logo
divider

Tachov - Částkov - Přimda - Bor - Částkov - Tachov


Dneska začíná poslední den naší cyklodovolené a my se auty přesuneme z Chebu do Tachova. Po snídani se balíme, nakládáme kola na auta a vyjíždíme. Dnes to opět vypadá na další tropický den, takže žádná pohoda to nebude. Po necelé hodince jízdy přijíždíme do Tachova (490 mnm) a parkujeme u jednoho supermarketu nedaleko náměstí. Pak už jen sundat kola a můžeme vyrazit.

Sjíždíme k náměstí, projíždíme kolem krásného, velkého, ale bohužel neopraveného kostela a mě zaujímá památník u kostela, na kterém stojí, že na tento kostel spadly za druhé světové války dvě letecké pumy a ani jedna nevybuchla. Od kostela je to jen kousek na náměstí a naše první kroky míří do infocentra. Vyptáváme si nějaké cyklomapy, ale bohužel nemají nám moc co nabídnout. Znamená to jediné, pojedeme po hlavních tazích.

My s miláčkem a Jarkou jdeme na kafíčko a ostatní vyráží na cestu. Naším cílem je Přimda. Po půlhodince se taky zvedáme. Nasedáme na kola a šlapeme po hlavním tahu. Nemám ty hlavní cesty rád, zvlášť když tam panuje docela provoz. No co se dá dělat, naštěstí po stoupání odbočujeme vpravo a provoz je hned klidnější. Ale už teď dopoledne z nás pot lije. Čeká nás ne moc záživná cesta přes obce Pernolec, Částkov, Ušava. Za další obcí Nové Sedliště podjíždíme dálnici a začínáme stoupat. Naštěstí vjíždíme na chvíli do lesa a tříkilometrový stoupák je snesitelnější. Když z lesa vyjedeme, vidíme po pravé ruce zříceninu hradu Přimda, který se hrdě tyčí na kopečku nad stejnojmennou obcí.

Do obce posléze přijíždíme, mají zde dokonce i informační centrum a my máme další magnetku do naší sbírky. Teď kousek nastoupáme a parkujeme svoje kola u místní hospůdky a jdeme na pivko. Ikdyž řídím, jedno si dávám, vím bezpečně, že to stihnu spálit. Po půlhodince se vydáváme nahoru ke zřícenině. Jsem jediný, který to šlape na kole. Je pravda, že k nedaleké kapličce je to masakrální stoupák a já si v jedné chvíli musím pomoct nohou, ale od kapličky už je cesta v pohodě a po půl kilometru se ocitám u hradu Přimda (848 mnm).

Odpočívám, snažím se najít stín a čekám na ostatní. Fuj, zase jsem kompletně propocený. Ostatní přicházejí a dokonce máme to štěstí, že zrovna máme průvodce. Posloucháme historii hradu, zkontrolujeme zdejší vězení a také vnitřek zříceniny. Ta se mimo jiné může pyšnit i rostlinnou vzácností, a to bílou diviznou. Uděláme nějaké fotky a já se chystám sjet zpátky k hospůdce, kde mají ostatní zaparkovaná kola. Sjezdíček je fajn a od kapličky ten kousek hodně záživný. Sedám si ve stínu stromu a čekám, až holky dorazí dolů.

Pak už nasedáme na kola, projíždíme centrem Přimdy a teď nás čeká dlouhý a pořádný sjezd po silnici. Tachometr hravě ukazuje rychlost přes 70 km/h, vítr hučí v uších a konečně nás trochu ochlazuje. Dnes je opět šílená výheň. Projíždíme Velkými Dvorci a teď už mírným sjezdíkem vjíždíme do Boru. Hned kousíček dále se usazujeme na zahrádce čínské restaurace a já si objednávám své milované rýžové nudle s kuřecím. Jen škoda, že je pod deštníky takový šílený pařák. Sedíme zde asi hodinku a pak už je čas vyrazit k nedalekému zámku.

Zámek v Boru se mi docela líbí, má krásnou věžičku, ale ještě lepší to bude, až bude zrekonstruovaný úplně celý. Uděláme pár fotek a otáčíme řídítka zpátky, projíždíme centrem Boru a začínáme zase trochu stoupat. Projíždíme okolo Šibeničního vrchu, poté nás čeká obec Doly, opět podjedeme dálnici a ocitáme se v obci Staré Sedliště. Odtud už je to kousek do Ušavy a jsme už na cestě, kudy jsme jeli. K hlavní cestě to máme pár kiláku, ale vedro se stává čím dál tím nesnesitelnější.

U odbočky na hlavní trase čekáme s miláčkem na Jarku, která si ještě kousek vyšlápla ke kostelu Sv. Anny. Teď už nás čeká sjezd a poté kousek výšlapu a jsme zpátky v Tachově. Tady se ještě podíváme k bývalému zámku a parkujeme svoje kola u řeky Mže a jdeme se posadit do blízké restaurace. Litr džusu s vodou ve mně mizí ani nevím jak. Však už mi taky začínalo být docela nevolno z toho vedra.

Po pauze nás čeká cesta přes náměstí a za chvíli už dávám kola na nosiče na auto. Holky ještě mezitím skočí nakoupit a pak už vyjíždíme zpět do Chebu. Auto ukazuje opět neuvěřitelných 41,5 °C. To je masakr v těchto vedrech jezdit. Po příjezdu na ubytovnu si dáváme pořádnou sprchu a pak jdeme celá naše skupina do místní hospůdky, kde máme zarezervovaný stůl a plánuje se příští rok dovolené. Večer probíhá příjemně a my konstatujeme, že se letošní cyklodovolená opět vydařila. V sobotu ráno odjíždíme směr domov, a tak snad zase všichni příští rok na viděnou…

02.08.2013

divider
divider

Délka trasy: 50 km

Nastoupané metry: 601 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek