Louky - Frýdlant nad Ostravicí – Ondřejník – Skalka – Kozlovice – Louky

Je krásný slunečný den a já se chystám vyrazit na Ondřejník – horu, kde jsem ještě nikdy nebyl. Nalévám do bidonu ionťák, balím nezbytné věci do batohu a vyrážím. Mířím svou dobře známou lesní asfaltovou cestou do Albrechtic, kde se napojuji na cestu hlavní a mířím k Žermanické přehradě. K ní mě čeká krátký sjezdík, zastavuji a dělám pár fotek. Za obcí Pazderna se před dálnici uchyluji na lesní stezku. Asi kilometr dlouhá a jindy skvělá trasa se mění v bahenní lázeň. V mžiku jsem já i můj věrný bike zaházení blátem. Co naplat, vracet se přece už nebudu. Za chvíli jsem na asfaltové cestě a místní lidé se mě při pohledu na můj zjev ptají, jestli je ještě v lese mokro. Já rovněž s úsměvem odpovídám, že ani ne. Mířím zase asfaltovou cestou do Dobré k výzkumnému ústavu a odtud už cyklostezkou až ke splavu k Ostravici. Zde docela zírám, jak povodně změnily dno řeky. Na místě, kterým jsem minulý rok brodil na kole, vyrostl kopec kamení. Přejíždím pěším mostkem na druhou stranu a jdu si dát něco na pití do zdejšího výborného občerstvení a restaurace.

Čas mám skvělý, tak nějak zvlášť nespěchám. Po doplnění tekutin sedám na kolo a čeká mě jízda lesní stezkou kolem řeky Ostravice. I tady povodně se stezkou pořádně zamávaly a ta se místy změnila na ryzí MTB trať. Navíc je stezka stále mokrá a plná bahna, takže si zase trošku máknu. Vyjíždím před Hodoňovicemi znova na asfaltovou cestu, abych za obcí u splavu znova najel na stezku podél řeky. Čeká mě na ni kamenné koryto potůčku a já se ho rozhoduji jako vždy projet. Jenže je v něm více vody, než předpokládám, při výjezdu mi podkluzuje zadní kolo a já končím s mokrýma botama v potůčku. Nevadí, je teplo, za chvíli tak mokré nebudou. Zanedlouho už vyjíždím na hlavní cestě ve Frýdlantu nad Ostravicí a odtud mě čeká už jenom stoupání po asfaltce až na Ondřejník.

Spodní polovina kopce je hodně prudká a já řadím nejlehčí převody a jazyk mám až na dresu. V polovině se cesta umoudřuje, stoupání se zmírňuje a zase se jede krásně. Po půl hodince dřiny přijíždím k chatě a kapličce na Ondřejníku (710 mnm). Otevírá se mi zde krásný výhled na Frýdlant a masív Beskyd v čele s Lysou horou. Sedám si venku na lavičku, objednávám zelňačku a pivo. Po odpočinku se vydávám dále a mám namířeno na vrchol Skalky. Cesta zpočátku ještě stále stoupá asfaltovou cestou, ale od rozcestí Ondřejník – Sedlo (750 mnm) přechází v cestu lesní. Pot zase ze mě kape, ale všude kolem je nádherná příroda a klid, takže si to užívám. Cestou míjím obrovské mraveniště a za chvíli se ocitám pod vrcholem Skalky. Posledních 200 metrů na vrchol střídavě tlačím, jelikož mi sklon svahu a kamení nedovolí souvisle jet. Ale po této dřině jsem odměněn vrcholem Skalky (964 mnm) a nádherným výhledem na Radhošt a okolní kopce. Udělám pár fotek, napiju se a už se zase vydávám zpátky.

Vracím se k rozcestníku Ondřejník – Sedlo a odtud se napojuji na asfaltovou cestu a čeká mě krásný a dlouhý sjezd až do obce Kozlovice. Tady přede mnou vyvstává ještě pořádný stoupák na Myslík, z něhož sjíždím do Pálkovic, kde se napojuji na cyklostezku vedoucí do Hodoňovic. Zde se znova napojuji na cyklostezku kolem Ostravice a zanedlouho si dávám pivko u splavu. Pokračuji dále a v Dobré se ještě rozhodnu otestovat zdejší Cyklobar a pochutnávám si na točené Kofole. Je pozdní odpoledne a má cesta vede přes obce Pazderna, Žermanice a Albrechtice už rovnou domů.

05.06.2010