můžeme si udělat další sérii fotografií. Pak nezbývá nic jiného, než slézt dolů, nasednout na kola a pokračovat dále. Sjíždíme do obce Němčičky, tady se napojujeme na silnici a opět začínáme stoupat. Do obce Boleradice, která je vzdálená čtyři kilometry, samozřejmě znova sjíždíme. Tady se zastavujeme v místní hospodě na meníčko a bohužel musíme vzít zavděk segedínským gulášem. Toto jídlo není zrovna vhodné pro cyklisty, ale my jsme rádi, že máme něco teplého v žaludku.

Jenže my hned po tomto obědě budeme stoupat. A budou to dobré dva kiláky a slušná porce výškových metrů. Začíná být pěkně vedro, pot z nás kape a máme pocit, že segedín uvidíme ještě jednou. Ale jsme odměněni krásným výhledem do okolní krajiny a nakonec se zdárně dostáváme k rozhledně Nedánov (368 mnm). Pomalu šlapeme po kovových schodech a zapisujeme si rozhlednu č. 3. Děláme další sérii fotek a vracíme se nazpátek ke kolům.

Odtud chci sjet po neznačené polní cestě a chvilku mi trvá, než najdu tu správnou. Pak si už užíváme lehce terénní sjezdík. Jenže v místě zvaném Divácký mlýn, kde bychom se měli napojit na asfaltovou silnici, stojí dům s oploceným pozemkem a zákazem vstupu. Skvělé, nezbývá nám, než pokračovat dále po polní cestě opačným směrem, než chceme jet. Ještě, že trasa nestoupá. Ale stejně si zajedeme v jednom směru dva kilometry a na asfaltovou cestu se napojujeme u Boleradického rybníku.

Teď míříme zpátky a po pár minutách projíždíme obcí Diváky. Za ní začíná cesta opět stoupat a my se dřeme další tři kilometry do kopce. Pak zase pro změnu stejnou porcí kilometrů sjíždíme a ocitáme se v obci Kurdějov. Tady objevujeme jednu restauraci a jdeme na občerstvení. Já na pivko a Irmísek na kafe se zákuskem. Po půl třetí vyjíždíme a za obcí opět začínáme stoupat. Po asi kilometru odbočíme vpravo a míříme k další rozhledně. Trošku starostí nám přidělávají mraky a zvuk vzdáleného hromu. No přinejhorším se schováme někde u rozhledny.

Dostáváme se na Hustopečský starý vrch a projíždíme Mandloňovou naučnou stezkou. Je to tady moc krásné místo a vše dokresluje rozhledna Hustopeče (303 mnm), ke které po malé chvilce přijíždíme. Zamykáme kola a jdeme se podívat na vrchol naší dnešní čtvrté rozhledny. Opět máme krásný výhled, nikde ani živáčka a vše umocňuje pohled na bouřku s průtrží mračen, která se přesouvá nad Nové Mlýny. Sice jedeme tímto směrem, ale doufáme, že to přejde.

Od rozhledny sjíždíme po polní stezce a vjíždíme do Hustopečí. Tady si uděláme rychlou zastávku v cykloprodejně a já si kupuji olej na řetěz, který jsem zapomněl doma. Pak se proplétáme městem a najíždíme na cyklostezku vedoucí do Šakvic. Už tady je pěkně mokrá cesta a my brzo budeme taky. Když jsme na cyklostezce mezi poli, začíná znova pršet. Sice jen na chvíli a nijak silně, ale přesto to stačí, abychom byli pěkně zastříkaní.

Projedeme Šakvicemi a sjíždíme k hrázi vodní dolní nádrže Nové Mlýny. Zastavujeme, děláme si pár fotek a pak už znova roztáčíme pedály svých biků a míříme do nedaleké obce Zaječí. Tady nás čeká už v pořadí pátá rozhledna, která se jmenuje Dalibor (262 mnm). Abychom se k ní dostali, musíme projet areálem ubytovacího resortu U Kapličky, který je proslavený díky filmu Bobule. No rozhledně si uděláme klasicky společnou fotku, ale nikterak se tady nezdržujeme, vracíme se zpátky ke kolům a přejíždíme do centra obce.

Tady si uděláme krátkou zastávku na pivko a poté už zase šlapeme kousek vzhůru. Ono nad Zaječím je ještě jedna rozhledna a my si ji samozřejmě nenecháme ujít. Tentokráte vyjíždíme na Přítluckou horu a šestá rozhledna nese název Maják (292 mnm). Jelikož je už podvečer, sluníčko se kloní k zemi a krajina dostává krásný barevný nádech. Je odtud velkolepý výhled na část Nových Mlýnů a hlavně na Pálavu. Opět děláme několik fotek, než se vydáme na další cestu.

Před námi je tříkilometrový sjezd do Rakvic. Těmi jenom projedeme a směřujeme se do nedalekých Velkých Pavlovic. Tady jednak potkáváme ruční myčku vozidel, tak toho ihned využíváme a oplachujeme si svoje kola. Pak se přesouváme do blízké pizzerie a objednáváme si něco na jídlo. Odpočíváme, doplňujeme energii a připravujeme se na poslední kilometry naší dnešní etapy. Kolem půl osmé znova nasedáme na biky a vyjíždíme.

Směřujeme se na poslední, sedmou rozhlednu, kterou je Slunečná (225 mnm). Výšlap k ní není nijak namáhavý a určitě stojí za to. Znova něco nafotíme a pak se už směřujeme do obce Bořetice. Odtud nás čeká výšlap do Vrbice a my završujeme naše dnešní putování. Ještě se zastavíme v místní hospůdce, dáme si pivko a pak se těšíme na pořádnou sprchu.

04.06.2019