Kroměříž - Otrokovice - Zlín - Provodov - Luhačovice - Bojkovice - Hluk - Ostrožská Nová Ves - Uherské Hradiště - Napajedla - Otrokovice - Kroměříž

Je letní den a já se chystám na trasu, která mi v hlavě leží už dlouho. Chci se dostat z Kroměříže do Luhačovic. Irmísek jde bohužel do práce, tak vyrazím na sólo jízdu. Posnídám, obleču si dres, nabalím nezbytnosti do batohu a po sedmé hodině ranní vyjíždím.

Najíždím hned za naším domem na cyklotrasu, okolo letiště dojíždím do Trávnických Zahrádek a tady se dostávám na cyklostezku vedoucí kolem řeky Moravy. Teď se tady jede dobře, protože tady není ani živáčka. Navíc vypařující se voda z řeky dodává na kráse dnešnímu ránu. Zanedlouho projíždím okolo hřiště v Kvasicích, přejíždím hlavní cestu a tentokrát najíždím na druhý břeh Moravy.

Po pár kilometrech parádní cesty se ocitám v městě Otrokovice a tady najíždím na cyklostezku vedoucí do Zlína okolo říčky Dřevnice. Opět se mi šlape dobře a víceméně mám našlapáno 20 km po rovině. To je dobře, protože v Malenovicích odbočuji, křižuji hlavní cestu a začínám stoupat k Malenovickému hradu. Tady si udělám fotku a pokračuji dále po asfaltové cestě. Po několika set metrech přijedu k lesu a udělám si další fotku Malenovic z výšky. Odtud se mi stoupání zmírňuje a já jedu krásnou lesní cestou a zhruba po dvou kilometrech se ocitám na rozcestí U Boudy (377 mnm).

Tady si dám krátkou pauzu, doplním tekutiny a znova nasedám na svého věrného oře. Šlapu ještě trochu vzhůru, poté se mi cesta zlomí a pak znova trošku vzhůru. Ocitám se pod Tlustou horou, kterou dneska vynechám a pokračuji dále do části Zlína zvané U Majáku. Dále míjím lesní hřbitov, projíždím okolo nádherných a luxusních novostaveb a ocitám se v Kudlově. Tady mě čeká jeden velmi nepříjemný stoupák. Naštěstí je krátký a já dávám Kudlovu sbohem.

Teď najíždím na hlavní silnici a po dvou kilometrech mě vítá restaurace Na Pinduli (453 mnm). Bohužel je ještě brzy, takže mají zavřeno a mě nezbývá, než jet dále. Nutno podotknout, že je odsud nádherný výhled směrem k Želechovicím. Popojedu ještě kousek po hlavní a odbočuji vlevo na žlutou značku. Jsem na lesní asfaltové cestě a opět začínám stoupat. Znovu klesnu a jsem na rozcestí Pod Klenčovem (484 mnm). Samozřejmě mě čeká opět cesta vzhůru vedoucí téměř až na vrchol Klenčov (536 mnm). Jedu spíše polní štěrkovou cestou, ale mám kolem sebe parádní výhledy.

Z Klenčova mě čeká slušný sjezd do obce Provodov a mě děsí, že jsem zase pořádnou porci výškových metrů sestoupal. No tušil jsem, že dneska to nebude lehká etapa. Nevadí, pořád mám síly dost a hlavně mám perfektní čas. Zhruba kilometr za Provodovem mě čeká odbočka vlevo a ihned začíná pořádná makačka. Prudký výšlap po kočičích hlavách k poutnímu kostelu na Malenisku (410 mnm) na mě nenechá nit suchou. U kostela si dávám další pauzu, udělám několik fotek a koukám se na mapu, kudy bude nejlépe jet. Žlutou značku vedoucí po křížové cestě zavrhuji okamžitě, a tak padá volba na zelenou značku.

Nasedám na bike a od prvních metrů šlapu vzhůru. Cesta je lesní, ale poměrně dobře sjízdná. Ovšem musím řadit nejvyšší převody, abych ten kilometr nahoru zvládl. Ocitám se na rozcestí Starý Světlov (580 mnm) a nedaleko ode mě se nachází stejnojmenná zřícenina hradu. Ovšem nemám nějak chuť se ještě plahočit ke zřícenině. Teď přede mnou vyvstává cesta dolů a jelikož chci jet k přehradě, pojedu po modré turistické značce.

Fantastický sjezd terénem není nijak zvlášť složitý a já si ho náramně užívám. Po pár kilometrech vjíždím do obce Pozlovice. Tady si dávám další pauzu a v cukrárně si objednávám kávu a marlenku. Po necelé půlhodince vyrážím dále, čeká mě krátký výšlap nad obec a už konečně sjíždím k přehradě Luhačovice (285 mnm). Projedu až na hráz, vydám se na druhou stranu a mírně sjíždím po cyklostezce až do lázeňského parku. Tady opět několikrát fotím, jsem svědkem natáčení televizního seriálu Četnické humoresky a pomalu projíždím celými lázněmi.

Pak se už nijak nezdržuji a budu pokračovat dále. Vjedu na hlavní cestu a tady špatně odbočuji. Až, když mám znova něco nastoupáno, přijdu na svůj omyl. Koukám do mapy a zjišťuji, že tudy můžu jet taky, ale pojedu po žluté turistické cestě. No snad bude sjízdná. Opět se pořádně zapotím, ale dostávám se až na silnici, po které jsem původně chtěl jet. Jsem na místě zvaném Solné (422 mnm) a čeká mě sjezd do obce Kladná-Žilín.

Projíždím obcí a dále pokračuji po hlavní silnici. Provoz je zde nepatrný, takže se mi jede dobře. Mým dalším cílem je zhruba 10 km vzdálená obec Bojkovice, která se pyšní zámkem Nový Světlov. Zanedlouho brázdím ulicemi Bojkovic a hledám cestu k zámku. Samozřejmě i k němu si musím něco nastoupat. Zámek se mi moc líbí, udělám několik fotek a budu pokračovat dále. Jsem nejdále, kde jsem se mohl dostat, teď se už budu vracet domů.

Od zámku vede cyklostezka, najedu na ní, ale hned po pár metrech dělám chybu a sjíždím kolem pole úzkou koňskou stezkou. Ta je opravdu rozrytá od kopyt a já se na kole natřásám jako koza. Zanedlouho ale jsem na správné cestě a další obcí, kterou projedu, jsou Záhorovice. Odtud je to jen kousek do Nezdenic, kde zase začnu stoupat nad vesnici. No dneska už začínám stehna cítit. Mám skoro stovku ujetou a tisícovku nastoupanou. Další sjezd mě čeká do obce Bánov.

Tady šlapu nějak automaticky a zastavuji se u benzinové pumpy, kde si dávám plechové pivo. Zjišťuji, že jsem znova uhnul z cyklotrasy. Tak koukám do mapy a budu pokračovat dále, našlapu si jen asi kilometr navíc. Nejhorším okamžikem celé dnešní trasy je překřižovaní velmi frekventované silnice E50. Ve zdraví to zvládnu a sjíždím k rybníku Ordějov. Odtud se prašnou cestou dostávám do Suché Lozi a poté vjíždím do Nivnice. Tady se snažím najít nějakou restauraci, protože začínám mít hlad. Bohužel ta jedna, která je otevřená, nemá zahrádku.

Takže znova nasedám na kolo a po cyklostezce šlapu mírně vzhůru do Dolní Němčí. Odtud to mám už nedaleko do městečka Hluk. Tady se zastavím alespoň na pivko v místní restauraci a začínám mít pomalu dost. Naštěstí se brzo dostanu k řece Moravě a pak už pojedu po rovince. Z Hluku to mám asi dva kilometry do Ostrožské Lhoty, odtud mě čeká poslední stoupáček, který, když sjedu, mě přiváží do Ostrožské Nové Vsi.

Tady už to znám, takže zastávka na pivko, poté projet okolo štěrkových jezer a čeká mě cesta lesem, která mě vyhodí u řeky Moravy v Kostelanech nad Moravou. Tady přejedu na druhou stranu a jsem na cyklostezce. Pár kilometrů, průjezd Uherským Hradištěm a už to mám jen kousek k mé oblíbené hospůdce U Rybičky. Tady si konečně dávám kotlíkový guláš a samozřejmě si dám i pivo. Sedím tady skoro hodinku a snažím se nabrat trošku sil na zbývající část cesty.

Nasedám a vyrážím. Zanedlouho se ocitám v Napajedlech a odtud to mám zase kousek do Otrokovic a jsem v místě, kde jsem se ráno odpojoval. Posledních 13 kilometrů a dojíždím do Kroměříže. Ještě zaskočím za miláčkem do práce a pak se přesunuju domů, dám si rychlou sprchu a vyrazím za kamarády na zasloužené pivo.

20.07.2016